James Bond: Quantum of Solace

Šel jsem na Bonda, koukal jsem se na Bonda, ale Bonda jsem neviděl. Jednoznačně nejhorší Bond z celé serie. Bonda vždycky zdobil přímý nekomplikovaný tah na bránu, vždycky i v případě, že akčnil až na měsíci. A co z toho udělali teď ? Nesmysl plný zbytečných zápletek a složitostí. A další výtky pokračujou. Akční scény ve filmu stojí za vyliž prdel. Ano, roztřeste kameru a střihejte jak smyslu zbavený, to je ono, jenom nechápu, jak si tu akční scénu někdo může vychutnat, když je točená jakoby z pozice pronásledovaného nebo pronásledovatele. Kam běží, jakým stylem zdolává překážky, proč nejsou v zaběru obě auta jak se k sobě přibližují, proč nevidím blížící se překážky ? Proč nevidím při osobním soubojích oba soupeře a jejich pohyb těla ? Proč mám mít pocit jako že se peru já, nebo sleduju přímý přenos bitky či honičky ? Já na to seru, já jdu na film, až se budu chtít porvat já, tak se porvu, až budu chtít sledovat přímý přenos, kouknu se na kabelovce na realný zásahy policajtů proti zločincům. Marc Forster je jeden z nejtalentovanějších režiserů o tom žádná, ale kdyby místo akčních scén zařadil barevný monoskop nic by se nestalo. Bohužel průsery pokračovaly. Olga Kurylenko v porovnání s předchozí bondgirl, Evou Green, prohrává na všech frontách. Po herecké stránce je to u ní spíše na výsměch a při vzpomínce na okouzlující charismaticky svůdnou Evu Green, vypadá královna opalování Olga Kurylenko jako tuctová cikánka z Chánova. Nevadí mě, že ve filmu se netřepe s chlastem, Bond se nepředstaví a Q i jeho vynálezy jsou zmizelý, vadí mě, že s Bonda vyprchala archa stylovosti a zůstal z něj jen špatný akční film. Marc Forster pohřbil bondovost. Nehrát v tom Dan Craig a nebýt M šoupnul bych QoS klidně odpad. Stačí si vzpomenout na všechny ty trapnosti, včetně hlavního zaporáka, kterej s výrazem zkouřenýho jezevčíka, plácal takový nesmysly, že jim ani on sám nevěřil a mám zkaženej celej den. 30.4. DODATEK : Filmu jsem dal ještě jednu šanci a potvrdila se teorie uživatele Sonnery , že filmu překvapivě mnohem více sluší TV než kino. Větší srozumitelnost jak dějová tak v akčních scénách. To je můj důvod pro jednohvězdičkový posun směrem nahoru. (13.11.2008)

Ako tak citam okolite komentare, mozem sa povazovat za stastneho cloveka, kedze som od filmu dostal takmer vsetko, co som ocakaval (kvantifikovanie ci to bolo malo/vela nechavam na inych). Drobne skrabance sa najdu - titulna piesen velmi nevyrazna, postava Strawberry Fields vzhladom na dlhe roky pestovany image a trademark Bonda (nielen Goldfinger a On Her Majesty's Secret Service) v pochopeni akceptovatelna, aj ked pre ine ucely (zatial) zbytocna. Dalej vsak prevladaju iba pozitiva. Vyvoj Bondovej postavy, (t.j. jeho chlad a hlad po dolapeni zloduchov - vdaka comu vysiel napol v ustreti Bourneovmu "muzovi z ocele") mi prisiel vzhladom na udalosti v Casine Royale ako logicky a vdaka vybornej mojej malic...ehm Craigovi :-) aj dokonale presvedcivy. Sceny budujuce urcitu intimitu a nahlad do pozadia maju tu spravnu subtilnost a za prispenia Forsterovho sposobu nasnimania a kompozicie scen az pritazlivo "nezavisly" smrnc osudovosti. V nadvaznosti na samotny nazov filmu a jeho skutocny vyznam ma potom i zaver patricne emocie. Vtipky a narazky na Bondov v minulosti vystavany vesmir funguju, rovnako ako aj popieranie a obchadzanie zazitych trademarkov - dokazom oboch nech je napriklad vyborne pointovane vysvetlenie mena/skratky Bondovej nadriadenej "M" :-) . Akcne sekvencie vykazuju prvky "Bourne copy & paste", ale nevadilo mi to. Maju patricny svih, gradaciu a aj ten strih je v dnesnej dobe sekundovych zaberov zvladnutelny a k neprehladnosti ma daleko. Ukazkovym prikladom je cela sekvencie s operou Tosca. Jej vyvrcholenie s pararelnou montazou opera / Bondova akcia (mimochodom koniec opery takmer totozny s tym, ako Bond skoncuje so zloduchom) je synergiou Fosterovho pristupu k Bondovi - vlastny, osobity nahlad prostrednictvom zanrovych schem s urcitym presahom (resp. inak povedane, ohnutie klasickych zanrovych modelov). Pripomenulo mi to silnu nazorovu polarizaciu u Bong Joon-hovho korejskeho monster filmu Goemul, kde tiez nebolo zamerom zanrovy model naplnat, ale vyuzit ho pre reziserove potreby (i ked v pripade Goemul sa k nepochopeniu pridava i neznalost korejskej mentality i narodnej historie a sucasnej situacie). QoS mozno bez Casina nestoji tak uplne pevne na svojich nohach, ale to som od neho ani necakal. Dolezite pre mna je, ze spolu tvoria funkcny celok. 9/10 (05.11.2008)

