Dech
Soom
Obsahy(1)
„Někdy se v životě dostaneme do obtížného bodu, v němž jako bychom se ani nedokázali nadechnout,“ říká jihokorejský režisér Kim Ki-duk, jehož snímky se Karlových Varů účastní téměř každoročně. V jeho čtrnáctém filmu se v takovém životním okamžiku ocitají dva lidé, kteří by se jinak neměli šanci setkat. Výtvarnice Yeon žije zaopatřený, ale prázdný život v luxusním domě po boku nevěrného a lhostejného manžela. Trojnásobný vrah Jin obývá celu s dalšími třemi odsouzenci a čeká na smrt. Televizní zprávy o jeho pokusech o sebevraždu vyburcují Yeon z apatie. Vypraví se za Jinem do vězení a naváže s ním podivný, nesymetrický vztah. Žárlivý manžel se jej pokusí ukončit, ale i on se jeho prostřednictvím začne měnit. Dech je dalším z Kim Ki-dukových komorních dramat o životních vyděděncích, vyprávěných nezaměnitelně strohým, ale přitom zvláštně poetickým stylem, který se většinou obejde beze slov. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (74)
5796. Nekomfortnú celu obýva trojnásobný vrah Jin so samovražednými sklonmi. Je pomätený, je márnivý a čaká na popravu. Jeho bývalá známosť Yeon čo by rozpoltená osobnosť si činmi pýta psychiatra. V rozhádanej domácnosti tlmočí svoje krivdy tichom, pri návštevách žalára, prejavuje znovu obnovené (kostrbaté) sympatie a šíri falošný spev. Kim už zopár rokov kráča malými krôčikmi po okraji rozľahlej priepasti premotivovanosti, avšak tentokrát sa (pre poistenie) podradne uvelebuje na méte otravnej kreatívnej frigidity. Tapetuje/uctieva jar-leto-jeseň-zimu, spoluhlásky/samohlásky opätovne zamyká do úst ponižovanej ženy. Sleduje, opakuje, hapruje. Čiže prostoreko, vykráda sám seba a ideovo fučí ako dvojdňový jarmočný balón. Takáto prázdnota sa rozdýchať nedá a starého dobrého samouka/"outsidera" už asi tak skoro nespatrím, ale veľmi rád sa budem mýliť. ()
NIe je to dobré. Hoci je to lepšie ako Time. Celé mi to príde ako keby Kim prišiel na námet a potom si povedal poďme to točiť. Lenže vždy keď sa ho štáb a herci spýtali.. čo budeme točiť teraz? Kim povedal... Hmmmm skús mu spievať a dáme do cely tapety... a bolo to. Je to fajn, lebo rozpráva viacej obrazom a nekazí do dialógmi, ale je to v zásade o dvoch deštruktívnych ľuďoch, čo ja moc nemusím. Miera poetiky je už naozaj vyprázdnená a na tých pár symbolov ( anjel, sneh atď.:) nemám vôbec náladu. Jediný kto tam stále hrá dobre a to bolo aj v prípade filmu Time je Jeong-woo Ha. ()
K čemu jsou Kim Ki-dukovi výborní herci, když snímek stojící na poetičnosti jí ve výsledku obsahuje sotva stopové množství? Správně, k ničemu. Již námět o sbližování zhrzené manželky od úplné, byť nefunkční rodiny a k smrti odsouzeného nemluvného zločince, který touží spáchat sebevraždu, neslibuje mnohé, ale mohl z toho být potencionálně dobrý film. Ovšem tentokrát se "djůk" utl opravdu hodně a místy až nesnesitelně. ()
Kim Ki-Duk se po Čase, který byl pro jeho tvorbu dost netypický, se opět vrátil ke svým málomluvným dramatům. Nejsem si ale jist, zda je to dobře. Dá se říct, že znalce Kim Ki-Dukova díla film ničím nepřekvapí, s výjimkou několika bizarních pěveckých čísel hlavní hrdinky, která jsou úmyslně směšná (aspoň doufám, že úmyslně). Pokud jsem v komentáři k Luku napsal, že onen sivý lučištník by měl podstoupit ústavní léčbu, zde totéž platí o obou hlavních postavách. ()
Já bych opravdu neházel Dech do odpadu, určitě je to zajímavý počin, jen v dobré společnosti ostatních Kim Ki-Dukových filmů trošku zapadá, působí malinko rozpačitě, včetně toho co by měl vlastně divákovi sdělit - jinak zůstává ta klasická poetika obrazu a symbolu, v tom je pan K. mistr. Ještě popřemýšlím a zauvažuju, zatím 6,5/10 PS: druhý den - na druhou stranu po delším uvažování člověku příjde že je Dech zbytečně odtažitý a jako by se nikoho netýkal - ani postav, ani režiséra a ani diváka... má potom takový film nějakou cenu? asi nemá... za to, že snímek udrží diváka ve zvědavosti jak to dopadne dávám nakonec 5/10 ()
Galéria (18)
Fotka © Cineclick Asia
Reklama