Captain America: Prvý Avenger

Jasně, jde o zdařilou pastiš (tj. stylovou nápodobu, která se snaží překonat své předobrazy, aniž by se jim vysmívala). Mám ale za to, že každý, kdo je obeznámen s americkou dobovou produkcí prostřednictvím primárních (filmů samotných) či sekundárních zdrojů (textů o nich), se při sledování bude cítit jako hlavní hrdina na konci. Řada věcí mu bude povědomých a ocení precizní retro stylizaci a charakteristické znaky produkce první poloviny 40. let, ale přesto rozpozná, že jde o ne zcela důslednou faleš, kterou již předtím jednou - a lépe - viděl. Prvnímu Avengerovi totiž chybí potěcha z uchopení neomezených možností brakového universa, která by se jako v případě Indiana Jonese přenášela i na diváka, protože vyprávění je bezešvé a scény jsou inscenovány s důrazem na "pravidla" zesílené kontinuity spíš než z radosti odkazování se na jiné mediální texty. Některými vyzdvihované zakončení marveláckých filmů, které popírá klasické narativní postupy v podobě úspěšného uzavření obou linií akce (pracovní a osobní) a navracení se ke statutu quo, není ničím výjimečným. (Navíc nezavršena není jenom linie čítající romanci, ale i ta pracovní v podobě poražení záporáka a zajištění záchrany světa, jelikož antagonisté v posledních "marvelovkách" zůstávají naživu v jiné podobě/jinde.) Je nutné si totiž uvědomit, že nejde o stand-alone počiny, ale o plánované představení hrdinů, jejichž příběhy se dočkají rozuzlení v chystané týmovce, a tak je takový konec pro podobné filmy typický. I přes všechny výtky - jde spíše o teaser než regulérní počin - je nutné ale zopakovat, že jde o zdařilou - a alespoň v první polovině nebývale sebereflexivní, metodu dobové propagandy sarkasticky reflektující - pastiš. (04.08.2011)

Zcela přiznané futu-retro v první polovině a za vlasy přitažená naivní šílenost v té druhé, která potěší bondovským feelingem, skvělou reflexí popkultury tehdejší doby (Kapitán Amerika se stává maskotem Ameriky, prodává dluhopisy a stane se hrdinou filmů a komiksů) a solidním vizuálem. Dojem trochu kazí triky a s blížícím se finále stále gradující ztráta elegance, film končí jako Liga Výjimečných. I tu jsem se ale časem naučil mít rád, takže je možné, že na podruhé přistoupím ještě více na hru, kterou se mnou tvůrci hrají. Evans je skvělý. Tommy Lee Jones hlasí. Weaving vydělává. Johnston mě svým filmem opět dokázal pobavit i zaujmout. Český dabing je nejenom největší průser za posledních několik let, ale především totální výsměch. "Ofladneme selý schvet"? Jako sorry... ? (22.07.2011)

Přišel poslední, ale až bude nejhůř, buďte si jistí, že právě on bude stát v první linii. Steve Rogers zůstával po celou avengerovskou cestu trochu stranou, ale nakonec je to k mému velkému překvapení právě on, kdo se mi pod kůži dostal nejvíc. Jeho oddanost, statečnost a v nejpozitivnějším slova smyslu i bezelstnost jsou v kombinaci s jeho způsobem boje zkrátka bezkonkurenční. Když se přidá temný Red Skull nebo soběstačná agentka Carterová, nezbývá než tleskat. Tuhle válku vyhrál Marvel a já získal hrdinu, který se mi téměř dekádu po zfilmovaném originu stále objevuje hned na několika tričkách. (14.08.2011)

Chtěl jsem tomu po těch líbivých trailerech a vesměs kladných ohlasech věřit. Ale opět jsme se s Joe Johnstonem minuli. Nevadí mi poetika Kapitána Ameriky jako takového, chápu, v jaké době a proč komiks vzniknul a jeho rozpohybování podle pravidel Hollywoodu je tomu všemu adekvátní. Jenže celé je to tak perfektně naaranžované, má to spoustu vizuálních kudrlinek, přetéká to nadhledem, který dodávají přesně obsazení herci, až mě to v poslední třetině přestalo bavit právě tím, jak to dokonale podlé té klasické šablony opisuje. Takový fail, jako Green lantern to není, ale naivní komiksy letos Thor zválcoval naprosto nekompromisně (a vystačil si přitom s poloviční bombastičností!). (26.11.2011)

Joe Johnston, otec dieselpunkové pocty propagandistickým válečným comicsům jménem Rocketeer, se po letech vrací do téže řeky a křísí pro filmové plátno "prvního avenžéra". Nutno říct, že to sice dělá dost jednoduše a popcornově, ale dost zábavně a s tím správným švunkem starých časů;) Bohužel to ale i tak nějak zvláštně funguje a nefunguje zároveň - Evansův (realisticky nedokonalý) přerod a pochopení jeho osobních kvalit jsou v pořádku, ale proč mi přišli trapní Stanley Tucci s Tommy Lee Jonesem, i když mají právě na tom přerodu a vysvětlování svůj zásadní podíl, to "bůchsuť". Naopak skvěle funguje chemie i humor se slečnami, který je ovšem v dabingu nevyhnutelně zabit pro nepřeložitelnost. K českému znění bych vlastně měl ještě jednu připomínku - proč sakra mají Weaving a spol. ten prapodivný přízvuk? Je to potom nechtěně směšné tam, kde by být nemělo, respektive kde si to není možné dovolit, protože patetické padoušství a přestřelky plazmovými turbokanóny samy o sobě napínají divákovu toleranci až až. Čímž nechci říct, že by nebyly zvládnuté, naopak - je radost se na to dívat, i když je to prostě jen a pouze taková zábavka na jedno podívání. Které má ovšem dvě hodiny;) Ale jelikož se mi to tak dlouhé ani na chvilku nezdálo, můžu dát takových příjemných nenáročných sedmdesát procent a v poklidu očekávat, jestli bude takhle prostá i ústřední Avengerská filmová událost. Což doufám že nebude... (09.04.2012)