Sindibád a Tigrie oči

Posledné zo Sindibádových dobrodružstiev je oproti predchádzajúcim dvom častiam vo viacerých smeroch slabším kúskom. Hodnotím ho však rovnako ako o tri roky staršiu ,,Zlatú Sindibádovu cestu", nielen z dôvodu sentimentu za detstvom, ktoré mám s voľnou Sindibádovov trilógiou spojené, ide tiež o dielo v mnohom nevšedné svojim námetom prostredia. Pravda, samotný scenár je - ako to už býva - slabšou stránkou filmu a v niektorých oblastiach je trocha nedomyslený. Opomenúc hlavného hrdinu, je zaujímavou postava filozofa Melanthia (Patrick Troughton), ktorý je jasným predobrazom Archimeda, dokonca sa na neho raz odvoláva, ako na svojho priateľa. Zároveň je dôležitým Sindibádovým pomocníkom, pretože slávny námorník pôsobí bez neho niekedy bezradne. Väčšie trhliny vidím vo filme skôr v niektorých nelogických pasážach, napr. keď princ Kassim ako pavián napíše na stenu anglicky: ,,I am Kassim", pritom sa dej odohráva v arabskom prostredí. Spomenúť ešte môžem scénu, kedy Melanthius náhodou u seba objaví kľúč k otvoreniu pyramídy, ktorý je v konečnom dôsledku úplne zbytočný, alebo že dôvodom Sindibádovho prenasledovania Zenobiou je vlastne iba obyčajné prerieknutie. Rayovi Harryhausenovi však okrem skvelej trikovej zložky, môžeme byť vďační, ako spoluautorovi námetu, aj za netradičné prostredie, kam sa Sindibád vydáva. Síce bez exaktného pomenovania, zato pomocou mnohých narážok (napr. spomenutie národa Arimaskov) sa dá indikovať inšpirácia bájnou severskou krajinou Hyperborea, akejsi málo známej ,,sestry" slávnej Atlantídy, ktorej širšia neznalosť u širšej verejnosti je zapríčinená aj absenciou výraznejšieho hollywoodskeho trháku. Pokiaľ sa ho možno niekedy v budúcnosti dočkáme, bude v náčrtoch prezentovaná, bez toho, žeby išlo o hlavný zámer tvorcom, v tomto predposlednom z Harryhausenových počinov. (02.12.2007)

Posledný z troch filmov o Sindibádovi, ktoré Ray Harryhausen vytvoril pre štúdio Columbia. V týchto filmoch mal na starosti triky a ich aj spoluprodukoval. Tento tretí Sindibád má podľa mňa prostrednú úroveň. A namiesto čarodejníka, je tu čarodejnica. [´The 7th Voyage of Sinbad´ (1958), ´The Golden Voyage of Sinbad´ (1974)] (07.03.2016)

Sindibád je tu největší sympaťák a dostal k ruce nejkrásnější ženu z celé volné trilogie, ale to je z kladů skoro všechno. Třetí díl má příliš pomalé tempo a nesoudnou stopáž, takže na něm jdou slabý scénář a nijak zvlášť povedené herecké výkony vidět až příliš zřetelně. Pár zajímavých atrakcí a pohádková atmosféra to úplně nezachraňuje, protože i když je obojí přítomné hlavně ve druhé půli, ta první je zábavnější - jen z toho prostého důvodu, že film ještě nezačal nudit. (12.07.2024)

Tím hlavním na celém filmu jsou triky, ačkoliv v dnešní době jsou hodně zastaralé. Přesto to tak nevadí, protože jimi vytvořené nadpřirozené bytosti a zrůdy dostávají hodně prostoru. A že jich ve filmu je: 3 vraždící kostry s meči, minoton, zakletý princ Kassim v paviána, obrovská vosa, obří prehistorický mrož, šavlozubý tygr, troglodyt (vypadá jak Calibos ze Souboje titánů) a čarodějnice, která mění velikosti a podoby. [1238. hodnocení, 63. komentář, 74%] (26.10.2019)

Ano, ano, příběh opět není žádná sláva a některé herce (obzvláště macechu Zenobii a jejího synáčka) bych beze všeho oželel, nicméně tenhle Sindibád je skvělá podívaná. Hodina a padesát minut nacpaných triky Raye Harryhausena, z nichž nad některými zůstává dodnes rozum stát, dokáže do dětských let vrátit snad úplně každého. Osobně mám nejraději tu zasněženou a zmrzlou pasáž s obřím mrožem a pak samozřejmě závěr se šavlozubým tygrem, nicméně obří "lidoop" (vypadá jako kyklop z prvního Sindibádova filmu, jen má dvě oči) a koneckonců ani princ-pavián Kassim nejsou vůbec marní. Lehce zastaralé, ale pořád magické a velice příjemně koukatelné dílko. (02.07.2011)