Reklama

Reklama

Náš čas na Zemi sa chýli ku koncu. Tím výskumníkov sa odhodlá na najodvážnejšiu misiu v histórii ľudstva: vycestuje z našej galaxie a ich cieľom bude zistiť, či má ľudstvo budúcnosť medzi hviezdami. Oceňovaný režisér Christopher Nolan (trilógia Temný rytier, Počiatok) prichádza s ďalším prelomovým filmom. Vo filme Interstellar si okrem iných zahrali držiteľ Oscara Matthew McConaughey (Klub poslednej nádeje), držiteľka Oscara Anne Hathaway (Bedári, Diabol nosí pradu). Scenár k filmu v réžii Christophera Nolana napísali Jonathan Nolan a Christopher Nolan. (Continental Film)

(viac)

Videá (28)

Trailer 1

Recenzie (3 399)

DaViD´82 

všetky recenzie používateľa

Patříte mezi ty, kteří si přáli, aby „nolanovky" nebyly tak (zdánlivě) prosty emocí? No, víte co se říká... "Dej pozor na to co si přeješ, mohlo by se to vyplnit". Protože Interstellar více než co jiného působí jako Nolanova upřímně míněná odpověď na výše uvedenou výtku. Akorát je to snaha více chtěná a násilně tlačená než přirozeně vyplývající z děje a postav. Přitom je to dlouho (což vzhledem ke stopáži znamená opravdu hodně dlouho) sympaticky racionální (a je evidentní odkud pramení to soustavné připodobňování ke Kubrickově 2001), až se to však překlopí ve variaci na Frekvenci nahlíženou spielbergovsky rodinnou optikou. Ovšem pokud přeci jen mermomocí hledat nějaké připodobnění, tak se vyloženě nabízí Kontakt, který také svou racionální rovinu v závěru hodil do koše; i když ne tak doslovně jako Interstellar (a je zvláštní, že je to na jednu stranu TAK lacině doslovné a přitom je v tom výrazně mezi řádky skryto, jak a čeho bylo pro lidstvo během finále docíleno). Buďto to skousnete či ne. Já to skousl především díky tomu, že hned první replika dcerky v celém filmu jasně určí, odkud a jaká pointa přijde. Ovšem když nic jiného, tak zůstává neopakovatelný audiovizuální dojem (speciálně pak v Imaxu) pionýrské výpravy do neznáma, který soustavně bere dech; když už ne emocemi, tak minimálně tím co a jak zobrazuje. Krom toho jde o jednu z mála pravověrných velkorozpočtových science fiction, kde je většinu stopáže kladen důraz na první z těch dvou slov a nikoli na to druhé, jak bývá standardem. A to zase není až tak málo, když k tomu navíc máte celkem solidní šanci, že vám to třeba sedne i po té emoční stránce. Následné projekce mě však v následujících letech semlely natolik, že jsem si tu melodramatickou stránku nakonec naprosto zamiloval; a v tu chvíli není co řešit. ()

dO_od 

všetky recenzie používateľa

// Two years ago: "Tak Nolan si konečně vybral nový film, nějaký Interstellar. Fakt? O čem to bude? Nikdo neví, ale hádám, že to bude pecka. Tak to je jasný, ale stejně by mě zajímalo, o čem to bude. Asi nějaký sci-fi ve vesmíru. Wow, to zní cool. Akorát mi to k němu moc nesedí, podle mě je nejlepší v těch komornějších chvílích. Nojo, tak uvidíme." Today: "Holy fucking shit!" ()

