Hmla

Proč mi to tak dlouho unikalo? Mlha je mistrovský kousek, který se snaží napodobit Béčko z padesátek, skrze laciný dialogy a charakterizace (vynikne lépe v Darabontově černobílé verzi). Ovšem je to pozvednuto moderním provedením a perfektním vystavěním sitauce, postav a zpráv. Pravý horor není v mlze, ale v tom jak málo stačí, aby lidé ztratili svou lidskost. Není divu, že po tomhle přešel Darabont k Živým mrtvým. Celé obsazení je vynikající, stejně tak i režie, prostředí a vývoj události. No a konec to už jen dokonale podtrhuje. Jediné výtky mám k nedostatečnému vztahu syna a otce a ke konkrétnějšímu vysvětlení samotné Mlhy, které působilo zbytečně. Ovšem hlavní hrdina a jeho logické uvažování, které celou dobu zní nejrozumněji se divákovi opravdu nepříjemně vmete zpět do obličeje. Ne vždy je logika na místě a někdy víra a naděje může být důležitější. Mistrovská záležitost! (12.06.2023)

Frank Darabont má cit a k navození pořádné atmosféry používá osvědčených postupů, mlha a atmosféra je tedy pořádně hustá. Digitální potvory jsou obstojně zpracovány a neruší, i když některé bych si představoval jinak, ale na druhou stranu sem nečetl knižní předlohu, což musím napravit a tedy nemůžu nadávat na fantazii autorů. Konec jsem moc nepobral, ale byl jiný a originální, opět nemůžu porovnat s knihou. Jako hororový fanoušek jsem však spokojen 8/10* (15.03.2008)

Frank Darabont je pojmem, který tentokrát udělal krok do neznáma s další adaptací Kinga. Osobně to považuji za krok správným směrem, kde využil nesporných kvalit předlohy a svého umění natočit velmi zajímavé i jednoduchou látku. Tou v podstatě Hustá mlha je, protože se v ní neodehraje nic extrémně těžkého na pochopení a spíše se neustále točí ve smyčce my jsme uvnitř-venku mlha-něco je v mlze-chce nás to zabít?-co uděláme?. Přístup k filmu je příjemný, protože jako slabý vánek pohladí tvář se snaží Darabont poukázat na klasické a jednoduché principy hororu, které prostě dokážou fungovat. Mlha je pro to skvělý příklad, protože v ní může vše ukazovat bez detailů, z dálky, jen obrysy a dovoluje divákovi představovat si a bát se. To se mu daří na jedničku a atmosféra je přesně taková jaká má být. V ní nepřekvapí ani syrový konec, který dá vzpomenout na jméno autora předlohy a na podobně laděné filmy jako jsou například Lupiči těl (atmosférou a provedením podobné). Možná jen zamrzí nepřítomnost silnějších mrazivých hororových scén, které prostě neměli, kde být. Ohledně herců potěšil velmi příjemně Thomas Jane a svůj vysoký standard a přesvědčivost předvedla Marcia Gay Harden, která umí být velmi přesvědčivou zvěstovatelkou apokalypsy. Nemohu, možná kromě chvilkami pomalejšího tempa a opakování několika myšlenek, chybu na tomto hororu roku, který strká do kapsy i krvavých 30 dnů noci a jen smutně poukazuje na neschopnost českých distributorů přivést kvalitní horor do kin. Škoda, ale od teď se bojím mlhy víc než dříve... Mimochodem existují dvě verze konce filmu, jedna podle knihy a jedna podle Darabonta. Sami se rozhodněte, která vám lépe sedí. PS: pro Shadwella Tento film je jako pohled z okna, za kterým je mlha, vám je 5 let, věříte na monstra a v hlavě máte stále tu nepříjemnou noční můru, která vás děsí každou noc během spaní. A pak ta noční můra ukáže v mlze svůj obrys... (09.03.2008)

Kingova skrz naskrz průměrná povídka je zajímavá především svou první třetinou, která se neodehrává v obchoďáku a ve které je mlha jen tušeným zlem. Tato část je ve filmu redukována na prvních plochých deset minut a poté následuje dvouhodinové peklo nudy. Průměrní herci se perou nejen s digitálními potvorami ale i se svými postavami, aby často krutě prohrávali. Ale holt je to Darabont, že? Ani nevím, za co jsem dal tak vysoké hodnocení. Možná za předvídatelný, ale přesto působivý konec. (08.03.2008)

Dal jsem si osobní pravidlo, že je lepší od filmů nic nečekat, a pak se nakonec nechat překvapit nebo zklamat. Když tak The Mist zhodnotím, vyjde mi, že je The Mist dost možná tím nejslabším filmem, který Darabont kdy natočil. Jenže je to zase stále opravdu slušný film, a za podívání rozhodně stojí. Sice mě tam rozčilovalo několik faktorů, které bych nerad zdůrazňoval, ale nakonec bych to ve směs zhodnotil jako hodně povedený horor a jako hodně slušně zfilmovaná kniha od Kinga. Teda každopádně patří mezi ty hodně dobré. The Mist totiž ukazuje opět dvojsmysl, že nepřítel člověka je vlastně on sám a celé to zaobaluje do zajímavého příběhu, který nenechá mrknout ani na chvíli po celou dobu, co se odehrává na obrazovce nebo na plátně. Každopádně efekty byly spíše průměrné, i když i tak dostačující a hlavně herci mi přišli nepochopitelní. Těm emocím jsem nebyl schopný uvěřit minimálně do půlky filmu, až pak to na mě dolehlo a začalo mě to bavit. Pět hvězdiček tomu určite nevrazím, na to jsem tam našel hodně negativ, které zde nechci zdůrazňovat, abych neodkryl pointu. Rozhodně ale na tento film doporučuji zajít nebo se na něj minimálně podívat. Zaujme na první shlédnutí a to je hlavní. (13.06.2008)