Torchwood

1. série - 90% - Sci-fi plné osobní roviny a vztahy na velmi otevřené úrovni? Ano, prosím. Na hravé zápletky v modré telefonní budce můžu velmi rychle zapomenout, ale Jack Harkness (se svým zcela jiným typem hrátek) umí zaujmout stejně rychle. A když po jeho boku stojí cynický Owen nebo krásná Gwen, je zaděláno na tým, které není snadné milovat, ale stejně se nedokážu ubránit pocitu, že bych v Torchwoodu začal pracovat klidně zítra. Jednoduše znějící věta "Doctor Who je pro celou rodinu, ale Torchwood pro dospělou část publika" je v důsledku velmi pravdivá. 2. série - 100% - Seriál, který bolí. Tohle nejsou emoční pochody, které se posouvají ve prospěch seriálu, tohle je obyčejný život proti vědě a každodennost proti neodvratnému osudu. Kapitán Jack smutně hledí vstříc budoucnosti, odmítá svou minulost a ze seriálu je tak silná nálož pocitů i napětí, že musím uznat R.T. Daviesovi zásluhy za dokonale fungující vesmír, kde se seriály vzájemně perfektně doplňují a zároveň bezchybně fungují každý sám za sebe. Children of Earth - 85% - Zvyknout si na nový koncept souvislého příběhu sice nějakou dobu trvá, ale čím skutečnější hrozba je a čím větší oběti je nutno přinášet, tím drásavější zážitek tentokrát Torchwood přináší. Žádné falešné stopy nebo odpustitelná šlápnutí vedle. Děti Země znamenají spoustu ustupování a momentů, kdy je nutné se vzdát. A počítat závěrečné ztráty občas trhá srdce. Od začátku do konce komplexní zážitek a občas (dobře míněné) divácké peklo. Miracle Day - 100% - Pointa všeho a zároveň asi i konec cesty. To, co mohl být poloviční restart, je nakonec spíše tečkou, protože americké publikum se Daviesovy nahláškované a zároveň nekompromisní jízdy odmítlo zúčastnit. Přesto je Zázračný den perfektně vystavěnou mozaikou nových postav (u mě vede Rex v podání drsňáka Mekhiho Phifera), následků minulosti a důkazů, že spletité linky mohou vést trochu jinam než čekáme. Největší výhrou je ale trochu překvapivě Gwen, která v úloze neústupné vůdkyně smečky zastiňuje i zářícího Jacka Harknesse. Torchwood tak nuceně odchází v úloze perfektního seriálu, kterého od těch nejvyšších příček v mém osobním seriálovém žebříčku odděluje ona hmatatelná deprese, která občas tne do diváka v neočekávaných situacích a bolestivých zvratech. Kdo ale tenhle fakt rozdýchá snadněji než já, tomu nezbývá než se zamilovat. (29.12.2011)

Narozdíl od většiny bych neřekl, že druhá série je lepší než první, obě jsou stejně pohodové, trochu praštěné a jen lehce nadprůměrné. Třetí je ovšem úplně jiné kafe, jedna z nejlepších televizních sci-fi záležitostí, promyšlená, skvěle natočená a hlavně parádně temná. Mimochodem, Eve Myles je bez debat jednou z nejsympatičtějších hereček, jaké jsem kdy viděl (a že jsem toho už viděl). Takže první dvě sezóny 70 %, třetí 90 %. (13.07.2011)

Torchwood je spin-offom k seriálu Doctor Who, ktorý však má s nim naozaj pramálo spoločného, funguje úplne separátne, asi jediné, čo si od DW prepožičal, bol svet a mytológia. Torchwood je dospelejší, vyzretejší, temnejší a depresívnejší. Postavy sú dosť šedé, chýbajú a robia zle, ale ľudské rozhodnutia, pri ktorých človek krúti očami. Trvá určitý čas než si k nim nájdete cestu, dokonca k niektorým sa vám to nakoniec ani nepodarí. Tón celého seriálu je značne pochmúrny a plný melancholických myšlienok, ktoré dokážu často v divákovi vyvolať depku. Málokedy jednotlivé príbehové archy končia happeningom, v tomto je Torchwood veľmi realistický a rázny, totižto sa nebojí riskovať. Tento seriál si neberie servítku pred ústa, je vyzývavý, explicitný, plný typického britského humoru a sarkazmu. John Barrowman a jeho Jack Harkness si skrátka zaslúžil svoj vlastný projekt. (29.06.2021)

Nadsázka s vážnou tváří. Spojení, které funguje v Dr. Who se sebeshazovačným humorem, tu znamená jen opatrné našlapování kolem obvyklých klišé bez podvratných ironických proudů. Sthující melodramatické výstupy, které s hrdiny lomcují v extrémních polohách miluji x nenávidím.. Fráze o potřebě přátel a plnohodnotného života. Skvělá hudba. (24.05.2009)

Jsem z toho na rozpacích. Na jednu stranu šíleně televizní s nepříjemnými hereckými 'výkony', podivným, nikamjdoucím scénářem a logikou s nepropustností cedníku... a na straně druhé to má občas řádně temné a neúprosné tendence. Způsob zacházení s postavami je nekompromisní- diváka uspí a téměř odradí levná televiznost, když v tom od seriálu dostane pěstí v podobě nějaké náhlé krutosti, provedené postavám. Jak se prokopávám seriálem hlouběji a hloběji, atmosféra houstne, ale přesto se stále nemůžu vyrovnat s tou televizností a amatérským vyzařováním. Uvidíme, co bude dál, prozatím za tři.___Třetí a čtvrtá řada náhle změní celou koncepci a výstavbu a hle! Najednou se to vyhoupne o padesát procent výš. Souvislý příběh s jasným zaměřením seriálu rozhodně prospěl a temnota bez odpuštění se rozlézá do všech stran. (13.03.2012)