Edith Piaf

BAFTA Awards - 4: Herecka v hl. ulohe - Marion Cotillard / Hudba - Christopher Gunning / Kostymy / Masky a vlasy + 3 nominacie: Cudzojazycny film / Zvuk / Vyprava _______ Filmu by som dal 4 hviezdicky, ale vdaka hereckemu koncertu Marion Cotillard, ktoru poznam z romantickeho filmu od Ridleyho Scotta DOBRY ROCNIK (2006) alebo z prvych troch casti komedii TAXI (1998), davam 5 hviezdiciek. Za tuto ulohu by si zasluzila Oscara........ Dnes je 12.03.2008 a vysledky Oscarov su zname. Najprv ma potesila sprava, ze sa objavila medzi najlepsimi nominovanymi hereckami v hlavnej ulohe a nakoniec aj Oscara naozaj ziskala a to som fakt necakal. _______ Marion Cotillard - (Edith Piaf) +++ Sylvie Testud - (Mômone) +++ Pascal Greggory - (Louis Barrier) +++ Emmanuelle Seigner - (Titine) +++ Jean-Paul Rouve - (Louis Gassion) +++ Gérard Depardieu - (Louis Leplée) +++ Clotilde Courau - (Anetta) +++ Jean-Pierre Martins - (Marcel Cerdan) +++ Marek Vasut - (Doktor) +++ Hudba: Christopher Gunning +++ (26.03.2007)

Umelci zomierajú, ale ich jedinečné diela budú žať úspechy a uznanie celé generácie. Nezabudnuteľné prenesenie neobyčajne ťažkého života úžasnej francúzskej umelkyne na filmové plátno. Na prvom mieste musím vyzdvihnúť excelentný herecký prejav Marion Cotillard, ktorej som v úlohe Edith Piaf úplne podľahla a prežívala s ňou všetky strasti a chvíľky pominuteľného šťastia. Edith si svoju slávu vybojovala nezlomnou vôľou a neuveriteľným speváckym talentom a napriek častej nepriazni osudu sa nikdy nevzdávala. My "obyčajní smrteľníci" si z nej môžeme brať príklad hoci len prostredníctvom dvoj-hodinového filmu, ktorý reálne zobrazuje jej život tak, aký asi mohol byť. "Dievča vrabčák" a jej zložitý život vo vynikajúcej réžii Oliviera Dahana. (06.08.2008)

Velmi hezký dojímavý film o těžkém životě slavné šansoniérky. Snímek Edith Piaf má na rozdíl od mnoha jiných životopisných filmů po celou dobu šťávu a napětí, tak jako byl zajímavý běh života hlavní hrdinky. Úchvatná hudba zde tvoří polovinu kouzla celého filmu. Trochu mi to připomnělo Formanova Amadea, životními překážkami a nemocí hrdiny, hudbou i kvalitou filmu. Obdivoval jsem také, jak dobře na filmovém plátně dokázali měnit stáří resp. mládí hrdinky a to především mladou zdravou tvář Žabce Vrabčáka resp. nemocnou tvář ztrápené Edith, po filmu jsem s potěšením zjistil, že tvůrci byli odměněni Oskarem za masky a druhým Oskarem pro Marion Cotillardovou v titulní roli. Trailery: http://www.csfd.cz/film/226546-edith-piaf-mome-la/videa/ (16.04.2009)

Jedna z mých nejpříšernějších návštěv kina ever - naštěstí jen co do spoluhledících. Ten důchodce, co seděl za mnou a do každé písně (a že jich tam je;)) si podupával a broukal a všechny ostatní scény jej uvrhávaly do zmatku, pročež se své drahé choti neustále hlasitě tázal "A kdo je tohleto?", "Kde to zase jsou?" etc. a korunoval to v pro mě nejkouzelnější scéně stejně okouzlujícím "A co je todle za bábu? Ahá, to je Marlén Dýtrych!" (po čemž jsem ho už s hlasitostí přiměřenou místním poměrům nelichotivě verbálně počastoval) dalece předčil všechny ty týnejdžerské hihňající se popkornžrouty a doufám, že již nebude nikým překonán. A teď konečně k filmu samotnému;) Olivier Dahan životopis neortodoxní pěnice režijně naprosto nezvládl. Chápu, že nechtěl natočit neslaný nemastný životopisný snímek, ale diváka životních osudů madame Piaf neznalého by potěšilo, kdyby u alespoň některých postav a postaviček byl rámcově obeznámen s tím, proč jsou či nejsou důležité. A jak se zdá, ani diváky z druhého pólu publika Dahanův - a to mu přiznejme k dobru - nic nepřikrášlující příspěvek k tomuto dílu neuspokojuje, neboť ti, kdo pro změnu znají životopis Edith Piaf nazpaměť, se tu zase pohoršují nad tím, proč některé zlomové okamžiky nikterak nevybočují z kursu toho rozjetého vlaku, který žene vpřed svým bravurním výkonem Marion Cotillard. Ne že bych ji podceňoval, ale že v sobě ukrývá takové herecké kvality, to by mě ani ve snu nenapadlo. Byla úžasná a pro mě, chudáčka hlupáčka znajícího onen úžasný hlas spojený se jménem Edith Piaf jen z nějakých čtyř či pěti písní, se stala obrazem této životem těžce zkoušené prokleté básnířky. Edith Piaf pro mě tedy není nijak dobrým filmem - je však o to lepší a nezapomenutelnější hereckou exhibicí. Při pomyšlení na scénu setkání s Marlene Dietrich, na panenku a pak ono úchvatné "C'est moi! C'est moi, c'est ma vie..." je mi líto, že filmu jako takovému nemůžu dát víc než 70%. Marion je totiž nejméně 110%ní. (04.01.2008)

Režisér Dahan zanevřel na chronologické pravítko, místo toho si zaskákal časem a mě to nemátlo, mně se to líbilo a líbila se mi moc i Marion Cotillard, protože zahrála Edith Piaf nezapomenutelným způsobem. Kromě závěru, který jsem samozřejmě probrečela, na mne udělala velký dojem ještě jedna zcela nenápadná situace - když se jí mladá novinářka na pláži ptala, pro koho ten svetr plete. "Pro toho, kdo ho bude chtít nosit". Myslim, že takhle nějak to měla se vším. (23.02.2008)