Captain America: Prvý Avenger

Téměř nemožné objektivně hodnotit. Plné výtečných hlášek, drobností, kamerových náletů, několik dialogových scén a krásné jiskření hlavních protagonistů. Je to sice mírně naivní, což se postupem času poměrně mrštně přelévá v sebeparodii, ale stejně jsem se neubránil pocitu jisté stylizační roztříštěnosti a nekonzistentnosti. Občas film neví čím chce být, tak je tu pro jistotu všechno. Tak trochu Svět Zítřka a Indy dohromady. Akce mne nebavila a triky taky průměrné až na výjimky. Čekal bych v tomto směru mnohem víc. Audiovizuálně byl mnohem více nakopávající trailer, což je s odstupem času docela úsměvné. Abych pořád jen nehanil. Hayley Atwell je prvotřídní bábovka, která si touhle rolí udělá kariéru a závěrečné scény s bombardérem jsou vizuálně úchvatné - takovou kolorizaci barev jsem dlouho neviděl. (14.08.2011)

Na filmu mě dlouho odpuzoval název, člověk co si nechá říkat Kapitán Amerika asi nebude mít v pořádku svoje podpaždí. Živě si představuju jak jdu na rande s holkou "ahoj, já jsem Petra." "ahoj, já jsem kapitán Česko", hmm, to bych během několika sekund získal u holky rekordní počet mínusových bodů. No a samotný film se nese v duchu názvu. To, že je to biják o superhrdinovi prosím, ale to, že film postrádá akci a nervy si v mý hlavě znuděně válej koule, to už neprosím. Čekal jsem, že Hayley vytáhne alespoň kozy, abych mohl naplno ocenit technický kvality kinematografie, ale bohužel, bílá bluzička se jaksi neměla k pádu s Hayleyvýho sexy tělíčka. Zato ten nácek si až příliš ochutně serval svůj ksicht aby ukázal ten druhej co měl pod ním, jakože děsivej, jenže ten jeho jakože děsivej ksicht vypadal jak ksicht čecha po 14 dnech opalování na Makarský rivéře. No tak hlavně že jsem to přežil, protože chvílema sem měl pocit, že ve filmu zabili víc lidí než je na týhle planetě. (16.01.2013)

Captain America bol vždy môj najoblúbenejší hrdina z celého univerza Marvelu a tak som bol veľmi zvedavý, ako to nakoniec na filmovom plátne dopadne. Zmiešal sa tu Wolfenstein, Hellboy, Call Of Duty a Indiana Jones dohromady. A celé to náramne funguje ! Nemohol som ísť ani na toaletu a zadržiaval som to asi polku filmu, jednoducho sa nedalo. Tempo je skvelé a film ani chvílu nenudí (ešte by som chcel nejakú hodinu navyše). Všetko pekne graduje tak ako má. Film má všetko dôležité aby bavil. Príjemný humor, určitý a v tomto prípade veľmi potrebný nadhľad, naozaj dobrú a aj viditeľnú (!!!) akciu, dobrodružstvo (režisérovo inšpirovanie Indiana Jonesom je naozaj citeľné, veď napokon pár častí seriálu režíroval on), poriadneho záporáka (nebola lepšia voľba ako Hugo Weaving), nejakú tú romantiku a aj sympatického hlavného hrdinu (viem si predstaviť, že ak by som bol ešte malý klučina, tak by som sa hral na Kapitána Ameriku :D). U mňa sa stal Kapitán Amerika najlepším komixovým filmom od Marvelu. Bavilo ma to celé ešte o triedu viac ako Iron Man, Thor atď...Možno to mierne o tú jednu hviezdu nadhodnotím, ale som z toho filmu NADŠENÝ!!! Najlepšia komixovka roku a takto malo vypadať štvrté pokračovanie Indianu Jonesa!. Rýchla, jednoduchá a zábavná jazda. (02.08.2011)

Letošní letní kinosezoně vládl tak tupý a prvoplánový hollywoodský blockbuster, že se slzou v oku nostalgicky vzpomínám na chytrý loňský Počátek. I když objektivně musím komiksového kapitána Ameriku pochválit, neboť režisér Joe Johnston ukočíroval tu tsunami patosu a amerického nacionalismu, kterou jsem podvědomě tak trochu ve filmu s podobnou tématikou očekával. Joe Johnston naštěstí ale není infantilní Michael Bay... A za velmi stylové plakátové závěrečné titulky bych tu třetí hvězdičku skoro i přihodil... Suma sumárum - Captain America: The First Avenger je můj první, ale zároveň také poslední Avenger. Druhý díl po této zkušenosti určitě vynechám... (28.10.2011)

Marvel se pomalu a jistě stává producentem modelových popření happy endů skrze tragické rozuzlení osobní linie. Pro Iron Mana, Hulka, Thora i Kapitána Ameriku končí láska nešťastně - odloučením milenců v profesi, existenci, prostoru a čase. Co naopak vítězí je čerstvě nabytý závazek superhrdinství, jehož potem a krví vykoupené plody však smutek ze ztráty zbavuje barvy i sladkosti. Zjevné poražení personifikovaného zla nemůže zastřít mnohem hlubší selhání; neschopnost zabránit kolapsu vlastního světa navzdory nadlidským schopnostem, které dovolují zachránit svět vnější. Tady jde o mnohem víc než pouhou úlitbu přízemní seriálové logice, která poklonkuje nedořešenosti. Až se chce říct: lidské, dojemně lidské... (04.08.2011)