Jezdci Apokalypsy

Po smrti své manželky se detektiv Aidan Breslin (Dennis Quaid) jen těžce vyrovnává s touto ztrátou, a navíc musí hledat cestu ke svým dvěma synům - s malým Seanem je vše v pohodě, ale se starším Alexem, který právě prožívá svá pubertální léta jen horko těžko hledá společnou řeč. Navíc když po městě začíná řádit zákeřný vrah, který si bere příklad ze čtyř jezdců apokalypsy - a zanechává za sebou jen krvavou spoušť. Navíc se zdá, že vrah Aidana zná a nějakým způsobem mu chce něco naznačit ... Jonas Åkerlund se snažil vytvořit netuctovou detektivku, která by si jistým nádechem tajemna chce vytvořit nádech legendárního Sedm. Ne že by se mu to až tak nepovedlo (samozřejmě, na výše zmíněný film nemá ani náhodou), ale pravdou je, že jsem chvilkama zadržoval dech a kousal si nehty napětím. Navíc se Jonas nebojí prolít nějakou tu kapku krve, čímž u mne taktéž získává kladné body. Herecké obsazení filmu není špatné, ale kromě Dennise Quaida a (na první pohled) sladké Ziyi Zhang nikdo další v oku neuvízne (překvapila mne role Petera Stormare - ve filmu pronese asi dvě věty a jednou dá Quaidovi přes držku a to je vše :) )... (16.02.2010)

Běžte tady někteří fuck do prdele s tím srovnáváním Jezdců a filmu Se7en, Sedm, Sedum, 7, Sieben, Seven a co já vím jak to ještě napsat. Jezdci apokalypsy mají stylově k snímku Sedm asi tak blízko jako já ke kozatý, vysoký blondýně. Srovnávat to může buď kokot a nebo labilní dement, co vidí Sedmičku všude, kde se zabíjí společně s vírou. To jako každej slasher s maskovaným vrahem je kopírka Halloweenu, bo co? Pokud sem nazvala kokotem, či labilním dementem někoho, kdo mě až dosud měl rád, tak se omluvuju, zblitek ať si nasere. Tak a teď k filmu - Jezdci jsou krimi, co mě po dlouhé době nadchla ať už myšlenkou či motivací vraha a jeho kámošů (jop vraha, kdo neni debil, ten ví) . Má tajná láska Ziyi Zhang se zde opět překonala a tu šílenou (či naopak geniální?) čubku zahrála dokonale. Nejvíc funny beztak bylo jak celou dobu Dennisovi radí, jenže ten má špunty v uších. Bílýho jezdce nebylo těžký uhádnout to je pravda, je i pravda, že logika místy hodně kulhala, páč si někde dala přes hubu, ale jebat. Ten film je syrovej a až na posranej hepyjend velmi povedenej. Tohle dostat do rukou korejci tak z toho budu uchcávat to by byl konec jak má bejt. PS: Není úplně od věci synátorovi vlézt do pokoje častěji než jednou za tři roky. Ale respekt za respektování jeho soukromí, to zas jo. (12.06.2020)

Zapletka i pres pocatecni nadeje prosta a bohuzel hlavne zbytecne emotivni, stejne jako samotny finale. Navic dost prezvratovano. Napeti je pak budovano predevsim vizualni a hudebni slozkou, nikoli vsak dejem, potazmo scenarem. To, ze se tam tolik mluvi, taky neprospiva. Takova bible emaru. Ale atmosferu ma, to se musi nechat, Akerlund neni lemra. (13.07.2009)

SPOILER V kolika thrillerech, dramatech a celkově neúsměvných filmech budeme ještě nuceni zhlédnout scénu, kde si traumatizovaný hrdina cáká vodu do obličeje, jako kdyby to k něčemu bylo, a pak svírá umyvadlo a zmučeně civí do zrcadla? Nicméně myšlence, že jediné, co potřebuje mladý začínající sériový vrah k odvrácení od temné strany, je objetí od maminky a tatínka a jediné, co musí rodič udělat, aby děťátkům překazil perspektivní kariéru vytrhávačů plevelu lidstva, je navštívit dětský pokoj častěji než jednou za tři roky, se v originalitě vyrovná leda její pitomost. A Faidra si jednou provždy zapíše za uši, že jakmile spatří v úvodních titulcích jméno Michaela Baye, nemusí před ním vůbec stát "directed by," klidně tam může být třeba "kafe vařil," aby měla pádný důvod zdrhat rychlostí, jako kdyby ji pronásledovali apokalyptičtí jezdci a berňák. (03.01.2011)

Dokud vdovec Quaid v nevyžehlené košili řeší přibývající bestiální vraždy a rodinné trable, dá se to ještě zařadit k solidnímu žánrovému průměru. Od chvíle, kdy apokalyptičtí žokejové začnou cválat do vazebních věznic a márnic, se však pátým jezdcem stává Stupidita. Modlil jsem se, aby pointa nebyla tou, na kterou myslím, ale vzhledem k počtu postav už tvůrci stejně neměli kam uhnout.. Má oblíbená Faidra se podivuje, v kolika thrillerech, dramatech a celkově neúsměvných filmech budeme ještě nuceni zhlédnout scénu, kde si traumatizovaný hrdina cáká vodu do obličeje, jako kdyby to k něčemu bylo, a pak svírá umyvadlo a zmučeně civí do zrcadla. Chápu ji, ale kolikrát uvidí, že má pak dotyčný dokonale suchý účes? (24.04.2020)