Hmla

Frank Darabont je pojmem, který tentokrát udělal krok do neznáma s další adaptací Kinga. Osobně to považuji za krok správným směrem, kde využil nesporných kvalit předlohy a svého umění natočit velmi zajímavé i jednoduchou látku. Tou v podstatě Hustá mlha je, protože se v ní neodehraje nic extrémně těžkého na pochopení a spíše se neustále točí ve smyčce my jsme uvnitř-venku mlha-něco je v mlze-chce nás to zabít?-co uděláme?. Přístup k filmu je příjemný, protože jako slabý vánek pohladí tvář se snaží Darabont poukázat na klasické a jednoduché principy hororu, které prostě dokážou fungovat. Mlha je pro to skvělý příklad, protože v ní může vše ukazovat bez detailů, z dálky, jen obrysy a dovoluje divákovi představovat si a bát se. To se mu daří na jedničku a atmosféra je přesně taková jaká má být. V ní nepřekvapí ani syrový konec, který dá vzpomenout na jméno autora předlohy a na podobně laděné filmy jako jsou například Lupiči těl (atmosférou a provedením podobné). Možná jen zamrzí nepřítomnost silnějších mrazivých hororových scén, které prostě neměli, kde být. Ohledně herců potěšil velmi příjemně Thomas Jane a svůj vysoký standard a přesvědčivost předvedla Marcia Gay Harden, která umí být velmi přesvědčivou zvěstovatelkou apokalypsy. Nemohu, možná kromě chvilkami pomalejšího tempa a opakování několika myšlenek, chybu na tomto hororu roku, který strká do kapsy i krvavých 30 dnů noci a jen smutně poukazuje na neschopnost českých distributorů přivést kvalitní horor do kin. Škoda, ale od teď se bojím mlhy víc než dříve... Mimochodem existují dvě verze konce filmu, jedna podle knihy a jedna podle Darabonta. Sami se rozhodněte, která vám lépe sedí. PS: pro Shadwella Tento film je jako pohled z okna, za kterým je mlha, vám je 5 let, věříte na monstra a v hlavě máte stále tu nepříjemnou noční můru, která vás děsí každou noc během spaní. A pak ta noční můra ukáže v mlze svůj obrys... (09.03.2008)

Dal jsem si osobní pravidlo, že je lepší od filmů nic nečekat, a pak se nakonec nechat překvapit nebo zklamat. Když tak The Mist zhodnotím, vyjde mi, že je The Mist dost možná tím nejslabším filmem, který Darabont kdy natočil. Jenže je to zase stále opravdu slušný film, a za podívání rozhodně stojí. Sice mě tam rozčilovalo několik faktorů, které bych nerad zdůrazňoval, ale nakonec bych to ve směs zhodnotil jako hodně povedený horor a jako hodně slušně zfilmovaná kniha od Kinga. Teda každopádně patří mezi ty hodně dobré. The Mist totiž ukazuje opět dvojsmysl, že nepřítel člověka je vlastně on sám a celé to zaobaluje do zajímavého příběhu, který nenechá mrknout ani na chvíli po celou dobu, co se odehrává na obrazovce nebo na plátně. Každopádně efekty byly spíše průměrné, i když i tak dostačující a hlavně herci mi přišli nepochopitelní. Těm emocím jsem nebyl schopný uvěřit minimálně do půlky filmu, až pak to na mě dolehlo a začalo mě to bavit. Pět hvězdiček tomu určite nevrazím, na to jsem tam našel hodně negativ, které zde nechci zdůrazňovat, abych neodkryl pointu. Rozhodně ale na tento film doporučuji zajít nebo se na něj minimálně podívat. Zaujme na první shlédnutí a to je hlavní. (13.06.2008)

Kingova skrz naskrz průměrná povídka je zajímavá především svou první třetinou, která se neodehrává v obchoďáku a ve které je mlha jen tušeným zlem. Tato část je ve filmu redukována na prvních plochých deset minut a poté následuje dvouhodinové peklo nudy. Průměrní herci se perou nejen s digitálními potvorami ale i se svými postavami, aby často krutě prohrávali. Ale holt je to Darabont, že? Ani nevím, za co jsem dal tak vysoké hodnocení. Možná za předvídatelný, ale přesto působivý konec. (08.03.2008)

Nejdřív přišla jen zasraná mlha, ale hned pak se z ní začaly nořit všechny možný hajzlové... Slizský chapadla, přerostlý létající hmyz, okřídlení příbuzní pterodaktylů, megapavouci. Lidstvo se zase jednou dostalo do pořádných sraček... Dopadlo to dobře, i když zase ne nijak skvěle. Na dvouhodinovou stopáž jsem se docela dobře bavil. (15.01.2009)

Dost slušné scifko s příjemně temnou atmosférou a mlhou, co by se dala krájet, které dobře oživuje náboženská fanatička a hlavně skvostné příšerky (hlavně ty velké jsou povedené). Trochu mi vadila černobílost postav a jejich občas nesmyslné jednání. Už mám plné zuby figurek, na které se chystá nějaká příšera a oni místo aby utíkali jako o život, o který jim samozřejmě v tu chvíli jde, jen stojí a pěkně čekají. Ale jinak chválím, i herci, ač vypadali na začátku nezajímavě, hráli dost slušně. (26.03.2008)