Captain America: Prvý Avenger

Nevím jakto, ale jakmile začaly, a čím víc bojových scén tam bylo, tím jsem byl zpruzenější. Čili před koncem už fakt dost :-/ Kdyby v docela dost aspektech bylo ubráno, dost by to pomohlo... A myslím kdyby měl Weaving svůj obličej a ne ubohou masku, která úplně zbořila retro atmosféru (navíc Hellboy je jen jeden) a totéž armáda klonů, tak by byl taky výsledek lepší. Že by ze mě rostl suchar? :-/ (03.01.2012)

Přišel poslední, ale až bude nejhůř, buďte si jistí, že právě on bude stát v první linii. Steve Rogers zůstával po celou avengerovskou cestu trochu stranou, ale nakonec je to k mému velkému překvapení právě on, kdo se mi pod kůži dostal nejvíc. Jeho oddanost, statečnost a v nejpozitivnějším slova smyslu i bezelstnost jsou v kombinaci s jeho způsobem boje zkrátka bezkonkurenční. Když se přidá temný Red Skull nebo soběstačná agentka Carterová, nezbývá než tleskat. Tuhle válku vyhrál Marvel a já získal hrdinu, který se mi téměř dekádu po zfilmovaném originu stále objevuje hned na několika tričkách. (14.08.2011)

Steve Rogers je obyčejný klučina z Brooklynu, ze kterého armáda udělá supersilný válečný stroj. Jeho vytříbené morální hodnoty ale tahle přeměna nezasáhne, a tak se druhou světovou válkou prodírá po svém. I Kapitán Amerika dostal nadmíru vydařený origin, který je plný nářezové akce, upřímné romantiky a na jedničku zvládnuté retro atmosféry. Mohl to být velký průšvih. Místo toho ale před sebou máme vyváženou popcornovku, která baví minimálně stejně dobře jako Iron Man a Thor. Možná i o ždibíček lépe, to už ale záleží na vašich osobních preferencích. (8/10) (23.07.2011)

Chtělo by se zvolat "MARVELlous!", ale nejde to.. Dokud v příjemné retro atmosféře ukazuje prstem strýček Sam a rachitický chcípák s dobrým srdcem se mění na svalnatého geroje se srdcem Matky Terezy, tak to i díky nadhledu při náborové propagandě a dvojici páprdů Tucci, Jones ještě docela šlape, ovšem jakmile se film překlopí do mixu Ligy výjimečných a Světa zítřka (děsivá kombinace, že jo?), co je plný nevýrazných akčních scén a poletujícího Kapitána s červeno-modrým víkem od popelnice, udělalo se mi tfošku zle ot žaludek, ale za to možná trochu mohl i ten dabing, protože když se na plátně objevil H.Weaving a já zavřel oči, připadal jsem si jak v epizodě Haló, haló. Suma sumárum, nic proti Johnstonovi, ale pokud chtějí producenti komiksovou adaptaci se srdcem jako zvon, nechť se obrátí na Vaughna, či Snydera. A abych nezapomněl:„Heil Hydrant!“ Konečně nacistický pozdrav, kdy vám můžou čuchat k podpaží z obou stran.. (19.08.2011)

Pro někoho roztomilé retro, pro mě další marvelácká nuda pro děcka - když retro, tak sexy retro jako noví X-men, říkám já. Hrdina maximálně naivní správňák, padouch (jeden z marveláckých nejzásadnějších) jednorozměrný, jakžtakž tažený aspoň Weavingovým charizmatem, akce řekněme řemeslná, ale určitě ne úchvatná (a superhrdinský komiks MUSÍ mít úchvatnou akci) a celé je to tak zoufale klasické, že to nespasí ani snaha o sebeshazovačnost, ani množství dílčích nápadů a fórků. Tímto s tebou v kině končím, Marvele. (05.08.2011)