Mlýny

Mlýny jsou jedinečnou a ucelenou ukázkou provokativně satirického stylu práce divadelního uskupení Sklep. A první polovina devadesátých let, čas rozjařeného optimismu, přála jejich způsobu zábavy. Vidět ono divadelní představení naživo, šlo by jistě o jeden z nejpovedenějších a nejrozdováděnějších večírků. Absurdita života socialistického vojáka povstala z nadšení a vytrysknutí dlouho očekávaného gejzíru živé vody svobodné tvůrčí práce. A co je na srdci a dává smyl, musí jít ven do života. S kousavě trefným nadhledem a neutuchající radostí ze života. Nedávná minulost stále žila ve vzpomínkách a jak se s ní lépe vypořádat, než v kritickém pohledu bizarní ironie? Je dohnána až na samou hranici a výsledkem je roztomilá taškařice, která se nechce zastavit, ale pokouší prorazit každou překážku a rozlévat životodárnou vláhu svobody po celé zemi. Hlavní postavou příběhu je vojín Maršík (zajímavý Jan Slovák) v největším vnitřním rozporu svého života uvědomělého a poctivého socialistického člověka. A pochvala je vždy lepší, než průser a skvrna na kádrovém posudku. Výraznou postavou je poručík Horáček (příjemný Tomáš Hanák) v alkoholickém oparu služební výdrže a praktických rad do života. Nejrozkošnější postavou je podplukovník Malík (skvělý David Vávra), osoba na hierarchicky nejvyšším stupínku kasárenského světa. Jeho pozice je zárukou největších gest i nejúdernějších slov. Jedinou ženskou postavou je rotmistryně Boženka (velmi zajímavá Monika Načeva), prostořeký posel a komentátor zpráv. Z dalších rolí: hlasitý Slovák, amatérský svářečský umělec a vojín Šimák (pozoruhodný Jiří Fero Burda, též v roli nespokojeného ducha mrtvého civila), prostodušší popleta, neoficiální hrdina a vojín Houska (zajímavý Otakáro Maria Schmidt), bezprostřední a poživačný kapitán Sládek (dobrý Ondřej Trojan), tichý vojín Čapek (Petr Koutecký), či opatrný desátník Toman (František Váša). Ve své době šlo o jeden z vrcholů nespoutané zábavy. I dnes je tento rozpustilý způsob nakažlivý svou veselostí a optimismem. (01.12.2016)

Haškovská satira spočívající v lidové karikatuře má u nás vždy úspěch. Sklepáci zvolili amatérskou stylizaci, ve které se ta vojáčkovská hra na "stávání se chlapem" ukazuje ve své absurditě a trapné falešnosti. Vůbec je na záznamu vidět, že hrát jako amatéři se musí umět, protože když se textu zmocní nějaký lokální amaterský soubor, většinou to dopadne katastrofálně. (20.09.2009)

Ano, takhle to přesně bylo (no dobrá... pokud si odmyslíme mírnou nadsázku.. :-) ) za socialistické vojny... výstižně podána celá typická galerie postav - od "šialeného Slováka", přes zkušené mazácké praktiky,i naivy zobáky, absíky na bidle (moje role), "přátelského" velitele roty, minimálně jednoho uchlastaného gumáka a další gumové šarže shlížející dolů a plné strachu, že se provalí nějaký jejich hříšek, a všemocná "strana" v pozadí, a lehce nadržená praporčice v představách těžce nadržené poloviny pluku, deklarovaná a předstíraná bojeschopnost zakrývající totální nemohoucnost... vždycky jsem si říkal, proč tuhle látku ze života nikdo nezpracuje a teď konečně vidím, že to Sklepáci udělali... Představení, které prostě musí potěšit každého, kdo to zažil... a i toho, kdo ne... (25.11.2007)

Existuje jen velmi málo vtipnějších činoherních představení lokalizovaných v české kotlině, než tahle svérázná adaptace hry Václava Havla. Estetiku popírající ,,armádní" stylizace, nezapomenutelné skeče, vrcholná ukázka alternativního humoru v Čechách, neuvěřitelné komické výkony jednotlivých aktérů (zvláště toporně se pohybující lampasák Davida Vávry byl trefnou a přesnou karikaturou, nemluvě o jednookém Ondřeji Trojanovi...a jeho dadaistickém ,,To sedí!") výborné parodie pokleslých popových normalizačních břeček (včetně hraných ,,videoklipů") a legendárního vojenského vysílání v podání pěvecky dobře disponované Moniky Načevy a vojenské baletní jednotky, show srovnatelná s nejlepšími věcmi Monty Pythonů. Tohle je vrchol české satiry a všechny další sklepácké aktivity už jen paběrkují na zašlé slávě televizní (a hlavně té původní divadelní) inscenace Mlýnů... (snad ještě Mazaný Filip ve své původní divadelní podobě by mohl snést tato kritéria). Divadlo Sklep bylo ve své době (konec 80. let a zvláště pak začátek let devadesátých) v české kotlině naprostým fenoménem a televizní záznam nepopisuje snad ani desetinu té nevyčerpatelné energie. Tohle pochopí jen pamětníci... ,,A: Soudruhu poručíku, hlásím, že během mé služby se tu nic mimořádného nestalo. B: Takže jste tu byl vlastně celou dobu na hovno,co?!" (14.02.2007)

Nebylo to špatné, ale tohle chtělo vidět na vlastní oči. Tento typ humoru nelze přenést na obrazovku. Vypadá zde příliš trapně a prvoplánově, protože mu chybí ta atmosféra onoho okamžiku. Neříkám, že bych se ani jednou nezasmál, ale prostě to nebylo ono. Živě si dokážu představit, jaký velký zážitek by to byl v divadle, bohužel u plátna se vytrácí kouzlo. (20.12.2011)