Reklama

Matty 

všetky recenzie používateľa

Spoilery. McConaugheyho kovboj toužící po objevování neznámého se do kosmu vydává nejenom za poznáním (hlavně sebe sama), ale také za podobným cílem, jaký měli první američtí osadníci (a hrdinové prvních sci-fi filmů) – poznávat neznámé a kolonizovat odlehlé končiny. Film oprašuje mytologickou sebeprezentaci Američanů jako těch, kteří svou iniciativností a zdravým rozumem nastolí civilizační řád tam, kde jsou pro to přijatelné podmínky. Překračování hranic (a horizontů) je zde mnohem spektakulárnější než ve westernech, neboť namísto přírody se člověk musí utkat s technikou a vesmírem (předzvěstí je expozice, ve které postavy namísto divokých koní krotí zbloudilého drona). Vítězství přitom nemá podobu porážky jedné strany druhou, ale nastolení harmonické jednoty mezi člověkem a vesmírem. ___ Jestliže přesazení zakládající americké mytologie do mezihvězdného prostoru nabízí širokou škálu interpretací ohledně současného stavu amerického národního sebevědomí, vyprávěcí ozvláštnění vzbuzují kromě obdivu také rozpaky. Složitá vyprávěcí konstrukce nese poměrně prostý příběh, v němž je vše pečlivě dořečeno a dovysvětleno (oproti méně materialistickým filmům Tarkovského nebo Malicka, které zůstávají doširoka otevřené pro naše interpretace). Nadbytečná spletitost cest, jimiž jsou postavy vedeny k jejich cílům, stejně jako cest, kterými k nám putují informace, vytváří falešný dojem sofistikovanosti. Složitost formy je poněkud kontraproduktivní vzhledem k paralelní snaze o maximální srozumitelnost a názornost. Film věnuje příliš mnoho prostoru tomu, aby nám vysvětlil sám sebe. Na zájem bratrů Nolanových prvořadě o samotnou konstrukci doplácejí těžkou rukou napsané a utilitárně využívané postavy. Jsou pouhými dílky větší skládačky. Mimo místa, která jim v ní přísluší, neexistují. ___ Jako chladný konstruktér, suverénně využívající motivy z nepřeberného množství sci-fi filmů a knih (Armageddon, Kontakt, Propast, Blízká setkání třetího druhu), však Nolan nemá mnoho sobě rovných. Když začne zprvu nenápadně a postupně s větší a větší pompou budovat některou z velkých scén, je to jako poslouchat symfonii s dokonale seřízenými a sehranými nástroji. Nepotřebuje se přitom ani uchylovat ke své oblíbené paralelní montáži – na vodní planetě mu k propojení dvou příběhových linií stačí tikot hodinek zakomponovaný do hudební stopy. Uvedená scéna rozvíjí ústřední motiv času, nejnápadněji zpřítomněný mateřskou lodí Endurance, jejíž kruhová struktura s dvanácti kapsulemi připomíná ručičkové hodinky. Samotný koncept času určuje směr a dynamiku vyprávění. Čas představuje zdroj většiny příběhových konfliktů. Supluje „zlo“ v hmatatelnější podobě, k němuž by se uchýlilo tradičněji vystavěné vyprávění. Dobré postavy s ním bojují, zlé mu podléhají (zešílevší doktor Mann). Teprve jeho ovládnutí přináší v závěru vítězství. ___ Jakkoli dechberoucí je dlouho gradované a pomalu doznívající finále, staví nás před otázku, zda ospravedlňuje složitou vyprávěcí konstrukci s dilatací času, červími a černými dírami. Protože film nedokáže zakrýt, že právě kvůli téhle propojovací sekvenci Nolan zkonstruoval všechno okolo. Ne kvůli velkým myšlenkám a pečlivě prokresleným charakterům, ale pro samotnou radost z konstruování. Velké filmy světové kinematografie, které dnes nazýváme klasikou, ale nabízejí víc než dokonalou konstrukci. Pokud byste chtěli víc, pak zde. 85% Zajímavé komentáře: Arbiter, Ajantis, Bluntman, ScarPoul, Triple H, MessiáŠ, Madsbender () (menej) (viac)

Renton 

všetky recenzie používateľa

Film vzhledem staromódní a obsahově i přes veškerou fyziku a možnosti vesmíru pokřiveně doslovný. Nebere mne jednodušší i trochu omšelý vizuál, občas divná kamera a střih (návaznost některých scén) a celkově vypadá film jak z 80 let a ti roboty to svojí jednoduchostí jen podtrhují. Navíc vůbec nepobírám, proč z planety odstěhovat 6 miliard lidí, zvláště když dochází prostředky na Zemi a jak to logisticky udělat, i kdyby se ta cesta A našla (milion lidí denně znamená přes 16 let stěhování - ale už po přemístění počátečních je tam první den nemáte čím krmit, kam je ubytovat, atd..) = mnohem efektivnější je zachovat lidstvo plánem B, tj. kolonizací a jejím rozvojem. A celkově je na moje hvězdné mety výsledek málo emocionálně silný, přestože se to Nolan snaží tlačit mnoha směry, ale kýžený efekt nepřináší. V Sunshine se např. vlétá do Slunce a dějí se tam „divné“ věci, proto chápu, že za Horizontem události taky může být ledacos, ale fyzický návrat z něj (wtf!?) mne nechal zcela chladným a ani před tím si mne některé zvraty nezískaly tak, jak bych si představoval pro „zážitek roku.“ Na poli intenzivních sci-fi zážitků tak Nolan zůstává poměrně vzadu a taktéž si Interstellar stojí i v rámci jeho vlastní tvorby. Zapadne a za pár let se stěží najde důvod, proč se k němu vracet. ______ Díl č. 5 sci-fi seriálu http://www.csfd.cz/film/366865-kosmos-casoprostorova-odysea/komentare/ Vám o tématu řekne mnohem víc, s tím, že horizont události ne(s)končí v něčí knihovně. ()

