Kráľovná Alžbeta: Zlatý vek

Tak tomuhle říkám historický velkofilm se vším všudy. A klobouk dolů, že to točil rejža z Pakistánu. Ale ač to překvapuje, Pakistánců je plná Anglie a mají k ní vřelý vztah. A Anglie k nim na rozdíl od českých či polských řemeslníků. Bohužel dnešní Angličané už zapomněli kdo jim pomohl ve chvílích nejtěších sundávat z nebe Heinkely a Stuky na Spitech a Hurouších... Tenhle film měl všechno a nemám mu co víc vytknout snad jen veliké množství statických scén, kdy kolem nasvícené Cate rotuje kamera až se hlava točila. Sama Cate je tu náherná a divím se, že se Raleigh nezamiloval spíše do ní. Ten sám měl život dobrodružnější než běžný smrtelník té doby a sám skončil na popravišti, protože Španělé mu nemohli přijít na jméno a král Jakub I. jej zrovna také nemusel. To vše se událo až po smrti veliké královny. Film zachycuje její slavná léta, popravu Marie Stuartovny i legendární vítězství nad španělskou invazní flotilou. Zkrátka a dobře já byl maximálně spokojen. něco málo tomu chybělo, ale za to nasazení Shekhara Kapura dorovnávám na 5 záplaných lodí ! * * * * * (06.12.2020)

Prostě to nebylo ono, to už tady psala spousta ostatních. Tak jen přidám, že Elizabeth mělo být v té době asi 52 let, pokud dobře počítám. A to tedy byla Cate Blanchet dost bídně namaskovaná. Sice bývalá Kapurova životní partnerka Shabana Azmi vypadá téměř v 60 v reálu tak, že blednu závistí, ale tohle bylo moc, takhle padesátnice nevypadají. A v té době už vůbec těžko. :-) (16.08.2009)

Aneb jak Clive Owen potopil španělskou Armadu a málem taky celou Královnu Alžbětu. Politikaření a intriky Kapurovi očividně jdou, ale když se pokusí o romantickou linii, stává se vybledlým stínem svého talentu. Dlouho jsem již neviděl natolik kontrastní obsazení jako v tomto spektáklu. Cate Blanchett doslova září vedle nevýrazného a plákatového Clive Owena, který se očividně přišel do filmu jenom ukázat, než aby něco pořádného zahrál (což lze se stejnou platností říci i o Abbie Cornish v roli Bess). Naštěstí bylo doslova radost pohledět na dostatečně ďábelského Filipa Druhého a Goeffrey Rush si jasně a stručně řekl o druhého Oscara (Byl natolik působivý, že jsem litoval každé scény, kterou vynechal). Craig Armstrong vyloudil strhující hudbu, ale jako by si s ním Kapur nevěděl co počít, stejně tak působila i kamera. Na druhou stranul mě tento Ind dokázal několikrát bezmezně strhnout do osudové zkoušky Anglie a bezedné černé jámy v duši královny Alžběty, jen kdyby se u toho nemotal ten ochotník Owen. Bezchybně dokonalé jednotlivosti v podprůměrném celku nezapomenutelný film neudělají. (08.11.2007)

Cate Blanchett je výtečná Alžběta, Geoffrey Rush - Walsingham (snad přímý příbuzný kapitána Barbossy) - opět exceluje a jediným pohledem dokáže říct všechno, kostýmy berou dech, hudba je krásná, režie příjemná, vykreslení vztahu Alžběty I. a Waltera Raleigha (sakra sympatický Clive Owen) nijak neuráží, naopak je povedeně nenucené a historicky jakžtakž věrné… Asi hodinu a čtvrt samé klady a já byl přesvědčený, že Zlatý věk dostane plné hodnocení jako předchozí film. Jenže pak to přišlo. Bitva u Gravelines. Moje oblíbená kapitola. Au. Vypadá sice moc pěkně (digitální kouzla se doplňují s jednou skutečně postavenou lodí, kterou filmaři navrhli tak, aby z jedné strany dokázala hrát anglický a z druhé strany španělský škuner – opravdu husarský kousek, doporučuji bonus na DVD), za ohňové lodě jsem byl rád… Ale! Ve filmu to vypadá, že bitvu vyhrál Raleigh sám, scénář z něj udělal hollywoodského arcihrdinu z Pirátů z Karibiku, zatímco Francis Drake se jen mihne (řekne dvě tři nudné věty a jeho jméno se neobjeví ani v závěrečných titulcích, chudák herec, který se bude chlubit, že „hrál toho Drakea“) a jméno Charlese Howarda z Effinghamu (byl to přitom ve skutečnosti on, kdo vybral osm lidí, z nichž se staly ony ohňové) vůbec nezazní. Fakt, že při útoku ohňových lodí byl z celé španělské Armady poškozen jen jeden koráb, načež se loďstvo rozptýlilo a dohra bitvy plná pronásledování a ostřelování se konala až ráno, už scénáristy zřejmě nezajímal... atd. Historické „boty“ mi nevadí u filmů typu Gladiátor nebo Království nebeské. Tam je snesu, protože (víceméně) nevypráví o něčem, co se skutečně stalo. V tomhle případě ale oči nepřivřu. Tři hvězdy za ten hnusný popkorn. (23.11.2011)

Shekhat Kapur se vrací a předkládá svůj Zlatý věk, který není klenotem, ale pouze filmem plného kočičího zlata, hezky vyleštěného, ale stále velmi levného. Cate Blanchett, opět předvádí skvělý výkon, ale její bezpohlavní Alžběta není zrovna vrchol krásy, tentokrát podporovaná vedle skvělého Geoffreyho Rushe také Clivem Owenem, který se stal Walterem Raleighem. Možná je Kapur dobrý režisér, ale jako učitel dějepisu by příliš neuspěl. Jeho schopnost překrucovat fakta a měnit si realitu do podoby fiktivního scénáře je čím dál patrnější. Dokázal spojit mnoho postav, překroutit jejich časová období (i pár let je poznat) a předhodit to tupému divákovi s důvěrou, že jemu nic nedojde. Každý divák, který trochu poslouchal při hodinách dějepisu na základní škole, moc dobře ví, jaký tento snímek bude mít průběh a hlavně konec. Tímto faktem se vytrácí překvapivost děje. Dokonce některé postavy jsou velmi fiktivně dokreslené(možná podle nějaké obrovské starobylé konspirační teorie) a tak nezbývá než pochválit úchvatnou akční scénu cca ve 2/3 filmu, která se panu režisérovi opravdu povedla. Sledovat obrovské, i když digitální Galleony je zážitek, při kterém mi snad i běhal mráz po zádech. Bohužel to byl jediný okamžik filmu, který za něco opravdového stál. Shekhar Kapur složil poctu jedné panovnici a snad se k ní už vracet nebude, dost bylo poct. (17.04.2008)