Edith Piaf

Nečekal jsem že toto životopisné drama bude až tak moc scénáristicky nesoudržné. Dějové vtáhnutí nulové, režie průměrná, alespoň výprava a kostýmy jsou celkem podařené, herecký výkon Marion Cotillard byl právem oceněn Oscarem. Důvodem ke zhlédnutí tohoto kousku byl však hlavně zpěv Edith Piaf, pro který je ale zbytečné se více než dvě hodiny nudit. (15.12.2008)

Marion Cotillard a jej výkon je z rangu - neskutočných! To čo predviedla sa ani ináč než Oscarom oceniť nedalo. Neviem aká je celková zručnosť režiséra Oliviera Dahana, lebo ho zatiaľ moc nepoznám ale Marion odviedla prácu, ktorá vyniesla film na úroveň ako dokáže len hŕstka hercov a tento jej výkon bol asi najlepší počin herečky čo som doteraz videl- bravúrne podanie. ║Rozpočet $25miliónov║Tržby USA $10,301,706║Tržby Celosvetovo $86,274,793║ z toho vo Francúzsku slušných $42,651,334 /95%/ (29.03.2008)

Edith Piaf mi dosud byla nejvíce známa v podstatě jen ze Zachraňte vojína Ryana, kde ji poslouchali vojáci z rádia v sutinách vybombardovaných domů. Marion Cotillard je fenomenální a celý snímek stojí na jejím výkonu. Netušila jsem, že její osobnost byla tolik výstřední, živelná a nespoutaná a že její život byl stejně tak bujarý a divoký jako ona. Celou dobu jsem čekala, jestli zde zazní píseň, jejíž název jsem vlastně ani neznala, jen ten zpěv a úvodní slova. Zazněla a nyní už vím, že je to "Non, je ne regrette rien." Šansony neposlouchám, ale celý tento snímek byl pastvou pro můj sluch. Příběh Edith Piaf je v tomto filmu vměstnán do stopáže přesahující dvě hodiny, která dokázala až po okraj naplnit svůj filmařský potenciál a excelentně tak ztvárnila její život i osud. "Vaše angličtina je jako ten sendvič." (08.03.2012)

Neustálé přeskakování v časových rovinách opravdu bylo lehce matoucí a okamžitě nutí divákovi otázku: Proč to tak bylo?? Kdyby byl film vyprávěn jednoduše, chronologicky, poznal bych podle mě Edith lépe. Takle jsem se musel dost soustředit na pouhé orientování v čase a postavách. Skoro mám chuť říct, že to bylo zbytečné, na efekt.. Jediné odůvodnění, které mě napadá (kromě poutání divákovy pozornosti) by bylo Edithino zmatené vzpomínání na svůj život na smrtelném loži, což ale není dostatečné...nonic. Skvělá byla především scéna, kdy se Edith dověděla o pádu letadla. Výkon Marion Cotillard byl celkově úžasný! Film byl ale možná až příliš dlouhý, dovedu si představit lehké zkrácení. Pokud divák nezná život Edith Piaf, dozví se samosebou mnoho informací, ale také se (jako já) jakožto ne zcela informovaný dost ztrácí v menších rolích... Fanouškům Edith naopak třeba přeskakování v čase zřejmě vůbec vadit nebude. A celkově je to zajímavý film, který stojí za zhlédnutí. Silnější 4**** (23.03.2008)

Sous le ciel de Paris a était née la chanteuse avec la plus fascinant voix que j'ai entendu. Bien qu'elle était petite sa voix était formidable. Le film d'Edith est formidable comme son chant et ses chansons. Son destin est tres touchant en film d'Olivier Dahan. Z tohoto biografického díla o největší šansoniérce vůbec čiší emoce a samotná láska k Edith a jejím písním. Útržkovitost a samotné přeskakování mezi časovými obdobími působí trochu chaoticky,z filmu se nedá doopravdy poznat jaká Edith byla. Každý kdo četl její životopis od Simone Berteautové ho zajisté bude srovnávat s tímto snímkem. Jenže To není možné. Aby mohl být Edithin život popsán alespoň jako ve zmíněné knize a divák zpěvačku poznal, musel by být film alespoň dvakrát tak dlouhý, což by bylo zase neúnosné, děj by se vlekl až nesnesitelně pomalým tempem, filmu by scházely správné emoce,náboj. Tím pádem by se takový počin stal naprosto nestravitelným pro obyčejné lidi. Samotné přecházení z jedné doby do druhé mě nevadilo,ač někteří tvrdí,jak moc se v ději nemohli orientovat, mě samotnému přišlo o něco méně zmatené než v jiných filmech(viz třeba Intolerance). Marion Cotillard by zasloužila za svůj výkon nejvyšší možné ocenění, takovou podobu se zpěvačkou jsem opravdu nečekal. V jedné scéně byl ale docela viditelný výškový rozdíl mezi Edith a Marion, jenže při sledování děje to ničemu neškodilo. Role Gerarda Depardieu mě, abych řekl pravdu, trochu rozesmála. Depardieu jako papá Leplée, jež je evidentně homosexuál, se pranic nepodobá svým rolím z dřívějška, kde homosexuála nepřipomínal ani trochu,natož svým skutečným životem. K českým hercům... Vladimír Javorský se do své roličky hodil,zapadl krásně mezi ostatní. Což se nedá říct o Marku Vašutovi s jeho kamenným obličejem,přes nějž je nasazený výraz toho největšího drsňáka,v emocionálně vypjatém závěru mě opravdu dokonale uzemnil,bohužel. Za nejlepší scény bych považoval scénu u Edith po pádu letadla a úplný závěr za zvuků písně Non,je ne regrette rien... jak sem si všiml okolí v potemnělém sále ani jedno oko nezůstalo suché. Nejkrásnější na snímku ale stejně jsou původní nahrávky písní Edith Piaf doprovázející celý děj. Ještě teď když si vzpomenu na některé písně, pomalu mi vbíhají slzy do očí,protože si je musím vybavit se scénami z filmu. Nevím,jaký film mě za poslední dobu dokázal srazit na kolena, mohu jen potvrdit, že v takovéhle míře se to jen tak žádnému dalšímu nepovede. Vive la Môme!!! (23.07.2007)