Djkoma 

všetky recenzie používateľa

Asi ne nejlepší, ale rozhodně pro mě nejpůsobivější film letošního roku. Víc nepotřebujete vědět, tak běžte do Imaxu, nikam jinam to nemá cenu, a pak si přečtetě zbytek. // Interstellar jsem očekával už od dob, kdy na něm pracoval Steven Spielberg. Je plný fantastických momentů, které berou dech (vlna, kolotoč, ...) a nebojí se jít ve stopách největšího příběhu o cestě vesmírem, filmu 2001: Vesmírná odysea. Je tu úmyslná a hlavně nezapíraná inspirace, ale podoba končí tématem cesty a vesmírem okolo, zbytek je velice odlišný. Snad nikde se tolik neprolínala hra s časem, jak filmovým (návaznost scén, přeskakování výcviku apod., vše, co působí zkratkovitě), tak příběhovými (dramatické scény jsou často spojením dvou liní, rodina na zemi a otec ve vesmíru, přestože je dělí dlouhá doba, objektivní vs. subjektivní pohled, třeba nevidíme umírající města, ale vidíme jedno městečko a farmu...). Nolan pracuje s mnoha motivy (rodina, mesiášství, odpovědnost), kontrasty (snílci vs. praktici, pud sebezáchovy vs. touha zachraňovat) a vše se ve finále propojuje. I po technické stránce je film brilantní, důraz na detaily (kamera zabírá ve vesmíru detaily oproti velkým záběrům ala 2001) a až dokumentární styl (záběry startu lodě srovnejte se záběry ze startů Apolla;-)). V závěru se ukazuje, že i nejlepší současný americký režisér je svým způsobem otrokem svých diváků a nemůže si dovolit utnout film dříve nebo ho nedovysvětlit do detailu, ne v tom případě. To společně s průhledným scénáristickým twistem zamrzí, ale rozhodně film nezkazí. Tak moc jak je tahle vesmírná cesta nedokonalá (a že samozřejmě je), tak o to je působivější a zůstává zahryznuta pod kůží. PS: doufám, že Nolan se Nolan naučí zabíjet důležité postavy ve svých filmech:). PPS: dojímá mě, jak si lidé myslí, že to je ekologický film, přitom to je naopak:)) ()

Galéria (238)

Zaujímavosti (89)

  • Charakter robota TARS je inspirován androidem Marvinem z knihy „Stopařův průvodce Galaxií“ od Douglase Adamse, kde Marvin, jemuž jsou vlastní lidská inteligence a emoce, je natolik depresivní, až je stoický čili skoro netečný k nebezpečí a smrti. (Aelita)
  • Ve vertikální složené poloze robot TARS zřejmě nikoliv náhodně připomíná menší verzi černého monolitu z filmu 2001: Vesmírná odysea (1968). V jednoduchém pohybu pomocí "rukou" se pro změnu podobá R2-D2 z Hvězdných válek. (Aelita)
  • Apokalyptický obraz Země je inspirován sérií katastrofálních prašných bouří v USA a Kanadě během Velké hospodářské krize v letech 1930-1936, které dostaly název "Dust Bowl", v překladu doslova "prachová pánev". Bouře způsobily obrovské ekologické a zemědělské škody a vyvolaly hromadný odchod lidí z Texasu, Arkansasu, Oklahomy a okolních států Velkých plání, přičemž skoro půl milionu Američanů zůstalo bez domova, jiní zas onemocněli a zemřeli na zápal plic a následky hladovění. (Aelita)

Súvisiace novinky

Matthew McConaughey bude bojovat s ohněm

Matthew McConaughey bude bojovat s ohněm

27.01.2024

Před deseti lety byl Matthew McConaughey na absolutním vrcholu. Hlavní role v nolanovce, která je jednou z nejlepších sci-fi poslední dekády. Za Klub poslední naděje vyfoukl DiCapriovi Oscara, navíc… (viac)

Oppenheimer si připsal mimořádný rekord

Oppenheimer si připsal mimořádný rekord

18.08.2023

Snad to ani není třeba psát, ale pokud jste ještě v kině náhodou nebyli na nejnovějším snímku Christophera Nolana (Počátek) Oppenheimer, rozhodně vyrazte. Včera bylo pozdě. Film, který nadchnul… (viac)

Nolan nevyloučil možnost natočení Star Wars

Nolan nevyloučil možnost natočení Star Wars

19.07.2023

Režisér Christopher Nolan si za ty roky v Hollywoodu vypěstoval pověst tvůrce, který má pevnou vizi, přesně ví, čeho a jak dosáhnout, a málokdy se co se kvality týče splete. Navíc se mu několik let… (viac)

Oppenheimer a třetí Strážci budou dlouzí

Oppenheimer a třetí Strážci budou dlouzí

25.03.2023

Trend bobtnajících filmových stopáží pokračuje i letos a po 169minutovém Johnu Wickovi 4 se diváci pomalu ale jistě můžou začít připravovat i na další vydatné kousky. Čerstvě totiž byly odhaleny… (viac)

Reklama

Reklama