Španělé v Praze

Jedno z nejskvělejších konverzačních komorních dramat československé televizní tvorby. A jak se ukazuje např. díky pomýleným koncepčním úvahám tvůrců filmu "Bůh s námi - od defenestrace k Bílé hoře" (2018), zřejmě nebude v dohledných letech překonáno:) Kočár Nejsvětější Svátosti takřka bez humoru a mužsko-ženského laškování, mistrovský herecký duet legendárního - tehdy statného šedesátníka - Jiřího Adamíry a jeho téměř o polovinu mladší, avšak neméně schopné múzy Hany Maciuchové. Kolik rozměrů lidského soužití, tradice, vášně, odpovědnosti, diplomacie, ale i směřování historie ti dva zvládnou rozebrat na prvočinitele... a to vlastně ještě několik minut připadá na "současnost", kdy se oba herci připravují na první klapku, a pak se po té poslední vracejí k dalším osudům starého matadora, strážícího pověst katolického španělského dvora v "kosmopolitní" Praze. Za mě jednoznačně 100%. (24.03.2019)

On velvyslanec, muž který se „nerve za sebe, ale za Španělsko“, ona „pobloudilá žena“, která „miluje a chce být milována“. Oba v „bláznivém, pošetilém a neodpovědném městě“ jménem Praha (17 let přes Bílou horou). Mistrné dialogy jistě, herecký koncert dua Maciuchová Adamíra taktéž. Místy mi to přeci jen přišlo trošku statické (přeci jen se to celé odehrává v jedné dekoraci), přesto tahle minimalistická televizní konverzačka plná jemného sarkasmu a ironického popichování jako celek funguje. Takže pokud se v úvodním záběru ze zákulisí natáčení oba aktéři shodnou, že „udržet pozornost jenom ve dvou v jednom pokoji moc nejde“, ale „co nejde má se zkoušet“, jsem moc rád, že to tehdy Československá televize zkusila… (10.11.2021)

Nedávná smrt Hany Maciuchové mě přivedla k této televizní inscenaci. Obtížně se mi to objektivně hodnotí. Životní partneři Maciuchová a Adamíra spolu sehráli dvojhru, která je v podstatě televizním záznamem divadelního představení, které je pro herce jistě náročnější. Divadelní inscenaci herci jistě tenkrát zkoušeli několik týdnů, zatímco partneři M+A si to mohli vyzkoušet doma a sjet nanečisto ve studiu. Pár stovek za práci a na rozdíl od divadla mohli text zapomenout. V podání této dvojice se jednalo o naprosto skvělý herecký výkon, který oba dokázali ukočírovat pro televizi, jako správní profesionálové se oprostili od zbytečných teatrálních gest a vytvořili spolu krásný portrét Marie Manrique, která do našich zemí přivezla slavné Pražské Jezulátko. (28.01.2021)

"Často si říkám, že některých vědomostí mě mohl Bůh ušetřit."                                                                                   Televizní konverzačka, která suveréně převálcovala Díru u Hanušovic, kterou jsem nějakou hřčkou osudu sledovala ve stejný večer. Španělé pobavili, poučili a dali náměty k přemýšlení. Díky Oldřichu Daňkovi jsem si spravila chuť, děkuji! (04.04.2016)

Krásné, po všech stránkách krásné. Souznění, špičkování, stejně tak rozepře i pochopení Hany Maciuchové a Jiřího Adamíry jsou podmanivé, působivé a jen zcela vyjímečně k vidění. Ona je krásná vdova, ovšem příliš mladá na život v osamění, poněkud nevhodně zamilována a v neposlední řadě revoltující za své osobní štěstí. On je o generaci starší španělský velvyslanec, zkušený a znalý politiky i politikaření, snaží se mírnit její temperament a nevhodnost chování. Ovšem kdo může s čistým svědomím říct, co je vlastně v takové situaci správné? TV film, ke kterému se ráda vrátím. (07.05.2019)