Death Note - Zápisník smrti

Nápad udělat napínavý detektivní seriál, ve kterém geniální student toužící po společnosti bez zločinu dostane do ruky vraždící nástroj nebývalé moci, není špatný. Povolat proti němu nejschopnějšího detektiva světa je jen logické. V dobrém nápadu ale číhají mnohá úskalí, na která jeho tvůrci skutečně narazili. První je už v samotném faktu, že zápisník smrti vlastní génius. Těžko si představíme, jak by se mohl takový machr se zápisníkem nechat chytit, či jen upadnout v podezření. Scénář si ovšem jeho upadnutí v podezření žádá, a tak nezbývá, než aby génius učinil několik školáckých chyb, přičemž způsob jejich provedení má překomplikovaně naplánován. V seriálu rovněž se také objevují, uznávám že mnohdy nutné, velmi nepravděpodobné náhody, které dle potřeby hodí jedné z hlavních postav pod nohy klacek či jí naopak zametou cestičku. Scénář se rovněž opakovaně dopouští jednoho z provinění proti desateru pátera Knoxe, které říká, čeho by se dobrá detektivka neměla dopustit. Oním hříchem je zatajení klíčových informací, jež má detektiv, divákovi. Tyto informace jsou odhaleny až ve chvíli, kdy jsou použity, dlouho po jejich odhalení. Pozitivním výsledkem je větší napětí, negativním pocit, že je s divákem hrána nečistá hra. Seriál rovněž selhává v psychologii postav. Motivace a minulost detektivova - to v detektivkách málokdy hraje roli, už od dob Sherlocka Holmese, Poirota či Nero Wolfa - obvykle se očekává, že detektiv nasadí všechny síly k vypátrání zločince a bude lehce excentrický. Z tohoto hlediska je L bezchybný a je nepochybně ve svém žánru a ranku zajímavou postavou. Motiv zločincův, ten na druhou stranu tvoří, či měl by, jeden z ústředních prvků dobré detektivky. A zde už jsem byl spokojen méně. Vlastníci zápisníku ve mně vyvolávali pocit, že mít u sebe zápisník, je jako být posednut ďáblem, i.e. nebýt pánem vlastního jednání. Nejvíce mě v tomto ohledu iritovaly Kirovy řeči o jeho božství. Tím bohužel byl zabit jeden z možných zajímavých aspektů seriálu: morální dilema, zda-li je Kira dobrý či špatný. Bůhvíproč byl Kira příliš jednoznačně a rychle onálepkován jako špatný. Škoda. Všechny vady, které jsem během sledování cítil a znechuceně kvůli nim pomlaskával, však nepřeváží fakt, že Death Note je plný napětí, infarktových zvratů a situací, překvapivých odhalení a činů... A je takový snad s výjimkou posledních deseti dílů, které, byť stále koukatelné, už prostě nejsou to "ono". Prosté ****. (05.07.2008)

K Death Note jsem zpočátku přistupoval s jakýmsi despektem a očekáváním. Jelikož v žebříčcích na prvním místě vystřídal mého oblíbeného Kenshina, říkal jsem si v duchu "tak se ukaž, co v tobě je". A skutečně, už od prvních dílů se děj rozjede a nezastaví. Light najde Deník smrti, zjišťuje, co všechno se s ním dá dělat, a zároveň se musí mít na pozoru před policií a obzvláště "L". Nenapadlo by mě, že může být napínavý seriál, kde se velká část odehrává ve vnitřních monolozích hrdinů, ale tenhle myšlenkový souboj Light x L je strhující a skvěle promyšlený. Kolikrát jsem se přistihl, že zkouším uvažovat s nimi. ..Tolik k první polovině, která si snad i zaslouží ne úplně čistých 5 *. Ovšem, seriál má ještě druhou polovinu. Nevím, jestli to byl přesně díl 17, kde se to zvrtlo, jak zmiňují ostatní, ale prostě od určitého momentu se to zlomí. Z Miso Aname, zprvu roztomilé a i docela uvažující holky udělají trapně infantilní kr*vu a z Matsudy trapně infantilního v*la. Ne že by tam předtím nebyl humor (Ryuk rulez), ale zapadal do docela vážného a seriózního tématu. Ovšem pak vyloženě rušil. A taky změnili znělku, ho**da, příjemně poslouchatelnou rockovou písničku vyměnili za rádoby drsnou metalárnu. Ach. Nicméně, nicméně, stále se to ještě dalo sledovat a bylo to docela zajímavé a napínavé. Až někam k dílu +/- 26. Aniž bych chtěl moc spoilovat, nová postava mi byla veskrze nesympatická a konec bych si taky představoval jinak. Snad jen ta hudba byla skvělá pořád. ___ Procentuelně asi 90 % za první polovinu, 75% za 3./4 a slabých 60 za poslední čtvrtinu. (07.11.2007)

Velmi kvalitní kousek, který však narazil. Dost narazil v druhé polovině a to jmenovitě po 24. dílu, pokud si dobře vzpomínám. Za první část: 5* za druhou část 2*, celkově tedy silnější 3* 65%. (Kdyby seriál skončil po 24. episodě, dávám mu opravdu 90%) (17.06.2011)

Ta in-your-face filosofie a přepjatost anime je stejně strašně cool. Silný námět a hodně machrování všemi směry - nic víc asi nepotřebuju, aby mě to chytlo. Na Death Note je navíc fascinující ten procedurální fetiš, který ho prostupuje. Prvních 17 dílů je geniálních, pak jde úroveň rapidně dolů. Můj plný počet tedy patří tomuto segmentu. (20.08.2017)

Naprosto bezkonkurenční anime, ani jednou během sledování, až do konce posledního dílu jsem neváhal že bych dal jinak než 5*. Rozhodně si nemyslim že část kde Light nemá deník a ztratí všechny vzpomínky by byla nějak nudná, nebo ubrala seriálu na kvalitě. Když už nic jiného, tak bych řekl, že prvních a posledních pár dílu jsou zbytečně moc rychle odbyté a neuškodilo by jim roztáhnout je tak na dvojnásobek. Takových 45-50 dílů by bylo naprosto ideální, ale je třeba brát ohled na to že seriál je tvořen podle manga předlohy, takže tvůrci neměli úplně volnou ruku. Do čtení mangy Death note jsem se dal nedávno a mam 3 z 5 knížek které vyšly česky přečtené. I když je to knížka tak na max. 2 hodiny čtení tak za to rozhodně stojí a je škoda že na komplet českou manga sérii si ještě pár let počkám, jelikož vychází jen jednou za 3-4 měsíce. Co ale byla naprosto dokonalá část seriálu je soudtrack, ten nemá jedinou sebemenší chybičku a že já na filmovou hudbu tolik nejsem, tak soudtrack z death notu poslouchám pořád. edit po roce a půl: už vyšlo 10 dílů mangy, zbývají poslední 2 + díl 13. How to read. Mám je všechny a rozhodně pořád trvám na tom, že je to naprosto špičková záležitost. Na začátku roku 2015 by měl v češtině vyjít poslední díl mangy. (19.11.2012)