Pacifik

Seriál mnohých kontrastov. Skromný na scenár, emócie, dialógy, či herecké výkony, štedrý na rozpočet, úžasné rekonštrukcie bojov, či niektoré samostatné (silné) scény. Jediným problémom je nekompatibilita so súčasným seriálovým smerovaním, ktoré je založené na pevnom scenári a nosnej konštrukcii v podobe ústrednej príbehovej línie. V tomto prípade šlo len o akési historické rekonštrukcie pacifickej časti 2. svetovej vojny, ktorá bola pozliepaná osudmi hŕstky vojakov, popri ktorých sa dokumentaristickým štýlom prerozprával akýsi príbeh, ktorý mal byť hlavnou dejovou zložkou. Škoda, že toto sa nepodarilo a tak sa akokoľvek divák nezžije s postavami, emočné putá sú na bode mrazu. Týmpádom ostávajú jediné svetlé momenty v dokonalých choreografiách vojenských manévrov a veľmi dobre zvládnutá skľučujúca atmosféra. 65%. (20.11.2014)

Páčilo sa mi to menej ako Bratstvo neohrozených, ktoré mi prišlo viac prepracovanejšie, či už čo sa týka postáv a vzťahov medzi nimi alebo lepšie skĺbenej osobnej drámy jednotlivých hrdinov v náväznosti na jednotlivé bojové akcie. Miestami sa mi zdalo, že sa tu tvorcovia až príliš venujú osobnej histórii niektorých postáv, aj keď chápem, že niečo také bolo treba, no ja by som volil trošku rozumnejší prístup a hlavne selekciu čo je treba a čo je už zbytočné. Potom sa nedostávalo priestoru zaujímavejším a dôležitejším udalostiam. Napr. ma celkom nahnevalo, že najkrvavejšej, najväčšej bitke v Pacifiku a vlastne jedinej, kde mali Američania väčšie straty ako Japonci, sa venovalo len pár minút čistého času, hoci ten diel niesol jej meno - Iwo Jima. Na slušný nadpriemer to však stačí. 80/100 (24.08.2017)

1. část: Tedy zatím nic moc oproti očekávání. Příliš útržkovité, s postavami se člověk příliš neseznámí, chybí takřka jakákoli linie vyprávění. Události na Guadalcanalu podané z rychlíku, jak jsem se přesvědčil, kdo se o to nezajímá podrobněji, moc nechápe co se děje a proč (bitva u ostrova Savo). Noční přestřelka přes řeku se mi ovšem narozdíl od jiných docela líbila, řekl bych, že docela odpovídala tomu, jak takový boj vypadal. - 2. část: V první půli znatelné zlepšení, mariňáci už nevypadají tak anonymně, vyprávění má docela soudržnost. Zato noční boj tentokrát působil trochu neškodně, neodehrává se za nervydrásajícího jekotu Japonců jako v reálu, nadto je to mnohem nepřehlednější - např. hláška "mám půl pásu" a pak se střílí bez přerušení). Celkovej dojem o něco lepší, ale pořád to není ono. Nadto byly úplně vynechané boje o Krvavý hřeben, Kawagučiho útok, postup od Lungy k Matanikau. Zatím co se Guadalcanalu týče vítězí Tenká červená linie. - 3. část: tak tenhle díl se líbil přítelkyni :). A mně vlastně taky, konečně je to ucelenější, dá se vyznat v postavách a má to lidštější rozměr jako v BoB. Jen to mělo přijít dřív. - 4. část: Pokračování v nastoleném trendu a zajímavější jsou opět nebojové pasáže. Nutno říct, že se mi tento díl zatím líbil nejvíc, prostředím, atmosférou, zaměřením na psychologickou stránku. - 5. část: Nováčkovský začátek nebyl špatný, jen trochu dlouhý. První velká válečná scéna, ucházející, ale stále trochu při zemi, málo potu, krve a slz (díky, Churchille). - 6. část: Prakticky pokračování konce pátého dílu, válka konečně nevypadá tak učesaně, krve a zranění notně přibylo, i chování vojáků mi přijde přiměřené situaci. - 7. část: Ve většině času jsou vidět spíš následky bojů než boje samotný. Lepší průměr. - 8. část: Romantika prostě nesmí chybět, ani nějaké to dojetí (aby se koukaly i ženský). - 9. část: Hutná válečná depka, pád do mrtvoly nahání husí kůži. Ale pořád mi chybí scéna, kterou bych chtěl vidět podruhé. - 10. část: No a máme tu závěr. Ani to moc nebolelo, obecenstvo vyslovilo přes počáteční zklamání rezervovanou spokojenost a mě nezbývá než konstatovat, že tvůrci asi nezvolili nejlepší formu vyprávění. Mnoha skutečně výrazných válečných scén jsme se nedočkali, na komornější vyprávění o několika osudech (ala "válka je vůl") je zase záběr seriálu moc rozmáchlej a nedrží úplně pohromadě, takže výsledek je něco mezi. Času věnovaného Pacificu nelituju, ale čekal jsem víc. Hodně slabé 4*. (23.03.2010)

