Walk Hard: The Dewey Cox Story

Zábavná parodie na všechny možné životopisné filmy o legendárních hudebnících, utahující si jak z jednotlivých snímků, tak z dobových mód, i z toho, že hlavní hrdinové už ve svých 14 letech jsou obsazováni hlavními hvězdami ve středním věku.... Písničky z jednotlivých obdobích Coxovy kariery jsou také nadprůměrné. Ale v téhle kategorii filmů (alespoň pro mne) nic nepřekoná dílo z lidí kolem Monty Python a jejich parodii a karieru The Beatles - THE RUTLES - http://www.csfd.cz/film/10411-the-rutles/ (28.04.2013)

Ono hrát si s pravou mačetou neni dobrý, ostatně ve filmu pochopíte proč. Z toho důvodu jsem se svým bráchou šermoval vždycky jenom meči z umělé hmoty. Plno známejch tváří, několik vtipnejch momentů (nejvíc ale pobaví závěrečnej titulek) a hodně muziky. To jsou největší klady jinak docela nudný a průměrný komedie, která mohla bejt klidně i stokrát lepší. Nakonec to neni ani z daleka tak "Krásná jízda" jak zpívá v závěrečnym songu. (06.12.2009)

Když jsem se tenkrát ožral a poblil na koncertě Kelly Family, kde jsem dělal dozor své alternativně nezávislé sestře, myslel jsem si o sobě, že jsem ten největší rockový bouřlivák pod ocelovým nebem. Ale zřejmě jsem příliš předčasně usnul na vavřínech. Kam se seru na Deweyho Coxe! Takoví lidé by měli vyhrávat Týtý a Slavíky namísto slušňáka Karla, který by nezobral drogu ani po čtrnáctidenním žhavení lebky zvaném Budík na Guantanamu. Přiznejme, že tahle komedie jednoznačně leží a padá na panu Reillym, který je dostatečně necharizmatický až odpudivý na to, aby působil jako rockenrollová hvězda světové extratřídy vtipně. Navíc podává naprosto bezchybný herecký výkon a toho čtrnáctiletého retardu s hlasem jako zvon má vepsaného ve tváři a nezvyklá ho ani, když mu zfetovaný bedňák mává čurákem přímo před očima. No, hluchých míst je tu stejně jako vtipů, u kterých bych hýkal, přesto jsem se párkrát od srdce pousmál a u hitovky Rock Hard bych sundal i sako, aby mi nepřekáželo při mém erotickém tanci, ale bohužel jako rocker žádné nevlastním. (04.05.2012)

John C. Reilly se zkamarádil s Willem Ferrellem, natočili spolu nevtipného Rickyho Bobbyho a Reilly před jejich další spoluprácí (Step Brothers) stihl natočit parodii na hudební životopisné filmy, tentokrát ale bez svého komediálního vzoru. Walk Hard je klasickým zástupce "ferrellovek", očekávejte tedy spíše absurdní humor, který často balancuje na hranici trapnosti, nehybí zde ani pro tento druh komedií typický přemrštěný patos a celé to je krajně nekorektní (rasistické narážky,přepůlené děti a spousta, ale opravdu spousta sprosťáren nejhrubšího zrna). Samotný Reilly se v porovnání s minulými komediálními pokusy, výrazně zlepšil, už tak okatě nepřehrává a konečně je více vtipný než trapný. Film je doslova nabitý šťavnatými cameo rolemi, za zmínku stojí hlavně Jack Black jako Paul McCarthney, Paul Rudd jako John Lennon nebo Patrick Duffy jako...Patrick Duffy. V porovnání s všemi těmi krajně nevkusnými a vyprázdněnými parodiemi posledních let je Walk Hard milým překvapením, ale na takové klasiky žánru, jako jsou Bláznivé střely nebo Žhavé výstřely, rozhodně nemá, na to je tenhle film až moc rozvleklý a ne vždy tak vtipný, jak mohl být. V čem ale tento fiktivní životopis vyniká, jsou parádně zobrazená období od 50. let až do současnosti , což se v tomhle žánru jen tak nevidí. (13.04.2008)

Úžasná parodie utahující si snad ze všech hudebních klišé. Problém v dětství, jeden song, který se stal slavný přes noc, okamžité získání fanoušků, přístup k drogám, život na cestách doprovázen drogami, mejdany, pokus o megalomanský masterpiece, tvůrčí krize, rozpad kapely a na stará kolena pochopení toho, o čem ten život je. Navíc Jack White v roli Elvise! Od teď budu projevovat svůj vztek vytrháváním umyvadel ze zdi! (01.03.2012)