Synecdoche, New York

Co k tomu dodat? Snad jen že Charlie Kaufman je génius... Chudák... 9,5/10 PS: po krátké úvaze zařazuji do své TOP15 --- 28.11.2010: druhé shlédnutí - nedá se nic dělat, ale tento film se mne tolik dotýká a tolik mi toho dává, že mám potíž jej neshledat naprosto dokonalým - nemůžu jinak než dát 10/10 (14.05.2009)

Charlie Kaufman umí psát sice hodně zajímavé a specifické scénáře, ovšem i ty potřebují být ukočírovány tím správným režisérem. A tím Kaufman evidentně není. V jeho režii tak vzniknul až příliš nesourodý, nudný a docela i divný film, který mě ničím moc neoslovil. Snad jen výbornými hereckými výkony, ale ty byly při pohledu na obsazení celkem jasné. (02.08.2010)

Zklamání. Kaufman má svěží nápady, ale v tomto případě jsem trošku zmaten. Nevím totiž, zdali se na filmu podepsali ´nůžky´, nebo Kaufmanovo vedení a zrealizování samotné. Snímek působí dojmem, že měl původně 260 minut a že byl zkrácen na polovinu. Synecdoche, New York působí zmateně, chvílemi nudí a některé herečky zde mají vyloženě symbolický prostor (minimálně ´zvláštně´ působí obsazení Emily Watson či Dianne Wiest). Obsazeno je to skvěle - ale tak nějak "Proč?". Kaufman se coby obtloustlé slabošské alter ego opět vsadil do hlavní role - a tím si uřízl větev - Synecdoche se totiž nedá nesrovnat s Adaptací, kterou tak mistrně natočil videoklipy vytrenovaný Spike Jonze. Kaufman coby debutátor obstál opravdu slušně, jediná potíž je v tom, že svými předchozími projekty nasadil laťku tak vysoko, že by musel natočit Občana Kanea, aby se přeskočil (a není toto ta opravdová deprese?). 60% (13.03.2009)

Vidím v tom jasné řemeslné kvality, solidní casting (Philip Seymour Hoffman a jeho úmrtí je jedna z největších filmových ztrát posledních let), jenomže i přesto jak moc (tipuji) píše a točí Kaufman film o sobě tím víc od něj cítím upřímnost a zároveň nevlhnu z výsledného zpracovaní. Někdo může argumentovat tím, že čím více má člověk odžito tak tím více Synecdoche, New York ocení... já si ale stojím za tím, že výborný film by měl fungovat sám o sobě a ne jen sázet na to, že ho divák ocení proto, že má něco podobného odžité. Kaufman je za mně pořád velmi dobrý scenárista a scénář k Synecdoche není žvást, audiovizuální zpracování a zcela jasná účelovost mi ale z tohohle filmu rozhodně neudělají pamětihodnou událost. Srovnání s Věčným svitem neposkvrněné mysli jinak z části dává smysl, zároveň ale co se týče zpracování obou filmů je totálně mimo. Kaufman pro mně asi zůstane tím scenáristou, který by měl tvořit pro jiné filmaře (Gondry- Věčný svit neposkvrněné mysli) ale zatracovat ho zatím nebudu už jenom kvůli tomu, že tady ty kvality určitě jsou. Jenom prostě jde o ten typ filmu, který strašně rychle omrzí a bohužel potencionálně zajímavý materiál nepromění ve vrcholnou pecku. Paradoxně jinak film poté částečně vypráví o uměleckém selhání, částečně ale také jde o uměleckém selhání mluvit v rámci právě tohoto filmu.samotného (25.08.2020)

Smysl života podle Charlieho Kaufmana po vás rozhodně na 2 hodiny bude chtít plnou soustředěnost, ale i tak, asi většina lidí moc nepochodí. A na konci nejspíš skončí s depresí. Kaufmanova prvotina je aspoň pro mě hodně náročnej film, i tak ale vypráví o tom základním, o pomíjivosti života a o tom, že vaše problémy většinou nikoho zajímat nebudou, protože miliardy dalších lidí mají ty svoje a snaží se ze svýho života vytřískat alespoň něco dobrýho, nebo se vůbec najít. A že všichni umíráme. Právě teď. A teď taky. (28.04.2011)