Silné v pár samostatných scénách a několika dějových linkách (Basilone v osmičce), ale jako celek až příliš roztahané. A to hlavně na ploše jednotlivých dílů, ze kterých sice žádný výrazně nevyčnívá dolů, ale bohužel ani nahoru. Pacificu se daří docela výpravně (ano, akce od Peleliu vypadá poctivě a draze) ukázat další kus americké historie, jeho fungování v rámci user-friendly válečného seriálu už ale pokulhává. Strach o vedlejší postavy je stále na nule, ty hlavní musí dlouho bojovat, než se vám dostanou pod kůži, a idea s úvody dílů, které obvykle vykecají většinu děje, je vyloženě na pěst. Jako by zkrátka tvůrci měli seznam věcí, které nám vehementně chtějí ukázat, a potom se to všechno snažili pracně nacpat do deseti epizod. Inu, pár věcí se chytlo, ale ten zbytek zapadl mezi spoustou nezajímavé vaty. Což je při pohledu na perfektního seriálového bratříčka veklé zklamání. Chápu, že je Pacific záměrně úplně jiný. Ale jiný v tomhle případě znamená o dost horší. 6/10 (18.05.2010)

Na určité seriály (hlavně minisérie, hlavně válečné, a HLAVNĚ z produkce HBO) je rozhodně lepší si počkat, až jsou kompletní. A pak sjet celou stopáž na jeden dva zátahy. Z Pacificu jsem měl mírné obavy, porovnávání s BoBem nedopadalo na různých diskuzních fórech v době premiéry zrovna nejlépe. Pravdou však zůstává, že jako extrémně dlouhý válečný film nemá tento počin konkurenci. Poslední díl mě dostával permanentně, závěrečných několik desítek minut je vysoce intenzivním emocionálním zážitkem. Už jen kvůli němu - i když je plný klišé a prvoplánovitě natočených scén - si stojím za tím, že The Pacific si zasluhuje maximální, 100%ní hodnocení. Kdyby to šlo, dám bez váhání šest hvězdiček. Naučná a vizuálně orgasmická hodnota nevyčíslitelná. Evropan bude mít pořád hlubší vztah k o něco vydařenějšímu staršímu Bratrstvu neohrožených - pochopitelně - ale i zde jsou na nespočetně mnoha místech znát nesporné kvality a profesionalita. S postavami jsem neměl problém: vzhledem k tomu, že jsem díly nesledoval po týdnu, jsem všechny pořádně poznal, neztrácel se v nich a oblíbil si je. Opět jsem si připoměl ten pocit, kdy při sledování bojových scén zatínám pěsti a modlím se, aby oblíbená kumpanie hrdinů neschytala jedinou kulku... Bravo. Je tu sice pár "pomalejších dílů", ale tohle neměl být seriál přes kopírák. Co vlastně všichni s těmi výčitkami mají? Minisérie si jde svou vlastní cestou, a to je moc dobře. Nakonec musím překvapeně uznat, že rozdíly oproti mnohými oblíbenějšímu BoBovi jsou minimální (ta stěžejní část a celkový feeling jsou naprosto stejné), a já na přes pět stovek minut v tichomořském válečném poli nikdy nezapomenu. (27.10.2010)