Edith Piaf

Velmi hezký dojímavý film o těžkém životě slavné šansoniérky. Snímek Edith Piaf má na rozdíl od mnoha jiných životopisných filmů po celou dobu šťávu a napětí, tak jako byl zajímavý běh života hlavní hrdinky. Úchvatná hudba zde tvoří polovinu kouzla celého filmu. Trochu mi to připomnělo Formanova Amadea, životními překážkami a nemocí hrdiny, hudbou i kvalitou filmu. Obdivoval jsem také, jak dobře na filmovém plátně dokázali měnit stáří resp. mládí hrdinky a to především mladou zdravou tvář Žabce Vrabčáka resp. nemocnou tvář ztrápené Edith, po filmu jsem s potěšením zjistil, že tvůrci byli odměněni Oskarem za masky a druhým Oskarem pro Marion Cotillardovou v titulní roli. Trailery: http://www.csfd.cz/film/226546-edith-piaf-mome-la/videa/ (16.04.2009)

Ak nemáte radi Édith Piaf, šansón, či biografické filmy (ani ja nie som ich priaznivec), tak jediný dôvod, pre ktorý sa skutočne oplatí film pozrieť, je výkon Marion Cotillard. Táto Francúzka bola najväčšou hybnou silou filmu, najsilnejším ťažným strojom. Kto by pred pár rokmi povedal, že béčková herečka známa najmä ako naivná filmová priateľka známeho marseillského taxikára, po pár filmoch siahne na Oscara. Veľkou škodou je, že väčšinu filmu je na Marion ako ťahajúcej lokomotíve postavený celý dej, ktorý predstavuje súpravu niekoľko desiatok vagónov, a ktorý samotná Marion jednoducho nie je vždy schopná utiahnuť. Celkové herecké obsadenie prakticky stojí za pozornosť len v úvode a závere. Posledná polhodinka má už neskutočné grády, tragické vyvrcholenie, časové prestrihy tiež naberajú na intenzite, spočiatku sa zdajú byť vyrušujúce, po pár prestrihoch som si uvedomil, že to bola naozaj dobrá voľba. Samotný životný príbeh mohol byť teda určite o pár minút kratší, pomohlo by to. Samotné spracovanie bolo ale nad očakávania, ako pocta pre Édith je film ako celok určite to najlepšie, čo mohla dostať. 75%. (19.04.2009)

Neustálé přeskakování v časových rovinách opravdu bylo lehce matoucí a okamžitě nutí divákovi otázku: Proč to tak bylo?? Kdyby byl film vyprávěn jednoduše, chronologicky, poznal bych podle mě Edith lépe. Takle jsem se musel dost soustředit na pouhé orientování v čase a postavách. Skoro mám chuť říct, že to bylo zbytečné, na efekt.. Jediné odůvodnění, které mě napadá (kromě poutání divákovy pozornosti) by bylo Edithino zmatené vzpomínání na svůj život na smrtelném loži, což ale není dostatečné...nonic. Skvělá byla především scéna, kdy se Edith dověděla o pádu letadla. Výkon Marion Cotillard byl celkově úžasný! Film byl ale možná až příliš dlouhý, dovedu si představit lehké zkrácení. Pokud divák nezná život Edith Piaf, dozví se samosebou mnoho informací, ale také se (jako já) jakožto ne zcela informovaný dost ztrácí v menších rolích... Fanouškům Edith naopak třeba přeskakování v čase zřejmě vůbec vadit nebude. A celkově je to zajímavý film, který stojí za zhlédnutí. Silnější 4**** (23.03.2008)

Emoce prakticky každým záběrem ždímající, audiovizuálně působivý film táhne trochu dolů přílišné tlačení na pilu a zejména ničím neopodstatněné přeskakování v čase. Co však ani největší škarohlíd vyčítat nemůže je geniální ztvárnění hlavní hrdinky Marion Cottillardovou. Snad nikdy na mě nepůsobilo stárnutí postavy ve filmu tak přesvědčivě. Ve všech polohách věříte, že sledujete Edith, ne namakeupovanou herečku. Na druhou stranu mě i druhý den po zhlédnutí nepřestala pronásledovat myšlenka, že film vlastně dost klouže po povrchu a že se autoři ke "skutečné" Edith Piaf zase tolik nepřiblížili a nepochopili ji, resp. to pochopení nedokázali na diváka přenést. 70% (05.07.2007)

Pokud chete natočit kvalitní autobiografický snímek, měli byste se sakra dobře ujistit, že máte bezvadně obsazenou hlavní roli. Naštěstí jsou si toho tvůrci většinou vědomi a ani tenhle případ není výjimkou. Marion Cotillard. Klidně zariskuju a tipnu si, že do pár let z ní bude největší francouzská mezinárodní hvězda. Z toho, co předváděla tady na plátně jsem měl chvilkama husí kůži. Všechny tři "polohy" - dvacetiletý vyzáblý pouliční vrabčák, emancipovaná, ambiciózní čtyřicátnice a tvrdá, ostře zestárlá hvězda v pokročilých padesátinách - zvládla úžasně, se samozřejmostí a bez zaváhání. Žádná z Jejích velkých písní se ve filmu neopakuje dvakrát, mě osobně nejvíc dostala La vie en rose, kterou Piaf přišla pochválit samotná Božská Marlene. Vaše dojmy budou pravděpodobně hodně závislé na tom, jak moc je vám blízká samotná Edith Piaf a její hudba. Ale i kdyby ste jí rádi neměli, můžu vám myslím tenhle kousek doporučit. 80% (25.11.2007)