Captain America: Prvý Avenger

Jasně, jde o zdařilou pastiš (tj. stylovou nápodobu, která se snaží překonat své předobrazy, aniž by se jim vysmívala). Mám ale za to, že každý, kdo je obeznámen s americkou dobovou produkcí prostřednictvím primárních (filmů samotných) či sekundárních zdrojů (textů o nich), se při sledování bude cítit jako hlavní hrdina na konci. Řada věcí mu bude povědomých a ocení precizní retro stylizaci a charakteristické znaky produkce první poloviny 40. let, ale přesto rozpozná, že jde o ne zcela důslednou faleš, kterou již předtím jednou - a lépe - viděl. Prvnímu Avengerovi totiž chybí potěcha z uchopení neomezených možností brakového universa, která by se jako v případě Indiana Jonese přenášela i na diváka, protože vyprávění je bezešvé a scény jsou inscenovány s důrazem na "pravidla" zesílené kontinuity spíš než z radosti odkazování se na jiné mediální texty. Některými vyzdvihované zakončení marveláckých filmů, které popírá klasické narativní postupy v podobě úspěšného uzavření obou linií akce (pracovní a osobní) a navracení se ke statutu quo, není ničím výjimečným. (Navíc nezavršena není jenom linie čítající romanci, ale i ta pracovní v podobě poražení záporáka a zajištění záchrany světa, jelikož antagonisté v posledních "marvelovkách" zůstávají naživu v jiné podobě/jinde.) Je nutné si totiž uvědomit, že nejde o stand-alone počiny, ale o plánované představení hrdinů, jejichž příběhy se dočkají rozuzlení v chystané týmovce, a tak je takový konec pro podobné filmy typický. I přes všechny výtky - jde spíše o teaser než regulérní počin - je nutné ale zopakovat, že jde o zdařilou - a alespoň v první polovině nebývale sebereflexivní, metodu dobové propagandy sarkasticky reflektující - pastiš. (04.08.2011)

Achjo, tak tohle bylo fakt strašné zklamání!! To jsem se zrovna na tenhle film tolik těšil a tolik do něj vkládal nadějí ... Film nenabízí nic, jen trapný humor, otřesné, jednoduché akční scény (a je jich strašně málo) (kde jsou proboha nějaké mega-adrenalinové akční řežby??!!), hloupé postavy, naivní nebo žádné vztahy postav, rozkládajícího se stářím Tommy Lee Jonese, trapnou a srandovní červenou masku hlavního záporáka (proč si raději nenechal xicht "Agenta Smithse"?? ...), špatného herce v hlavní roli, špatného vynálezce Starka a hlavně PŘÍŠERNÝ vizual, který mi připomínal kulisácké ateliéry klasických hongkongských SBček ... Retro?? Ani náhodou ... Nuda a trapárna, škoda ... (18.08.2011)

Pro někoho roztomilé retro, pro mě další marvelácká nuda pro děcka - když retro, tak sexy retro jako noví X-men, říkám já. Hrdina maximálně naivní správňák, padouch (jeden z marveláckých nejzásadnějších) jednorozměrný, jakžtakž tažený aspoň Weavingovým charizmatem, akce řekněme řemeslná, ale určitě ne úchvatná (a superhrdinský komiks MUSÍ mít úchvatnou akci) a celé je to tak zoufale klasické, že to nespasí ani snaha o sebeshazovačnost, ani množství dílčích nápadů a fórků. Tímto s tebou v kině končím, Marvele. (05.08.2011)

Aby bylo dopředu jasno, tak kostým superhrdiny bych na sebe nenatáhl ani na maškarním plese pořádaném nadrženými wrestlerkami a žádnou komiksy evidovanou superschopnost bych nevyměnil za svou parádní disciplínu - raketové dělení čehokoliv číslem jedna. Avšak rachitický vlastenec ve službách válečného byznysu, podporovaný skvěle ubručeným plukovníkem, si nějakou tu hvězdu zaslouží a kdyby v závěru snímek zbytečně neztratil slušně nasazené tempo, tak bych se poohlédl po nějakém intelektuálním kroužku, ve kterém bych i o čtvrté hvězdě hloubavě popřemýšlel. (10.05.2012)

Marvel se pomalu a jistě stává producentem modelových popření happy endů skrze tragické rozuzlení osobní linie. Pro Iron Mana, Hulka, Thora i Kapitána Ameriku končí láska nešťastně - odloučením milenců v profesi, existenci, prostoru a čase. Co naopak vítězí je čerstvě nabytý závazek superhrdinství, jehož potem a krví vykoupené plody však smutek ze ztráty zbavuje barvy i sladkosti. Zjevné poražení personifikovaného zla nemůže zastřít mnohem hlubší selhání; neschopnost zabránit kolapsu vlastního světa navzdory nadlidským schopnostem, které dovolují zachránit svět vnější. Tady jde o mnohem víc než pouhou úlitbu přízemní seriálové logice, která poklonkuje nedořešenosti. Až se chce říct: lidské, dojemně lidské... (04.08.2011)