Death Note - Zápisník smrti

Od prvého momentu veľmi intenzívny zážitok, čo mňa ako diváka anime vôbec nevyhľadávajúceho prekvapilo asi najviac a zároveň podnietilo k väčšiemu záujmu o tento žáner. Je vôbec možné nezamilovať si postavy geniálneho študenta Lighta túžiaceho po dokonalom svete bez zločinu a minimálne rovnako geniálneho podivínskeho detektíva L? Súboj týchto charakterov na ploche netradične rozprávanej mysterióznej detektívky ma aj napriek predsa len slabšej poslednej tretine nadchol a až do samého konca tejto línie som takmer nedýchal. Už skoršia výmena ústredného rockového songu za nehodiacu sa metalovú skladbu však akoby predurčovala radikálnu zmenu štýlu a tá prišla s posunom deja o niekoľko rokov dopredu. Všetko je razom inak, inteligentné dedukcie ustupujú prekombinovanosti, nové postavy nedokážu až tak zaliezť pod kožu a výsledný dojem pomáha okrem iného zachraňovať aj finále, ktoré celkom slušne uzaviera, to o čo sa seriál snažil. Aj preto som ochotný mierne prižmúriť oko a zaspomínať na bezchybné začiatky. 90% (25.12.2008)

Skvostem je především první část seriálu, na níž oceňuji její filosofický rozměr. Sledujeme, kterak nadaný student dostane do rukou "hračku", která má moc změnit svět tak jak ho známe a my se nemůžeme ubránit etickým otázkám "Co je vlastně správné?" a co bychom na Lightově místě dělali my. Přiznávám, že jsem Kirovi tiše fandil a díly kde s Ryuukem za zády svádí dechberoucí, psycholgickou bitvu se svou nemesis, geniálním "L", mě chytly tak, jak možná ještě žádný seriál předtím. Kvalita seriálu v mých očích úměrně klesá s tím, jak postupně na scéně ubývá Ryuuk a větší screentime naopak získává Misa Amane. Seriál se postupně mění v tuctovou kriminálku, která, pravda stále má své skvělé momenty, komornějšímu úvodu se však již bohužel nedokáže vyrovnat. (03.10.2017)

Seriál s geniální první polovinou, kde se poměřovaly dva nadané mozky v rozsáhlé šachové partii o lidské životy. Někde kolem 17. dílu se to však zlomilo a hra o Zápisník připomínala houpačku oscilující mezi genialitou a nudou. Čím víc postav se do pronásledování Kiry zaplétalo, tím víc jsem začínala být otrávená a finále mě definitivně zabilo. Hodnotila bych průměrně, ale za souboj nervů mezi Ryuzakim a Lightem přidávám hvězdičku. (08.01.2011)

Geniální, opravdu promyšlený, originální kousek, který si mě získal od samého začátku a dlouhá léta obýval 1. místo na mém soukromém žebříčku nejlepších anime. Skvost po všech stránkách - příběh, atmosféra, postavy, animace, soundtrack... Snad jedinou výtku bych měla: to tam opravdu nemohla být ani jedna inteligentní, významná ženská postava, kterou by hned nezabili nebo by z ní v průběhu neudělali pouhou Lightovu hračku? To jediné mi lehce kazí dojem na jinak naprosto perfektním počinu. 10/10 (17.11.2014)

Death Note je HRA. Hra, kterou se baví geniální student střední školy, který je ve všem nejlepší a postrádá v životě jakékoli výzvy; hra, kterou si krátí čas démoni Šinigami nemající nic na práci, ale stále znova prodlužující svou nudnou existenci zabíjením smrtelníků; a především hra režiséra s divákem. Není to život, neplatí zde pravděpodobnosti, postavy jsou pokřivené a pravidla nastavená přesně na míru příběhovým situacím. Trochu mi to vadí, ale jinak by Death Note určitě nebyl tak strhující; zkrátka jsem přijal tenhle vykonstruovaný vypravěčský styl a užíval si. Už dlouho (jestli vůbec někdy) jsem si nevybudoval na sledování seriálu takovou závislost – zhlédl jsem jej nadvakrát a když jsem opomněl stáhnout jednu epizodu a musel na ni 20 minut čekat, zakoušel jsem silné abstinenční příznaky. Zvláště úvodních cca 40 %, které jsou v podstatě sledováním šachové partie dvou geniálních mozků (jejichž "plány v plánech jiných plánů“ upomínají na Dunu), jsou excelentní. Žel seriál dvakrát poměrně výrazně změní charakter a hlavně poslední třetina už není tak působivá jako části předešlé. Co je škoda, že se příliš nezaobírá motivy a myšlenkami postav, zpravidla odkrývá jen ty směřující k utajení svých a odhalení cizích plánů. Dá se spekulovat o primárních pohnutkách, u Kiry pozoruji určité (možná falešné) znaky racionalizace, když své skutky zdůvodňuje „spravedlivým světem“... Jde pouze o náznaky, postavy jsou opět především prostředky vyprávění. Obdobné je to s reakcemi společnosti na Kirovo jednání – navenek ho odsuzují, ale ve skrytu duše obdivují... I na vyvolání zdání hloubky je to málo, přitom zápletka skýtá opravdu zajímavé možnosti – a to je mé největší zklamání; síla Death Note je prostě jinde. Je to detektivka, jež nespoléhá na šokující odhalení ani co nejnejasnější podávání informací; naopak, divák je vždy víceméně v obraze, přesto je to strhující podívaná. (A „L“ jedna z nejsympatičtějších postav, jaké jsem dosud v anime viděl.) (01.06.2008)