Spálené spomienky

Jakej je HEROIN???____Poprvé je to jako když tě políbí BŮH. Pak se jen marně snažíš dohnat ten první okamžik. A děláš to znovu a znovu.... INTENZITA - krutá - záběr po záběru. Pohledy, doteky, slova... vše je tu tak hustý že by to šlo nakrájet. Když se ONA dívá na NĚJ mrazí to ... nenávidí ho ale... (12.03.2008)

Také jsem čekal nějakou pointu,ale myslím si, že u tohoto filmu o ni až tak nešlo.Je to naprosto skvělý film o tom jak by se k sobě měli lidé chovat a to je možná celá pointa tohoto filmu. Skvělý herecký koncert Benicia Del Toro a Halle Berry a nádherná kamera Toma Sterna. Několik lidí pode mnou se u filmu nudilo, já se kupříkladu nudím u různých Hulků, Kameňáků, Hostelů a jiných přihlouplých stupidit u tohoto filmu jsem se nenudil ani vteřinu. Od režisérky Susanne Bier jsem nic jiného neviděl, slibuji, že teď už si na ni dám pozor a za tento film před ní hluboce smekám. Víc takových filmů do vašich znuděných a lhostejných duší milí češi a moravané. (20.07.2008)

Vynikající drama s excelentními hereckými výkony. Hlavně charismatický Benicio Del Toro je opravdu skvělý. Čokoládová kráska Halle Berry nezůstala o moc pozadu a perfektně Del Torovi sekunduje. Příběh není moc originální a přeskakování z jedné časové roviny do druhé také filmu moc neprospělo, ale způsob jakým je zahrán a zrežírován vše plně vynahrazuje. Susanne Bier se její americký debut vydařil a moc se těším na její další snímek. Líbilo se mi to hodně, takže nevidím důvod proč nedát pět hvězdiček, i když jsou trochu slabší........ (20.07.2008)

oscarový benicio del toro, oscarová halle berry, oscarový sam mendes a oscarová susanne bier... sa "oscarovo" sekli podľa povestného príslovia o majstrovi tesárovi a urobili neskutočne sa vlečúcu, na city hrajúcu a emócie žmýkajúcu moralitku-schému-pózu, z ktorej sa mi kútiky krivili do úsmevu a hladina cukru stúpala do závratných výšok... a halle, ktorá je inak kočka, no o jej hereckom talente vždy pochybuje, a to dokonca aj po plese príšer, kde si tú zlatú sošku poctivu vyšukala, tu je urobená tzv. "na chuderku", takže hoci jej hlavnou danosťou "so far" je pre mňa jej vzhľad, tuto ma iritoval... rovnako ako ma iritoval david duchovny, o ktorom som si až do poslednej chvíle myslel, že vstane z mŕtvych z toho, aký to bol svätec... takže jediné, na čo sa dalo pozerať, aj keď tam toho bolo sakramentsky málo, bola odfarbená satanistka alison lohman (26.11.2013)

Na podobném typu takyfilmů mě ani tak neirituje jejich existence, ale převážně kladné divácké přijetí, které je způsobeno kýčovitým dojímáním se sám nad sebou a zdáním zážitku z uměleckého díla. Není to dílo samotné, ale jeho percepce, která mě nutí k napsání komentáře a demonstrativnímu hodnocení (uznávám, že pokud přistoupím na zdejší škálu a nebudu se ohlížet na červené zabarvení a extatické ohlasy, je to za jednu hvězdičku). Chvíli jsem přemýšlel, jestli se v případě amerického debutu dánské režisérky Susanne Bierové nejedná o počin, ve kterém je vše - od castingu až po zvolené formální prostředky (nechronologické vyprávění s netradičními úhly kamery, významotvorným nasvícením a montáž) - motivováno transtextuálně, ale spíše než o film o festivalovém kýči jde o überkýč hrající si na umění; ukázkový midcult. (Ve zkratce: transtextuální motivace je taková, kdy rozumíme konvencím a rozpoznáme jejich odchylky dle obeznámenosti s daným žánrem, typem filmů či rolí atd.) Vše zde má své opodstatnění jenom proto, že se jedná o trendy postupy známé z Forsterových, Haggisových či Iňárrituových filmů, ale zatímco v nich má epizodičnost vyprávění a kauzální (vztah příčina-následek) roztříštěnost vzhledem k návaznosti na určitý typ myšlení či zmapování určitého geopoliticko-národnostně-genderově-sexuálního stavu v omezeném časovém úseku své opodstatnění, zde tomu tak není. Stylisticky pak jde o autenticky se tvářící, ale přitom výrazně estetizovaný potěr, který hlavně nechce rozrušovat nebo znepokojovat, nýbrž posílením jemně vybrnkávacího motivu vyvolat emoce a zprostředkovat metafory, které slouží jako eufemismy a které by pochopil snad i Forrest Gump (manžel: zastřelen /nevidíme, pouze slyšíme, kamera se odklání/ manželka: pád hrnku a rozlití nápoje na zem). A kdyby byl někdo fakt tak pitomý, že by mu nedošlo, vo čem že to jako hele je, tak nám to pro jistotu ještě příšerně nehrající herci (Halle je hysterka i v reálu, u Del Tora pochybuji, že je ono mučednictví pouze součástí role) řeknou... a zopakují, jako kdyby byl divák úplné ťululum. Ale výrobci a prodejci endiaronu a zvracících pytlíků z takových snímků musí mít rádost. (14.09.2010)