V údolí Elah

Stejně jako se na válku v Iráku bude nahlížet jinak za 20 let, tak i tento Haggisův film přišel moc brzy a bude chvíli trvat, než bude doceněn. Společenská kritika o to naléhavější, že na nikoho nesvaluje vinu, nikoho zbytečně neglorifikuje, jen předvádí, že se to "strašně posralo". A tak to zřejmě cítí většina americké střední třídy. Dokonce ani závěr s vlajkou mi nepřišel trapný, byť jsem ho podvědomě očekával. Silné volání o pomoc, které zřejmě zůstane nevyslyšeno... (06.11.2009)

Ako príznačné - kriminálka, ktorá sa pomaly transformuje v citlivú komornú drámu otca a syna, thriller, v ktorom je najsilnejšou zbraňou slovo, vojnový film, ktorý zobrazuje patovú situáciu na domácom fronte. Brilantný satirický Jarhead bol obzvlášť výstižným nihilistickým portrétom vojakov, traumatizovaných nemožnosťou zažiť skutočnú akciu, ale predsa nečinne prihliadajúcich jej dôsledkom uprostred vyprahlej a pustej "krajiny nikoho". Sam Mendes v ňom dokázal položiť i zodpovedať otázku, kam až tento stav môže zájsť a ako obstojí v konfrontácii s návratom do vlasti, na ktorú dovtedy len implicitne odkazoval. Lions for Lambs ešte otvorenejšie (i keď vo svojej podstate neobjavne a až príliš "akademicky") poukázal na politický rozmer vojny, o ktorý sa Anthony Swofford nezaujímal. Redford priamo úmerne rozdelil filmový priestor medzi jednotlivé vetvy prepleteného rozprávania, prítomného zároveň "doma" i "tam" a rozviedol krížový výsluch medzi až príliš idealizovanými, ale dôležitými postavičkami na jednotlivých spoločenských úrovniach. In the Valley of Elah je filmom o zavŕšení cesty poznačených Mendesových mariňákov, zahrabaných v ilegálnych aktivitách a úpadku životnej úrovne a štýlu, o ktorý boli pripravení spolu so všetkými ilúziami, do krajiny Redfordových patologických (avšak záleží len na uhle pohľadu) byrokratov a zničených snov. Vizuálny symbolizmus Jarhead sa tu premieňa v biblický návrat strateného syna, nenávratne pohlteného pôdou údolia Elah, miesta, kde zúfalý otec zvedie svoj posledný boj. Pomalá narácia a úsečná explanačná metóda podsúvania indícií vyžaduje od diváka veľkú dávku sústredenosti a keď ju získa, má už napoly vyhrané. Všetky postavy - systémom unavená detektívka, manželka netrpezlivo vyčkávajúca každý telefonát, vojaci zo synovej jednotky, nadriadení a šéfovia - sú dostatočne ukotvené a zastávajú (až na pár momentov) vierohodné pozície vo vývoji príbehu, ktorý nevolí vždy ten najočakávanejší a najlacnejší postup. V spätnom zrkadielku je príbehom dlhého lúčenia a hľadania pokoja, ktorý Hank nachádza až potom, čo si pozrie posledné video, ktoré syn zaznamenal na mobil počas svojho pobytu v Iraku. Haggis má dar vtiahnuť a nepustiť, ale je vidieť, že je viac doma v malých filmoch, ktorým dodáva pôsobivosť, aká chýba množstvu tých veľkých - a k tomuto dojmu veľa prispievajú i vynikajúci herci spolu s vždy precíznou Deakinsovou kamerou. 85% (07.03.2015)

Paul Haggis. Již svou režijní prvotinou dokázal, že v něm něco je. U Crashe si to však pohnojil místy příliš vykonstruovaným frontálním útokem na city. V případě jeho nového filmu je třeba přiznat, že se poučil a od velkých emocí a desítek školometských příběhů přešel do pozvolného, takřka až rozjímavého, vyprávěcího tempa, ve kterém výrazněji netlačí na pilu (snad pouze scénu s držením ruky ve vaně si mohl odpustit). Co mě překvapilo je, že si vybral látku jakou jste již na plátně viděli tucetkrát. Kriminálka ve stylu Generálovy dcery s důrazem na postavy a v podobě, která obvykle zaujme Akademii. Ze začátku mi vadil ten násilně naroubovaný "irácký" přesah. K tomu, že válka je svinstvo a dělá s lidma divy by šlo použít i poněkud méně doslovného příměru. Tentokrát to však není vyloženě laciné, je to s citem natočené a od všech bravurně minimalisticky zahrané. I ty nejposlednější vedlejší role jsou skvěle vystihnuty. In the Valley of Elah není bezchybným filmem. Není dokonce ani typem snímku, který by ocenilo tak široké publikum jako Crash. Má spoustu vad na kráse, ale obsahuje v sobě strašně sympatický staromilský "klid". Navzdory všem mým výtkám se mi to líbilo. A sám sobě musím přiznat, že moc. (09.02.2008)

Typický Haggis. Formálně strohý, syrový a dějově velmi minimalistický. Poměrně citlivé téma o dozvucích války na středním východě je podáno poměrně zajímavě, nicméně jistým klišé se vyhnout lze jen velmi těžko. Vše je postaveno v podstatě jen výhradně na hereckých výkonech hlavních představitelů, přičemž utahaný Lee Jones působí v drtivé většině scén skvěle, Theron se rovněz neztratí. Není zde takový emocionální dopad jakým Haggis ohromil v jeho předešlých filmech (ať už z pozice scénáristy, či režiséra), ale zajímavý film to je a za vidění určitě stojí. Bavit se nebudete, ale rozhodně vám to dá docela zajímavý pohled na válečný konflikt, který se udál nez zase tak dávno. (19.10.2008)

Po oscarovém snímku Crash nám Paul Haggis naservíroval drama týkající se íracké války, ale z velmi netradičního pohledu. Po návratu z Íráku se ztratí syn veterána (Tommy Lee Jones), který se ihnad dá do pátrání a pokouší se svého syna najít v čem mu pomáhá místní policistka (Charlize Theron). Během vyšetřování vyjde najevo několik okolností, o kterých věděl asi jen málokdo...... Tommy Lee Jones dostal po několika letech opět pořádnou roli a potvrdil, že do starého železa zdaleka nepatří. I když je jeho výkon výborný, tak v konkurenci Daniela Day-Lewise neměl při udělování Oscarů šanci. Charlize nepodala špatný výkony, ale do role policistky se mi moc nehodila. V údolí Elahu není špatný snímek a za zkouknutí rozhodně stojí, ale po předchozím snímku jsem od Paula Haggise čekal větší bombu........ (11.03.2008)