Edith Piaf

Oscar pre M.Cotillard bolo to čo ma presvedčilo si aspoň požičať a zhliadnuť tento film o speváckej legende. Nepochybne zaslúžená oscarová odmena, ale herecký výkon hlavnej predstaviteľky je asi jediná silná stránka filmu. Je toho dosť, čo by som tomuto filmu chcel vytknuť. Už po prvej polhodine som mal pocit, že film pozerám hodinu. Stopáž 142 min. mi pri iných filmoch nevadí, ale tu mi to pripadalo ako neverending story. Réžia neprehľadná, časove úseky života E.Piaf sa križovali hore dole, čo by ani nevadilo, keby mozaika života, ktorú sa režisér snažil dokázať bola zaujímavejšia. Dej rozprávaný chronologicky by to aspoň čiastočne vylepšil. A to najhlavnejšie:komplikovanú povahu speváčkinho života nám režisér podáva dosť ťažkopádne, nedokázal som sa ani vcítiť, ani pochopiť jej postavu. Film sa ťahá, všetko, alebo väčšina hereckého úsilia, ktoré herečka vniesla do tohto filmu vyšlo nazmar (teda až na toho oscara), pretože film ako taký nedokázal to hlavné, čo robí film dobrým filmom - a to je pochopiť a precítiť postavy. Bez toho to iba pláve mimo mňa.Za zmienku stojí ešte dobre vykreslená doba a kamera. A tak jediná E.Piaf, ktorá stále znie v mojich ušiach je pieseň pred poslednou bitvou vo filme Zachráňte vojaka Ryana. Tá krátka scéna vo filme, ktorý je o niečom úplne inom, vo mne vyvolala záujem o E.Piaf viac ako tento film. Film slabší priemer 50%. (05.02.2009)

Příliš ambiciózní pokus zachytit krátký život velké ženy. Olivier Dahan jaksi pozapomněl, že při jakékoliv stavbě je nezbytný spojovací materiál. Jeho hrad z písku, ač zkrášlen mnoha krásně opracovanými oblázky, se sesypává na jednu nevábnou hromadu, jejímž prohrabováním si nehodlám znovu špinit ruce… A celit nervy, neboť ani silný příběh, solidní výprava, nenapodobitelný zpěv a výtečné obsazení (mladá a krásná Marion Cotillard hraje předčasně zestárlou, drogami vysílenou zpěvačku úžasně!) mi nezabránili v četném otevírání tlamy (za účelem dorovnání kyslíkového deficitu) a v netrpělivém poposedávání (za účelem vědomého otlačení jiné části zadku). 70% Zajímavé komentáře: DaViD´82, Nathalie, sportovec, murakamigirl , dzej dzej, bogomira (17.06.2010)

Typický příklad toho, jak jeden herecký výkon dokáže povzvednout celý film. Výkon Marion Cotillard je totiž opravdu něco nezapomenutelného. Kdo by ještě před pár lety tušil, že holka která se vozila ve francouzském taxíku jednou předvede něco tak fenomenálního a dostane po právu Oscara. Jinak je to ale další z řady životopisů, který má také jeho klasické neduhy a navíc je to opravdu chaotické. Život Edith Piaf jsem opravdu moc neznal a tady mi dělalo někdy práci se vyznat, kdy se to vlastně odehrává. Tohle Olivier Dahan trochu nevychytal. 70% (06.07.2008)

Jak to bylo pohádko? Zabloudilo vrabčátko. V nevěstinci, mezi stoly, zpívá teskně, píseň svoji. V těle ďáblíka, s nímž do pasti spadne, a v hrdle slavíka, který světu mocně vládne. Edith Piaf. La Mome. Jen jedinkrát uviděla La Vie en Rose, ale přesto na sklonku dramatického života z posledních sil zpívala: Non, je ne regrette rien.____ Já lituji toho, že režisér a scénárista Dahan na počátku plavby utápí diváka v hromadě střípků a zběsilým cukáním časem maskuje autorskou bezradnost. Přerývané vyprávění ve stylu dadaistické mozaiky připomíná vynechávající paměť předčasně zestárlé trosky, ale k porozumění složité osobnosti francouzské ikony tak málo nestačí. Z podprůměrných vod film vytahuje jen nezapomenutelný hlas Edith Piaf z nahrávek a chameleonsky přesná Marion Cotillard... (07.07.2007)

Velmi dlouhý film o ženě, která přes své těžké dětství došla k nesmrtelnosti. Její hlas vyvolává emoce, mrazení v zádech, husí kůži a všechny podobné chvíle kdy každý člověk cítí, že žije. Její osobnost není taková jak by člověk čekal. pro mě osobně je silně nesympatickou postavou světa hudby, která vedle svého dokonalého hlasu byla ženou, kterou bych nechtěl znát. Můj odpor k ní je bohužel tak veliký, že pravděpodobně ani nedocením tento snímek, který však vystihuje nejen její osobu, ale i její život a nebojí se ukázat mnoho toho špatného z jejího života. Je těžké milovat a obdivovat snímek o člověku, který je vám odporný. Olivier Dahan natočil zajímavý snímek, který je možná příliš dlouhý, ale vystihuje svět, v kterém Edith Piaf žila stejně jako její osobnost a smysl života. Vizuálně film vystihuje všechno co má. Od škaredosti uliček Paříže a venkova až po přepych Ameriky. Milovníci jejích písní budou v sedmém nebi. Přesto mám pocit, že ten film tvoří jen a pouze hlas Edith Piaf, bez kterého by nebylo nic co by způsobilo emoce. Je to škoda, protože využívat jen nejsilnější zbraň stále dokola po 140 minut dlouhý film opravdu omrzí. (10.02.2008)