Torchwood

Příběhově sice trochu slabší, než Pán času, ale jinak dobře navazující na atmosféru a svět, ve kterým Doktor operuje. Oproti Pánovi má tohle navíc několik deviz: sem tam sprostou mluvu, sem tam docela krev a často přítomné sexuálno. Holt se v Torchwoodu dost šuká, neřeší se homosexualita ani jiné choutky. John Barrowman je navic sympaťák a ještě tam vyčnívá Burn Gorman... ostatní jsou takový bubáci, i když jim nakonec scénárista taky dal prostor. Eve Myles mě moc nezaujala... mezery v zubech mě prostě nerajcujou... Ale po první sérii celkem spokojenost... Druhá série mě už místama docela nudila. Ale zároveň mě bavilo se na to divat. Tenhle zajímavej rozpor se ve mě projevil tím, že odmítám svýšit nebo znížit hodnocení a kouknu se na třetí, zkrácenou sérku. Ta taky docela průměr, scénáristi nechali vychcípat další členy týmu, asi potřebujou obměňovat herce nebo co... No koukám na to teď už spíš jenom tak ze setrvačnosti... Tak ale čtvrtá série tomu dala znovu lesk a slávu. Je to totiž nejlepší série. Není to co epizoda, to jinej příběh, ale navazuje to na sebe, jak to bylo už i v třetí. Ale tohle má fakt vychytanej nápad a děj. Aneb co by se stalo, kdyby lidi přestali umírat. Jack se tady fakt teple rozjel, až by si to možná vyžádalo varování "Contains scenes of explicit homo sex", ale zároveň musim řict, že je to moje nejoblíbenější teplá postava vůbec. Taky se tam objeví další zajímavé postavy, jako třeba pedofilní vrah Bill Pullman (skvěle ztvárněnej) nebo agent CIA Rex (Mekhi Phifer) - bacha, není to komisař Rex, ani tyranosaurus rex - nebo sexy zrzka Jilly Kitzinger. Dokonce i manžel Gwen - Rhys mi začal být sympatickej, asi i shodil nějaky to kilo. Ale co se mi libilo fakt hodně, tak že se to odehrávalo globálně po celé zemi, ne jenom v tom Cardiffu. Prostě produkce asi pustila nějakou tu finanční částku, tak ned to jde vidět na zpracování. Tákže - spokojenost. (27.06.2012)

Přesně po vzoru Doktora Davies pokračuje v tvorbě své vlastní televizní Ameriky na starém kontinentě. Jenže to, co prostě přes veškerou snahu nejde v seriálu o intošovi cestujícím časem v modré krabici, se v Torchwoodu daří mnohem lépe. Což s sebou nese jak klady, tak i zásadní zápory. Prvně, přesunutí středu vesmíru do Cardiffu je tak absurdní záležitost, až z toho rozum zůstává stát. Po sem však v pořádku, jsme přece v Anglii. Ale když pak právě v tomto vesmírném zapadákově začne ve vší vážnosti charismatický tým superagentů bojovat proti opičím Weevilům, už se začíná Britská nadsázka pomalu hroutit. Z devadesáti procent zajímavých situací se sice podaří vytěžit jen naprosté minimum, ale právě to charisma spolu s několika málo silnými epizodami to tak nějak zachraňuje. No a pak přijde zlom, druhá řada neskončí zrovna pohádkově a celá série se od základu promění (a to dokonce rok před tím, než podobnou proměnou projde Doktor, bravo!). Epizodický formát vystřídá jeden zatraceně dobře fungující ucelený příběh a najednou vše funguje, jak snad mělo od začátku. Tuto proměnu pak dokončí produkce zatím poslední čtvrté série ve spolupráci s americkým kanálem Starz. Tvorba United States of England je tím završena a akce, napětí i emoce z Torchwoodu začínají přímo sršet. Jediná škoda nakonec je, že od začátku do konce trpí seriál na chyby ve scénáři. Právě kvůli jejich do očí bijící hlouposti jsem se po celou dobu sledování marně modlil za výpomoc Stevena Moffata. Přesto Torchwood rozhodně zabaví, jen je mu k tomu potřeba dát trochu více času. (08.04.2013)

Doctora Who miluju, ale spin-off ve mně bohužel už takové nadšení nevyvolává. Přitom jsem se snažila si ho oblíbit a s každým dalším dílem jsem čekala, kdy už přijde ta pomyslná jiskra, která mě nakopne k tomu, abych se těšila na další díly a nakonec si seriál i zamilovala a ono pořád nic. Nevím, čím to je...možná tím, že v okamžiku, kdy doctorovo universum ztrácí všechnu tu povznášející fantasii, a ironickou nadsázku a přechází na striktně vážnou notu, ztrácí u mě velký kus přitažlivosti a dokonce i originality. Ano temnota je věc, kterou na seriálech velmi oceňuji a tady je jí požehnaně (co se týká rukavice a oživování, přechází to dokonce do morbidity) ale já mám zkrátka kapitána Harknesse raději jako bezstarostného, šarmantního vtipálka a ačkoliv mám docela ráda Eve Myles, tady mi její postava nebyla dvakrát sympatická, o jejím manžílkovi ani nemluvě. Příliš nepomáhá ani změna místa, tam kde se Doctor vesele prohání po celém vesmíru, v časech minulých i budoucích, tam se Torchwood musí spokojit s nevýznamnou dírou v Anglii. Za co má pro mě spi-off malé plus, je to, že se nebojí nechat své postavy umírat i nevýslovně trpět i za svoji sexuální otevřenost, což je při Jackových milostných preferencích více než příhodné. Netvrdím, že je Torchwood špatný seriál, ale mě příliš neoslnil. (28.01.2015)

První dvě řady jsou dobré, má to vše co by seriál měl mít: sympatické postavy, vtip i originalitu. To co ale Torchwood dělá nadprůměrným je třetí série s podtitulem Děti země. Tahle o dost temnější řada měla souvislý příběh z kterého mi běhal mráz po zádech ještě hodně dlouho, protože ona situace byla zobrazena velmi realisticky a já si dokážu snadno představit, že vláda by se v podobné situaci zachovala tak, jak se zachovala v seriálu. To, spolu s faktem, že Torchwood se zbavuje postav rychlostí Game of thrones z něho dělá seriál který stojí za to vidět. (24.06.2013)

Nadsázka s vážnou tváří. Spojení, které funguje v Dr. Who se sebeshazovačným humorem, tu znamená jen opatrné našlapování kolem obvyklých klišé bez podvratných ironických proudů. Sthující melodramatické výstupy, které s hrdiny lomcují v extrémních polohách miluji x nenávidím.. Fráze o potřebě přátel a plnohodnotného života. Skvělá hudba. (24.05.2009)