Death Note - Zápisník smrti

Geniální, opravdu promyšlený, originální kousek, který si mě získal od samého začátku a dlouhá léta obýval 1. místo na mém soukromém žebříčku nejlepších anime. Skvost po všech stránkách - příběh, atmosféra, postavy, animace, soundtrack... Snad jedinou výtku bych měla: to tam opravdu nemohla být ani jedna inteligentní, významná ženská postava, kterou by hned nezabili nebo by z ní v průběhu neudělali pouhou Lightovu hračku? To jediné mi lehce kazí dojem na jinak naprosto perfektním počinu. 10/10 (17.11.2014)

Velmi povedený počin. Seriál na nic nečeká a servíruje nám výbornou hlavní postavu, které konečně netrpí něčím, co mi u mnohých takových překáželo: Chyby. Kvůli tomu nemám problém ji fandit od úplného začátku až téměř do samého konce i skrz různé charakterní proměny. Bohužel, chyby ovšem obsahuje děj, který je postupně napínán, rozmnělňován, je mu věnováno čím dal méně času a tak shazuje nadějně rozjetý projekt do průměru. Za první polovinu bych dal mezi 4* - 5*, druhá polovina nestojí už za moc. (25.01.2015)

Skvostem je především první část seriálu, na níž oceňuji její filosofický rozměr. Sledujeme, kterak nadaný student dostane do rukou "hračku", která má moc změnit svět tak jak ho známe a my se nemůžeme ubránit etickým otázkám "Co je vlastně správné?" a co bychom na Lightově místě dělali my. Přiznávám, že jsem Kirovi tiše fandil a díly kde s Ryuukem za zády svádí dechberoucí, psycholgickou bitvu se svou nemesis, geniálním "L", mě chytly tak, jak možná ještě žádný seriál předtím. Kvalita seriálu v mých očích úměrně klesá s tím, jak postupně na scéně ubývá Ryuuk a větší screentime naopak získává Misa Amane. Seriál se postupně mění v tuctovou kriminálku, která, pravda stále má své skvělé momenty, komornějšímu úvodu se však již bohužel nedokáže vyrovnat. (03.10.2017)

Death Note se dá popsat jedině dvěma slovy: zatraceně chytlavé! Od začátku, už od prvního dílu, mě to hrozně zaujalo a od té doby jsem se jednoduše nemohl dočkat, až uvidím další díl. A pak zase. Pro japonský anime mám zkrátka hroznou slabost, upřednostňuju ho mnohem víc před takovými Simpsonovými a sitcomy à la HIMYM, holt každý má slabost pro něco jinýho. Nepostrádá to vtip ani napětí a hlavně je to děsně návykový. Jenom škoda, že přibližně v polovině seriálu to pro mě jaksi ztratilo ten původní šmrnc a návykovost, navíc ještě když mi o něco později umřela moje oblíbená postava, už mě to prostě tolik nebavilo jak předtím, proto ta jedna hvězda dole. Ale jinak opravdu paráda, jen si dejte bacha na vedlejší účinky sledování – pokaždé, když žeru jablko, musím si zákonitě vzpomenout na Ryuka :) (04.02.2011)

Death Note je HRA. Hra, kterou se baví geniální student střední školy, který je ve všem nejlepší a postrádá v životě jakékoli výzvy; hra, kterou si krátí čas démoni Šinigami nemající nic na práci, ale stále znova prodlužující svou nudnou existenci zabíjením smrtelníků; a především hra režiséra s divákem. Není to život, neplatí zde pravděpodobnosti, postavy jsou pokřivené a pravidla nastavená přesně na míru příběhovým situacím. Trochu mi to vadí, ale jinak by Death Note určitě nebyl tak strhující; zkrátka jsem přijal tenhle vykonstruovaný vypravěčský styl a užíval si. Už dlouho (jestli vůbec někdy) jsem si nevybudoval na sledování seriálu takovou závislost – zhlédl jsem jej nadvakrát a když jsem opomněl stáhnout jednu epizodu a musel na ni 20 minut čekat, zakoušel jsem silné abstinenční příznaky. Zvláště úvodních cca 40 %, které jsou v podstatě sledováním šachové partie dvou geniálních mozků (jejichž "plány v plánech jiných plánů“ upomínají na Dunu), jsou excelentní. Žel seriál dvakrát poměrně výrazně změní charakter a hlavně poslední třetina už není tak působivá jako části předešlé. Co je škoda, že se příliš nezaobírá motivy a myšlenkami postav, zpravidla odkrývá jen ty směřující k utajení svých a odhalení cizích plánů. Dá se spekulovat o primárních pohnutkách, u Kiry pozoruji určité (možná falešné) znaky racionalizace, když své skutky zdůvodňuje „spravedlivým světem“... Jde pouze o náznaky, postavy jsou opět především prostředky vyprávění. Obdobné je to s reakcemi společnosti na Kirovo jednání – navenek ho odsuzují, ale ve skrytu duše obdivují... I na vyvolání zdání hloubky je to málo, přitom zápletka skýtá opravdu zajímavé možnosti – a to je mé největší zklamání; síla Death Note je prostě jinde. Je to detektivka, jež nespoléhá na šokující odhalení ani co nejnejasnější podávání informací; naopak, divák je vždy víceméně v obraze, přesto je to strhující podívaná. (A „L“ jedna z nejsympatičtějších postav, jaké jsem dosud v anime viděl.) (01.06.2008)