It's Always Sunny in Philadelphia

Některé díly jsou dobré, některé naopak dost špatné - bohužel však převládají ty špatné díly. Každopádně jsem si k postavám nevytvořil žádný vztah a snad to ani nešlo. Sitcom, který se snaží bořit hranice politické korektnosti, ale dělá to bohužel příliš násilně a bez vtipu. 3* za těch pár dobrých scének a se seriálem se v druhé sérii raději loučím. (05.08.2012)

Doslova skrytý klenot mezi komediálními seriály. A taky důkaz, že k tomu, aby jste dostali záchvat smíchu nepotřebujete přidaný smích po každé větě, jako je to u daleko populárnějších seriálů. Stačí vám jen 5 šílených postav, 5 výborných herců a tvůrci s velice bujnou fantazií. Některé díly jsou naprosto geniální a když se smíříte s tím, že celý seriál vlastně nemá žádný souvislý děj a je tam většinou jenom těch 5 postav, které pořád řeší něco a zároveň nic a budete ho brát s nadhledem, tak se zasmějete u každého dílu. (11.02.2023)

Banda absolutních zmrdů dělá amorální a sobecká rozhodnutí, která (naštěstí!) ke konci nezůstane nepotrestána. Zatímco první série se teprve rozjíždí, druhá, s příchodem Dannyho DeVitta nabere hned v úvodu grády a nezpomalí. Dělají si prdel ze všeho, od černochů a gayů počínaje, až po postižené a umírající děti konče. Každá alespoň trochu sympatická postava je nakonec rozemletá na prach a že by na konci epizody ostatní dospěli k nějakému morálnímu závěru? Kdepak! Seriálu by možná slušela trošičku delší stopáž a některá témata nejsou úplně dotažená do konce, ale to jsou jenom takové maličkosti. Rozhodně se divím, že tuhle nekorektní a hrubou zábavu sleduji na Disney+. Paráda! (28.03.2023)

Zábavná šou, která vyniká v tom, že se zaměřuje na ožehavá, často tabuizovaná či jinak nekonveční témata. Postavy jsou dostatečně trhlé, dokáží věci řešit netradičně a šokovat diváky. Je to sranda, ale přeci jen k dokonalost seriálu tomu ještě leccos chybí... s postupem času přechod od vtipnosti k trpanosti zaručen. (1. sezóna - 90 %, 2. sezóna - 80 %, 3. sezóna - 40 %) (15.09.2009)

Bohužel žijeme v době, v níž se použití termínů politická korektnost/nekorektnost rozbujelo v takové míře, že se pomalu dostáváme ze stavu, v němž být politicky nekorektní je u určitých skupin obyvatelstva prostě módní, do stavu, v němž být politicky korektní je politicky nekorektní. Jednou třeba přijde čas a lidé budou moci prostě říci svůj názor, aniž by bylo nutné ho označit těmito nálepkami (hrůza, i já sám to občas dělám, tak mě tahle doba dostala). Dokud je to ovšem pouze módní, budou zřejmě vznikat i seriály jako je It's Allways Sunny in Philadelphia. Z IASP cítím v podstatě nulovou snahu o tvorbu umění, mírnou snahu o vyjádření se k (věčně) aktuálním společenským problémům, vcelku velkou snahu rozhýbat divákovu bránici, ale především pak snahu po zaplnění určitého segmentu trhu právě tak, jako jiný segment zaplňuje a jiný divácký požadavek plní Přátelé. IASP nabízí stejně ploché a schematické postavy, jen trochu jiného charakteru - namísto uječených, přecitlivělých objímačů, poctivou blondýnku obklopenou hajzly, primitivy, podvodníky, sraby a ubožáky, kterým žádná špatnost není cizí, jen když přijdou k prachům a pichu. Z toho samozřejmě vzniká celá řada více či méně komických situací, mně naštěstí sedících o malilinko víc než ty, které prožívá Joey, Rachel, Monica, Chandler, Phoebe a Ross. Světlejší výjimku pak tvoří ty, které trochu zesměšňují tu neustálou "výchovu k dobrému občanství", jež je v masmédiích téměř všudypřítomná. Ale pozorný pohled odhalí, že IASP se jen tváří, že k tomuto proudu stojí v opozici. Ve skutečnosti je jen křiklavější, uřvanější a mírně originálnější součástí téhož. A nyní si můžete celý předchozí text škrtnout a vzít na vědomí fakt, že mé hodnocení, silné ***, odráží jen míru toho, jak jsem se při sledování seriálu smál. (22.02.2010)