Kráľovná Alžbeta: Zlatý vek

Aneb jak Clive Owen potopil španělskou Armadu a málem taky celou Královnu Alžbětu. Politikaření a intriky Kapurovi očividně jdou, ale když se pokusí o romantickou linii, stává se vybledlým stínem svého talentu. Dlouho jsem již neviděl natolik kontrastní obsazení jako v tomto spektáklu. Cate Blanchett doslova září vedle nevýrazného a plákatového Clive Owena, který se očividně přišel do filmu jenom ukázat, než aby něco pořádného zahrál (což lze se stejnou platností říci i o Abbie Cornish v roli Bess). Naštěstí bylo doslova radost pohledět na dostatečně ďábelského Filipa Druhého a Goeffrey Rush si jasně a stručně řekl o druhého Oscara (Byl natolik působivý, že jsem litoval každé scény, kterou vynechal). Craig Armstrong vyloudil strhující hudbu, ale jako by si s ním Kapur nevěděl co počít, stejně tak působila i kamera. Na druhou stranul mě tento Ind dokázal několikrát bezmezně strhnout do osudové zkoušky Anglie a bezedné černé jámy v duši královny Alžběty, jen kdyby se u toho nemotal ten ochotník Owen. Bezchybně dokonalé jednotlivosti v podprůměrném celku nezapomenutelný film neudělají. (08.11.2007)

Pokud první díl nebyl dokonalý, tak se tomu aspoň blížil. Tohle vypadá spíš jako zmatený sestřih mnohem rozsáhlejšího materiálu. Jestli to takhle vážně mělo od začátku vypadat, je to ještě horší. Děj nekoncepčně skáče mezi těmi nejznámějšími událostmi ze života Alžběty I. (a občas si je upravuje, jak se mu zlíbí). Závěr tohohle drahého filmu se pak vyloženě utápí v laciné symbolice. A tvůrci těm symbolům ani nevěří a mají tendence je divákovi vysvětlovat. Ještěže aspoň Cate Blanchett (a pár dalších herců) scénáři i režisérovi navzdory odvádějí báječnou práci. (04.01.2008)

„And when this day of battle is ended, we meet again in heaven or on the field of victory.“ Queen Elizabeth ve fenomenálním podání Cate Blanchett roztáhne orlí křídla a vrhne se vstříc Zlatému věku střemhlav do bouře rozpoutané španělskými katolíky. Kapur vytvořil obrazově vytříbené drama (pohled z hlubin na plovoucího bílého koně a růženec padající ke dnu), které však trochu sráží k zemi i přes nabízející se potenciál emoční povrchnost. V okamžiku, kdy na scénu vstoupí do bronzova opálený Owen jako sir Walter Raleigh, nelze si nevzpomenout na Lorda Edmunda Black Addera a jeho poměrně trefnou charakteristiku tohoto slavného anglického mořeplavce: „..panství na venkově, fajnové kočáry a tolik ženských, kolik jeho jazyk zvládne..“ (05.02.2009)

Při prvním sledování v době premiéry jsem si vůbec neuvědomovala, jak je ten film strašně statický. Teď jsem si chtěla pustit něco pro zábavu, a voilá, zjišťuji, že mě to právě že vůbec nezabaví. Na jednu stranu mi přijde pokus rozebrat panovnici zevnitř zajímavý, na druhou je trestuhodně nedokonaný. Zbytek zaplňuje pozlátko, které je neosahatelné. Kromě Cate, Geoffreyho a Toma Hollandera všichni ostatní postrádají charisma, což je docela průser, protože je jim věnováno hodně prostoru. A ve chvíli, kdy i fanatický atentátník má víc sex-appealu než hlavní milovník filmu, inu v té chvíli už je všechno ztraceno. (12.03.2013)

Těžko se rozhodnout, jestli je Zlatý věk lepší než "jednička". Rozhodně má vygradovanější závěr, ale film na mě chvíli působyl značně kýčovitě. Některé scény byly navíc čistě efektivní a zbytečné. Cate Blanchett a námořní bitva ale zaručují, že filmu nejde dát malé hodnocení. Přestože je to film, který už nemám chuť vdět znovu, tak rozhodně nelituju, že jsem mu čas věnoval. (12.12.2009)