Královská hra

Roztahaná a unylá inscenace s prapodivně jednotvárným Hrušínským, a s přehrávajícím Munzarem. Čentovičova postava byla jednoznačné zklamání. Jakoby ji mistr vůbec neprožil, jen odrecitoval. Místo deklarované krutosti a prospěchářství jsem z ní cítil jen lhostejnost. Tón hlasu byl stále stejný, mimika taktéž. To mi na deklarovaného geniálního primitiva vůbec nesedí. I to by se dalo přejít, kdyby Královská hra trvala tak dvacet minut, při delší stopáži scénář obsahoval spoustu hluchých míst, a mám pocit že se některé scény téměř opakovaly. (18.07.2013)

Výborná televizní inscenace stojící hlavně na výkonu Rudolfa Hrušinského a skvělé předloze. Ovšem co se mi na ní přirozeně líbilo nejvíce je to, co normální divák nemůže postřehnout. V mnoha filmech jsou šachy v různých situacích vloženy jako okrajová záležitost a proto se k ní také tak přistupuje. Na šachovnici stojí třeba 2 černí králové, ani jeden bílý a černý jedouce koněm z f6 na b3 hlásí s výtězným šlkebem mat. To se tady pochopitelně neděje. Nejenže hrají podle pravidel, ale pozice na stole je absolutně logická. Konečně někoho napadlo sehnat si k takovému projektu odborníka. A použití šachů jako boj mezi hrubou silou a intelektem? Inu málokdo ví, že ve stylu hry, který je zrovna v šachu v módě se zrcadlí současná světová politika a nejeden zápas o mistra světa měl podtext boje komunismu s kapitalismem, takže-proč ne? (27.01.2007)

K tomuto dílu jen těžko nemůžu nenapsat komentář. Literárání předlohu jsem nečetl, ale snad na ní taky jednou dojde. Nicméně očekávám, že kvalitou televizní inscenaci moc převyšovat nebude, protože ta je "par excellence". Skoro bych jí zařadil do TOP 10, ale na to si ponechám časový odstup. Jako závodní šachista musím ocenit i šachový obsah, protože na rozdíl od většiny jiných filmů o šachistech je na vysoké úrovni. Musím tedy bohužel konstatovat, že dílo na šachisty moc dobré světlo nevrhá, neboť jeden hrdina je arogantní a druhý duševně nemocný, ale takový už lidé zkrátka někdy jsou a nemusí to být zrovna šachisté. (01.03.2011)

Možná zajímavý příběh se silným morálním poselstvím, který strhává dolů příšerné televizní zpracování (takhle sice vypadaly všechny tehdejší inscenace, ale proto jsem se na ně taky nekoukal) a herci, kteří se opravdu snažili, ale zároveň to jsou jedni z mých nejméně oblíbených a to až do dnešních dob (Munzar, Haničinec) a jejich herecký projev mně dost irituje. (30.03.2016)

Part pro tři figury, dámu, koně a věž.  Dámou je tu mistr Čentovič, nejsilnější, nejnebezpečnější  a zdánlivě nezranitelná figura, která bezcitně kosí nepřátele hlava nehlava.  Věží pak Hans Kleibert, bratr  Heinricha, který svou přímočarostí a  nezlomností stojí jako skála, na jejíž oporu se lze vždy spolehnout. A nakonec kůň neboli dr. Heinrich Kleibert, nevyzpytatelný, nepředvídatelný  a jehož příští skok může znamenat smrt pro něj či jeho nepřítele.  Napínavá, skvěle napsaná a mimořádně zahraná televizní inscenace, které projev Hrušínského dodává mrazivý thrillerový odstín, jehož  temnotu vyvažuje hřejivá Haničincova lidskost a dramatický rozměr pak přidává  rozpolcený Munzar.  Není co vytýkat. (20.10.2022)