Majster šarkanov

Marc Forster dokazuje, že jeho talent je nekonečný a filmy, které tvoří jsou až neuvěřitelně příjemně a poutavé pro každého diváka. Lovec draků má vcelku jednoduchý příběh o přátelství, které je z větší části vyprávěno pomocí flashbacků, ale dojde i na "přítomnost". Forster využil nejen digitální techniky, především v soubojích draků, ale také herců, kteří jsou neznámí, ale o to lepší. Celý film je vykonstruován skoro až k dokonalosti, kdy se emoce s každou sekundou stupňují a vy fandíte hlavní postavě při cestě za naplněním dávného přátelství. Mimo to jde o poučný náhled do světa afghánských dětí a afghánského světa, který se od našeho, jak je zvykem u podobně založených zemí, dost liší. (09.08.2008)

Pěkně natočený film z atraktivního prostředí a bez zbytečného tlaku na dojmutí diváka. Začátek byl naprosto úchvatný ,zvláště lov draků. Pak tempo trochu ztrácelo a v závěru už to pro mne malinko zavánělo absurditou. Příběhů o odčinění starých vin a očištění své duše je tolik ,že už mě až tak nedostávají. Ale rozhodně doporučuji. 3,5 *. (05.04.2008)

Film jsem chtěl vidět kvůli kompletní filmografii režiséra Marca Forstera, abych věděl, co mohu očekávat v nové Bondovce Quantum of Solace. A film mě nakonec překvapil. Mile překvapil. Za prvé to vypadalo jako úplně od někoho jiného. Měl jsem nastudovány Forsterovy předchozí filmy a Lovec draků je naprosto odlišný. Což ukazuje, že režisér dokáže zrežírovat jakýkoliv žánr. A to precizně. Za druhé tím, že je to tak jiný příběh než jsem očekával. Takový civilní a hodně osobní. Moc si mě film získal svojí citlivostí. Během filmu se mi líbila hudba a tak se ani nedivím, že získala nominaci na Oscara, i když proti Pokání opravdu neměl film šanci. Těším se na další filmy Forstere. Jen tak dál. (14.07.2008)

Ťalo mě to do srdce, ťalo a to hodně silně. Z pouštění draků byla cítit ohromná radost se života. Kábul sedmdesátých let byl ukázan ve své plné kráse naprosto věrně, to byly prostě nádherný záběry co dokázaly společně ze záběry na nebe plné plachtících papírových draků pohladit moji duši. Tvrdý osud Afganistánu nemohl být apoliticky lépe natočen. Za tohle obzvlášť velké díky. Afgánské tradice jsou zde zachyceny velmi přesně a chytají za srdce stejně jako osud obyčejných afgánských mužů a zejména žen / kamenování na stadionu / za vlády talibů. Největší síla příběhu je však ukryta v srdci hlavního hrdiny. Na závěr mě to prostě nedá a musím zareagovat na ten gejzír hoven od uživatele Freemind. O čem asi sní kluci po celým světě ?? O hrdinech !! A nesnili jsme snad o Sedmi statečných i my za komoušů ? Řešili jsme snad jako děti v jaké zemi byl film natočen ? Navíc v Kábulských kinech byly v té době US westerny velmi populární. Ford mustang - Freeminde, stačí si zjistit něco o Kábulu před sovětskou invazí, zkus třeba dobové fotografie. Můj kamarád byl v rámci organizace SOS Člověk v tísni přes rok právě v Kábulu, pomáhal tamním lidem a tenhle snímek mě doporučil právě pro jeho věrnost v zachycení afgánských tradic a realit z dob minulých i současných. A co ty milej Freeminde, kde si byl ty? U sebe na gauči ? V hospodě u piva ? Tohle nemůžu vědět, ale jedno vím jistě o Afganistánu a lidech v něm víš úplný hovno. (13.07.2008)

Scénář: David Benioff .. Když jsem poprvé uviděl český název Lovec Draků, pomyslel jsem si, že půjde nejspíš o nějakého konkurenta pro Eragona. Při bližším ohledání jsem objevil žánr drama, režiséra Marc Forster a fakt, že drak je zde pouze ten létající papírový. A to mi k rozhodnutí o zamíření do kina vlastně stačilo. Forster si zřejmě ještě před bondovkou (které po Casino Royale, navíc s debilním konceptem i názvem Quantum of Solace, vůbec nevěřím) chtěl natočit něco smysluplnějšího, nekomerčního, důležitějšího. A povedlo se! Scenárista David Benioff dodal silný materiál inspirovaný (dnes už vím, že) neméně silnou knihou. Afganistan ’78 je vyobrazen jako skvétající země, byť s interními, politicko-rasovými problémy. Všechno vzala nejprve Sovětská invaze, kterou vytlačil až nástup hnutí Taliban, čemuž se říká z bláta do louže. Divák sleduje příběh dvou dětských kamarádů, které tyto události rozdělí, aby k sobě tokem času opět museli najít cestu. Návrat po letech ukazuje jen zničenou zemi ve spárech fundamentalistické tyranie - pověstná trestní exekuce ukamenováním během přestávky fotbalového zápasu bude jistě patřičným důkazem. V jádru mi Kite Runner připomíná jistou paralelu k Persepolis (tj. kam může rozvíjející se asijský stát dohnat okupace následovaná zpackanou revolucí), jen v jiných reáliích a rozhodně bez odlehčujícího humoru. Tento příběh je nasáknutý emocemi, které díky režii a hudbě (výtečný Alberto Iglesias) fungují. 85%. Black Box projekce. (27.01.2008)