Réžia:
Joe DanteScenár:
John SaylesKamera:
John HoraHudba:
Pino DonaggioHrajú:
Dee Wallace, Patrick Macnee, Dennis Dugan, Christopher Stone, Belinda Balaski, Kevin McCarthy, John Carradine, Slim Pickens, Robert Picardo (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Populární novinářka Karen White (Dee Wallace Stone) má nezvyklého obdivovatele – Eddieho Quista, sériového vraha a násilníka. Rozhodne se zúčastnit hry na jeho dopadení, ale po jeho zatčení a usmrcení ji začnou pronásledovat nezvyklé noční můry. Na doporučení psycholožky se podrobí rehabilitaci, ale postupně zjišťuje, že propadla stejné závislosti jako kdysi Eddie. S úplňkem se v ní probouzí touha po čerstvé krvi. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (103)
Jeden z těch povedenějších filmů o vlkodlacích. Překvapivě se tu nevykytuje jeden, ale hned celá komunita vlkodlaků. Příběh začíná jako detektivka a zhruba do poloviny filmu téměř nic nenaznačuje tomu, že by mělo jít o horor. Napětí je tu gradováno, v několika vlnách se objevují atmosférické scény, které jsou ale před vyvrcholením utnuty. Tahle roztříštěná stavba ale dodává perfektní základ pro druhou polovinu filmu, která je neuvěřitelně našlapaná – jednak se tu prolínají lidové pověry (stříbrné kulky) a pak se o zábavu stará celá vlkodlačí komunita, kdy se spád děje až do konce filmu nezastaví. Hlavně efekty jsou výborné – maska a proměna na vlkodlaka vypadá neuvěřitelně dobře (hlavně obličejová část – čenich a tlama). Jen ty uši vypadají moc špičatě a místy až komicky. Nevím, jestli je to nějaké nevyřčené pravidlo, že se v každém filmu o vlkodlacích musí objevit nějaký odkaz na původní film The Wolf Man, ale tady je jich hned několik – jednak se tu vyskytuje postava dr. George Waggnera (Waggner byl režisérem Wolf Mana) a úplně na závěr se na televizní obrazovce objeví přímo sekvence z tohoto filmu. Narozdíl od svých pokračování je The Howling skvělou podívanou. ()
Priznám sa, že aj ja som Howling tak trochu podcenil. Registroval som ho, videl som ho viackrát, vždy sa mi s výhradami páčil, ale až s 4k-čkom sa mi otvorili oči. Pôsobivá, pomalá atmosféra, krásne prostredie lesov, mora, chatiek versus špinavé veľkomesto, postupné gradovanie deja a pekne dávkovaní vlkodlaci. A keď prídu na scénu... Nechápačka nad maskami a efektami. Ako to dokázali zvládnuť bez hnusného CGI, hlavne úžasnú transformáciu, to je aj dnes na spadnutú sánku. Wau. ()
Nevím čím si Kvílení vysloužilo tolik pokračování, protože jde o zcela průměrný béčkový horror, u kterého se člověk téměř ukouše nudou než se konečně začne něco dít, a to to něco není navíc nic úžasného. Jen vlkodlačí rutina, která navíc jakoby si nebyla jistá zda krev, sex a solidní masky stačí, a tak se to všechno pokouší ještě pojistit snahou o humor. Podobně to ve stejném roce zkusil také Landis, a nutno uznat, že jeho Americkému vlkodlakovi v Londýně to vyšlo, po všech stránkách, mnohem lépe. ()
Týmto titulom odštartoval na začiatku osemdesiatých rokov minulého storočia americký režisér Joe Dante (učedník a obľúbenec veľkého Stevena Spielberga) sériu werewolf snímkou, ktorá sa dočkala mnohých ďalších pokračovaní a stala sa významnou ikonou tohoto špecifického horrorového subžánru. "Howling" (Zavýjanie) je dnes pre fanúšikov horrorovej filmovej tvorby klasikou v oblasti filmov o vlkodlakoch. American old school werewolf horror. *** ()
Ten film má nakonec příjemně vzestupnou tendenci. Začátek je hrozný a chaotický, po přesunu na ostrov se ustálí psychologie a divák pobere tvůrčí záměry a poslední třetina je dokonce velmi dobrá (pasáž po zapálení stodoly možná i výborná). Škoda celkové křečovitosti a absence tvůrčí iniciativy, potenciál odvážné formy nemusel končit u vlkodlačího sexu a odhalené Elizabeth Brooks, které bych okamžitě přidělil roli v Pobřežní hlídce. 55% ()
Reklama