Pingpong

Podle tohohle filmu by se mohlo vyučovat jak ořezat scénář, aby v něm nezůstalo nic zbytečného. Pak stačí jeden domek s piánem, zahradou, bazénem a pingpongovým stolem, čtyři herci a pes. Dobrý film nemusí být drahý. Z herců si největší poklonu zaslouží Sebastian Urzendowsky, jehož role opravdu není jednoduchá a on předvedl pozoruhodný výkon nejen na teenagera, ale obecně. Na režisérovi je znát, že začínal jako dokumentarista. A k jeho malému komornímu dramatu se tenhle pohled hodí. (03.08.2008)

Příjemně minimalistické, s důrazem kladeným na uvěřitelnost. Povedlo se, předpokládaný vztah a následný vývoj příběhu se po hodině a půl ukázal jako přesný. Ne, to tentokrát není problém, ale naopak, klad příběhu... Na jednu stranu dobře odvedená práce - a několik parádních detailů - na druhou stranu jen těžko pochopitelná postava Roberta, která mě po celou dobu neskutečně iritovala. Plusem je i němčina, který opět dokazuje, jak krásným jazykem navzdory názoru je, mínusem pak zbytečně nadužívaná cigareta, jejíž důvody jsem sice chápal, ale tentokrát nedokázala posloužit jako zvýrazňující motiv, jak se tomu daří u většiny filmů. Celkově mírně nadprůměrná podívaná, která navzdory pomalu plynoucímu ději a nevýraznému příběhu uteče jako voda... (07.07.2008)

Bazén, stolní tenis, piano, pes, veliký dům se zahradou a jedna scéna: venku na zahradě před domem oslava narozenin psa Schumanna, slavnostní stůl s dortem se svíčkami a šampaňským, které pejsánkovi labilní panička nalévá do misky a zpívá mu Happy Birthday...to jsou hlavní body, které se mi vybaví při vzpomínce na tento komorní snímek. (05.07.2008)

Měl jsem k tomuto filmu docela nedůvěru, vzhledem k zemi jeho vzniku. Ale po zhlédnutí musím konstatovat, že jsem viděl 1 z nejlepších snímků něměcké kinematografie vůbec (a věřte mi, že německé filmové umění nemám rád). Film o zakázané lásce, hudbě, pingpongu a utrpení. Vztahy mezi 3 hlavními představiteli (otce nepočítám, měl vcelku nevýraznou roli) jsou dost komplikované, ale uvěřitelné, reálné. Co se týče konce filmu, také jsem čekal něco "tvrdšího", but on the other hand, jsem s ním "spokojen". Ale pojmenovat syna (Robert) a psa (Schumann) po hudebním skladateli je docela zvrhlost (anebo láska k hudbě, no :-)). (04.07.2008)

Komorní psychologické drama pro čtyři osoby mezi nimi rozehrává hru ve dvou rovinách. Na jedné straně je to příjezd neočekávaného a nechtěného hosta. Setkání připomene staré rodinné konflikty a nepřátelství a tato filmová linie řešící problém, jak se co nejrychleji příchozího zbavit, se blíží komediálnímu žánru. Druhá rovina příběhu se začíná rozvíjet po odjezdu manžela na služební cestu. Přítomnost manželky, která se v domácnosti cítí nevyužita, prochází krizí středního věku a nosí v sobě hořkost ze zahozené kariéry talentované pianistky a pubertálního mladíka, který po sebevraždě otce hledá záchytný bod a touží po lásce, to může být nebezpečná kombinace...Filmu by slušelo ješrtě trochu doladit scénář a prostříhat pár scén, ale i tak jde o nadprůměrný kousek s kvalitními dialogy a propracovanými uvěřitelnými charaktery. celkový dojem 70 %. Levný a přitom emotivní snímek, kde se vše podstatné odehrává na cestě mezi bazénem, pingpongovým stolem, klavírem a lůžkem pro dva. (14.08.2008)