Spálené spomienky

Tak ja nevim no, drama to je sice prvotridni, ale tak nak o nicem. Tvurci se nemuzou rozhodnout, jesli budou vypravet o vyrovnavani se se smrti otce, o navazovani vztahu jeho manzelky s jeho pritelem a nebo o drogovy zavislosti, takze kazdou chvily skacou od jednoho k druhymu a ve vysledku mi prislo, ze nemeli moc co rict ani k jednomu tematu. Nicmene natoceny je to hodne slusne, Berry sice ztratila neco na krase, ale zas ji to pridalo na hereckejch schopnostech a Benicio je tradicne skvelej, hlavne pri scenach, kdy je na drogach, to je genialni. Skoda, ze film nema nejakou poradnou pointu nebo nakej poradnej vyvoj postav, takle to je jen nadprumerny drama, ale nic vic. (22.03.2008)

Trochu rozprávkovo pojatý príbeh o jednom narkomanovi, ktorý sa snáď dá dokopy. Všetci okolo ho bez pripomienok podporujú. Je to pekné, ale miestami fakt ťažko uveriteľné. A akokeby to nestačilo, tak je tu ešte romanca so ženou jeho najlepšieho kamaráta, ktorý nečakane zomrie. Našťastie film podržali skvelé herecké výkony. Del Toro ako feťák s dobrým srdcom je sympaťák. Berryová tentokrát tak nasilu neprehráva ako v podobne pozitívne naladenom ale o triedu lepšom filme Monster's Ball. Záver je plný nádeje, ale zároveň sa to všetko môže ľahko skurviť. Záleží na divákovi jakú ma povahu, tak si to môže vyložiť podľa seba. Nakoniec mi bolo trochu ľúto, že Duchovny mal vo filme tak málo priestoru, keďže jeho postava ma bavila najviac. Proste ďalší totálny dobrák, ktorý by sa rozdal až na to doplatí. Po druhom pozretí som už trochu menej nadšený, ale stále som dostatočne spokojný. Naviac Bluntmanov koment ma pobavil. Už len kvôli jeho hodnoteniu je jasné, že to nie je zlý film. 7/10. (13.10.2019)

Benicio Del Toro se po tomto filmu (a 21 gramů) dostal do mé Top Ten herců. Uchvatný příběh, počáteční průstřihy v čase, jen ten konec je sice lyrický, avšak epická linie mi připadá nedotažená. Což by možná bylo na škodu, takle si člověk domyslí osud rodiny a Jerryho. Jinak mi připadá, že Toro hraje tu samou roli jako ve filmu 21 gramů, jen s menším entusiasmem. Film rozhodně doporučuji. (29.12.2009)

Veľmi slabé a nevýrazne a to aj napriek tomu, že je tu veľa prvkov, ktoré by na dobrú drámu mali stačiť - smrť otca rodiny, drogy, závislosť, smútok nad stratou... V scenári sa to však akosi nepodarilo dobre namiešať, resp. bolo tu pridaných aj veľa hlúpostí, ktoré diváka od postáv len vzďaľujú. Jedným z dôvodov je aj to, že nemajú nič spoločné s realitou. Napr. to ako sa deti hneď okamžite zblížili v podstate s cudzím človekom bolo dosť pritiahnuté za vlasy. Tiež som nechápal to časté iracionálne chovanie sa postáv. Preto tu ani nemôže byť nejaká reč o emotívnej stránke, tá tu jednoducho nebola. To sa týka aj samotného záveru, necítil som nič, vlastne mi bolo aj jedno ako to celé skončí a dokonca som nad tým ani nerozmýšľal. To najsilnejšie čo si pamätám bol pocit úľavy, že je už koniec. Jediné pozitívum vidím v hercoch a pár svetlých momentoch réžie, to však samo o sebe nestačí. 60/100 Snímok videný v rámci - Project 52 Films by Woman. (02.01.2016)

"A teď mě chyť za ucho a masíruj mi lalůček !!" ;) Nejzajímavější, nejosobitější a především lidsky nejvěrohodnější sdělení Spálených vzpomínek alespoň pro mě tkví právě v této replice.. Neboť ženy nacházejí zalíbení v různých obsesivních bizarnostech, stejně tak i Berryina vdova Audrey, ač to tvrdohlavě popírá, si vytvořila závislost na dost podivném mechanismu..;) Po vizuální, byť ty úmysly s trapně esteticky plochými motivy v podobě velmi podivných úhlů kamery či prvoplánovitého nasvícení jsem poněkud nepochopil, a hudební stránce se dánské režisérce podařilo natočit velmi zvláštní film, který však jako drama s prvotním cílem vyvolat v divákovi potřebné emoce kulhá jako stará chromá kobyla.. Del Toro a David Duchovny se opravdu moc snaží, přičemž oba dva byli víceméně do svých rolí vybráni naprosto prvoplánovitě bez jakéhokoliv prostoru pro vývoj postav, bohužel za vlasy tak mocně přitažený kýčovitý scénář plný klišé, až to bolí, i neschopnost tvůrců se rozhodnout, kterým směrem se vlastně vydat, jim nedává příliš prostoru, nehledě na naprosto nechronologické vyprávění příběhu, který se nakonec stává tak myšlenkově roztříštěným, až ve výsledku nedokáže sdělit vůbec nic, natož vyvolat nějaké hlubší emoce, přičemž téma drogy, smrt a hledání se by jistě mělo vyvolávat přinejmenším znepokojení či úzkost.. Tragická kýčařka Susanne Bier pro mě osobně platí za nesmírně přeceňovanou tvůrkyni, která si hraje na umění a jen tupě stylisticky opisuje od jiných skutečných režisérů, kteří mají naopak svá formální ozvláštnění žánru velmi dobře promyšlená.. [ Dabing 7/10 ] Velmi zdařilá záležitost Tvůrčí skupiny Josefa Petráska s dialogy a režií Filipa Jančíka. Potěší i tradiční spojení Duchovny, Cigánek. (11.08.2013)