Začarovaní

Kouzelná romance plně odpovídá tradicím disneyovského studia zaměřeného na výrobu komerčně úspěšných rodinných filmů s pohádkovou tématikou vyráběných tím nejkonvenčněji myslitelným způsobem. Je to zoufale přeplácané, barevné, romantické, emotivní a především nesmírně přeslazené. Je to jako sníst čtyři velké čokolády najednou. Ne že bych se o to jako notorický mlsoun nepokusil, ale výsledkem byl pokažený žaludek - a tak nějak je to i s tímhle filmem. Vznikl roztomiloučký kýč, nad kterým se může leckdo rozplývat, ale mě jednoduše nesedí. Stejně jako mi nesedí výtvarný styl klasických disneyovek. Celkový dojem: 40 %. Za zmínku stojí snad jedině výtvarně pozoruhodné závěrečné titulky, které napodobují styl knih malovaných klášterními mnichy ve středověku. (17.04.2008)

Když o tom tak přemýšlím, se soundtrackem na uších, tohle je opravdu romance jako víno. Žádné krabicové, ale opravdová vyvážená lahůdka, o to cennější, že si v ní studio utahuje samo ze sebe. Škoda že byl tenhle báječný průnik žánrů bolestivě podceněn domácí kritikou (kdo nevidí tu úmyslnou nadsázku a "kýčařinu", nechť znovu nastoupí do první třídy základní filmové školy) - jeho hravost a schopnost shazovat sebe sama i ulpívat na diblíkovských detailech, a přesto dojímat mocněji než většina seriózních romancí, je těžko pochopitelná. Tak umělý koncept, tolik úmyslné nakašírovanosti, a přitom je ten polibek z pravé lásky opravdu, ehm, opravdu z pravé lásky. Ach, Amy, seš k pomilování. (08.05.2008)

Disney vzal Disneyho a udělal si sám ze sebe a všech romantických filmů a jejich uvěřitelných zápletek srandu s využitím všech žánrových klišé, klasických slovních obratů a předvídatelnosti konce prakticky hned od skončení úvodních titulků. Ač nerada uklízím, uklízecí scénku si pravidelně na youtube pouštím v několika jazykových verzích a v mém osobním žebříčku filmových songů je těsně pod uklízecí písničkou ze Sněhurky. Kouzelná romance je přesně to, co říká - kouzelná romance. (23.12.2011)

Myslím si, že tentokrát vzal Disney sám sebe s nadsázkou, dotáhnul všechny svoje happyendovská a kýčovitá schémata do totálního extrému a vzniklo tím krásně romantické dílko, které nesmíte brát vážně a pak se budete bavit. Říkala jsem si, co to sakra je, až do obrovské taneční scény v Central Parku (skvělá práce Alana Menkena), kde mi došlo, že tohle ani autoři nemohli myslet vážně a začla jsem si film užívat. Po dlouhé době můžu říct o nějakém rodinném filmu, že se mi líbil a že je opravdu skvělou zábavou pro děti od 2 do 100 let... Dodatek po nějaké době - rozhodla jsem se zvednout hodnocení na plné, protože tenhle film prostě stojí za to a je zábavný a rozhodně ne snadno zapomenutelný. Navíc to hodnocení, které tady má, je dost ostudné a já lituju všechny, kdo nepochopili, že tenhle film si nejvíc utahuje sám ze sebe. (03.11.2008)

Skoro-princezna je zrzka, je to nehorázně "candy" a "sweet", Menkenův mickeymousing se za léta svého působení stal velice velice velice protivným, je to předvídatelné jako průměrná epizoda Teletubbies, ale naproti všemu zlému je to kupodivu dobře natočené, triky jsou kvalitní (zvláště ta přebarvená ještěrka) a úvodní parodická sekvence je opravdu vtipná (ostatek pouze ojediněle). Nebudu se tajit s tím, že mě potěšil i ten roztomile pomalejší troll, příbuzný Bambiho a kupa odkazů na starší Disneyho majstrštyky, které opravdu nemám rád. A když už se tu vyskytla korelace mezi čarodějnými comebacky roku 2007, dovoluji si poznamenat, že pod make-upem se prohýbající Susan dostala od Kočičí ženy pořádnou podpásovku. Ať žije kýč! (26.08.2008)