Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Televizní inscenace o kněžně Elišce, dceři Václava II., se otevírá obrazem Eliščiny svatby a mladičkým Janem Lucemburským ve Špýru, kde byla císařskou rodinou přijata s otevřenou náručí a se všemi poctami, jež přísluší dceři královské. Obraz, slibující vnučce Přemysla Otakara II. splnění všech snů, jimiž dosud žila: po boku urozeného manžela z mocného rodu realizovat touhu po obnovení slávy přemyslovské tradice, udržovat dědičný řád, jenž byl pro ni nejvyšším odkazem. Co bylo příčinou, že se tyto sny postupně rozpadaly, že místo nich se v srdci mladé královny usazovala hořkost a pocit ponížení, a že špatní rádci ji nakonec vháněli do nepředložených a unáhlených rozhodnutí? (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (13)

quokam 

všetky recenzie používateľa

Příliš velký a rozsáhlý námět, který se prostě nevešel do rozměru televizní inscenace, spíše by potřeboval být zpracován do historického velkofilmu. Špatný začátek, na jedné straně příliš edukativni, na druhé straně edukativni málo. Proč tvůrci začli svatbou, když pak skočili do prostřed domácí války? Příliš mnoho linek se řešilo vzpomínkami v rozhovorech, bo nezbyl prostor je nafilmovat napřímo. Andryskova, omlouvám se, na první scény příliš zralá, rozdíl oproti Hanzlíkovi byl až moc do očí bijící, místo 4 let to vypadalo snad na deset či patnáct.. Zatímco Hanzlík v inscenaci vyzrával tak nějak přirozeně a kontinuálně, postava Elišky nějak skokove představila zenu, ktera se ve své zralosti příliš uzamkla a už se nevyvíjela, jen ji vysavala nemoc zděděná po otci. Výprava plně odpovídá žánru, tu bych rozhodně nekritizoval. Jen bych začátek škrtl a naznačené linky nafilmoval na přímo. Místo 100 minut inscenace, kde se divák i znalý historie topí v ději, bych osobně raději natočil minut 120 130 ba i vice, ve které by bylo ukázáno vše potřebné a podstatně. Za mne osobně 60 pro. ()

Schlierkamp 

všetky recenzie používateľa

Československá televizní historická inscenace o osudech Elišky Přemyslovny (1292-1330), poslední královny z rodu Přemyslovců. Příběh se věnuje etapě jejího života od svatby s Janem Lucemburským ve Špýru v roce 1310 a končí jejich rozchodem na Lokti několik let poté. Do role královny, jejíž nenávist k nepřátelům neznala míru a která svým nevybíravým hysterickým chováním a zlou povahou, jež byla zřejmě zapříčiněna duševní chorobou, od sebe v průběhu času odehnala všechny své blízké, byla obsazena J. Andresíková. Jan Lucemburský (přesvědčivý J. Hanzlík), jenž svou ženu zpočátku upřímně miloval, avšak když se mu jeho choť pletla do panovnických záležitostí a když si po roztržce vzala jako rukojmí jejich syna, budoucího císaře Karla IV., definitivně se od ní odloučil a věnoval se až do své smrti povolání rytíře. Ve snímku Z. Kubečka je jasně vidět, jak nelehkou pozici měl král Jan mezi odbojnou českou šlechtou, mezi jejíž představiteli vynikal uvážlivý Jindřich z Lipé (V. Neužil). Další významnou postavou v té době byla dvojnásobná královská vdova Eliška Rejčka, jež v té době byla vnímána jako milenka zmíněného Jindřicha z Lipé. Elišku Rejčku, mezi níž a její nevlastní dcerou Eliškou Přemyslovnou vládlo otevřené nepřátelství, ztvárnila nepřehlédnutelná M. Drahokoupilová. Tato herečka u mě platí za jednu z nejpůvabnějších českých hereček a v tomto snímku to svou přirozenou krásou, sebevědomými vznešenými pohyby, zářícíma očima a neodolatelným úsměvem potvrdila. Ve vedlejších rolích se objevil V. Šmeral jako arcibiskup, K. Urbánek a J. Kanyza coby čeští šlechticové a J. Drbohlavová v roli královniny služebné. Atentátníkem, jenž byl královnou vyzván k zabití Jindřicha z Lipé a během svého hanebného činu fatálně selhal, neboť zvolil doslova stupidní provedení, byl M. Nohýnek. K dílu pana Kubečka nemám žádných námitek, neboť výprava, kostýmy, příběh i herecké výkony byly věrohodné, a tedy i celý film hodnotím nadprůměrně. ()

Reklama

Amonasr 

všetky recenzie používateľa

Dobře napsaná i dobře provedená televizní inscenace, která poměrně překvapivým způsobem přibližuje poslední Přemyslovnu na českém trůnu. Ukazuje ji jako sice hrdou a odhodlanou osobnost, ale zároveň nešťastnou a ne příliš prozíravou královnu podléhající špatným rádcům, která si svůj osud zavinila v podstatě sama. Herecké výkony plejády známých herců tuto inscenaci povětšinou zdobí. ()

Morholt 

všetky recenzie používateľa

Trošku popíchnu kolegu Barta a napíšu, že každý, kdo se v české historii vyzná, ví, že nikdo nemůže vědět, jak to tenkrát bylo. Filmaři si vybrali pohled alá Vaňková, takže z Elišky Přemyslovny udělali psychicky labilní ženu, která se utápí v odkazu svých předků, z Jana Lucemburského naivního floutka a duo Jindřich z Lipé - Richenza zde vystupje jako rozumný až státnický pár. Byť s tímhle podáním tak úplně nesouhlasím, nemám s ním problém. Dialogy celkem ušly a herci, o kterých to bylo především, mi také vrásky nedělali. Andresíková svou Elišku podala tak, jak měla, Hanzlík si po mladém Karlovi celkem s přehledem střihnul i pana otce, Neužil roli mocného Ronovce zvládl v pohodě a tak jediný menší problém jsem měl s Drahkoupilovou v roli Elišky Rejčky. Tuhle královnu mám zafixovanou jako středovevropskou Eleonoru Akvitánskou a to tahle herečka nesplňuje ani náhodou. Jinak celkem povedené. 75% ()

vitekpe 

všetky recenzie používateľa

Dokoukal jsem jen do pulky. V podstate me to nezajimalo. Ono by to mozna bylo poucne, ale afektovany zpusob vyjadrovani vsech zucastnenych, do toho jakesi divadelni prehravani...nevim, tyhle historicke inscenace nejak nedavam. Pritom by to bylo urcite velmi zajimave podivani, pokud by to bylo podano nejak srozumitelneji... ()

Galéria (6)

Zaujímavosti (1)

  • Eliška nebyla poslední českou královnou – tou byla Zita Bourbonsko-Parmská. Ovšem pravda se v hluboké normalizaci nenosila. (aquacam)

Reklama

Reklama