Silné 4*, tenhle Bond vůbec není špatný a mám takový dojem, že po dalším shlédnutí může být ještě lepší. Jak bylo Casino Royale o 180° jinde než předchozí bondovky, i Quantum of Solace se zase posunulo do úplně jiných rovin a přináší tak úplně jiný pohled na starého známého agenta MI5. Přestože je tenhle film opravdu trochu víc "umělecký", nezapomíná na pořádnou akci ani na ostatní věci, co k Bondovi patří a nedělá svému jménu ostudu a já bych se ráda těšila, co si na nás Marc Foster a Daniel Craig připraví příště, což bohužel nemůžu, protože prý tohle byla asi Fosterova nejen první ale i poslední Bondovka. ___ Po druhém shlédnutí se mi film opravdu líbil mnohem víc, navíc když jsem ho shlédla v sérii s ostatními a bylo jednak s čím porovnávat a jednak do sebe všechno tak nějak lépe zapadalo. (29.11.2008)

Bondovka č.22 akčnější, ale výrazně hůře zrežírovaná a s horším scénářem než Casino Royale, na které se snažila volně navázat. Navíc je v Kvantu útěchy plno logických nesmyslů, např. že nikdo v celé Bolívii si nevšimnul budování obrovských podzemních přehrad v poušti, aby mohli z chudáků v chatrčích vymámit dvojnásobné vodné, nebo stvrzení takovéhoto vodného podpisem ještě nenastoupivšího diktátora. Mnohé akční scény jsou navíc odfláknuté, nevěrohodné až neprofesionální. Ještě že ty holky zůstaly hezké. Trailery: http://www.csfd.cz/film/226775-quantum-of-solace/videa/ (15.12.2009)

Et tu, Marcu? Quantum of Solace je apendix, slepé střevo, které nemá v bondovském těle prakticky žádný význam. Dovršení oné Vespeřiny linie mohlo být v následující bondovce vyřešeno za deset minut a místo parazitismu na Casinu Royale mohl být agent Jejího Veličenstva vyslán na další misi. Ono hnutí mysli by stejně dobře vyjadřoval dialog mezi M a Bondem, popřípadě mimické schopnosti Daniela Craiga. Nebudu ale kritizovat QoS za to, čím není a čím být mohlo, ale za to, čím (bohužel) je. Laciná a /dle rozpočtu předražená/ kopírka bourneovské roztěkanosti se mi začala zajídat po patnácti minutách, řídký příběh s mnoha slepými odbočkami chvíli poté. Neházela bych vinu na Forstera, protože v interiérových scénách a dialozích mu to klape- postavy, zejména M a Bond si bezchybně nahrávají a jejich herecké výkony chrání QoS před trapasem. Zamrzí pouze rozplizlý záporák i uměle dosazené figury obou rádoby bond-girls, které navíc paradoxně nesplnily svou zásadní úlohu : dodat bondovce elegantní sexuální scénu. Pochopitelně jde čistě o můj divácký přístup. Nepochybuji, že někoho baví mrkat mezi makrodetaily, nervózním chaotickým střihem a tipovat, která končetina patří komu a který akrobatický prvek jsme v tom mžiku právě viděli, ale tohle patří k figurám tzv. real-agentům typu Bournea. Subjektivizace Bondovi nepochybně uškodila. Jde o postavu, jejíž virtualitu a surreálnost si uvědomuje v mnoha náznacích sama postava, sochu na piedestalu, kterou by se chtěl divák stát, ale s níž se neidentifikuje. Forster se poněkud lehkovážně zbavil všech bondovských hračiček a serepetiček, jimiž je tradičně ověšen a které mu přidávají na onom supermanském obalu, ale nepřidal nic nového, psychologická paleta se od CR rozhodně nerozšířila a o eye-candy záběrech typu honička na Madagaskaru nebo suchých hláškách typu You noticed si můžeme nechat jen zdát. Za jediný Forsterův přínos považuji místy nekorektní politické aktualizace, které dávají Bondovi a především M úlohu jakési vtipného glosátora světového pořádku. Za největší provinění ovšem považuji to, že film s takovou hustotou honiček se prakticky nepohne z místa a navzdory omezené stopáži nudí místy zcela neomezeně. James Bond už přežil nebezpečnější zabijáky, zrádnější situace a horší filmy. Jeho nesmrtelnost, Craigova bravurnost a campbellovský um mi dávají to minimální množství útěchy. 60% P.S. Napodruhé lehounké zlepšení: líbí se mi prolínačky, Tosca, zvířátka na každém rohu a důraz na irelevantní detaily. A Craig je Bůh. I v průměrném nebi. (07.11.2008)