The War Game
The War Game
Réžia:
Peter WatkinsObsahy(1)
Dokumentární drama popisující výbuch atomové bomby shozené Sovětským svazem na malé městečko v jižní Británii vyděsilo vedení televizní stanice BBC natolik, že ho odmítla vysílat. Film mohla britská veřejnost zhlédnout v televizi až v roce 1985. V roce 1967 byl uváděn pouze krátce v kinech. I tak však stačil získat cenu Akademie za nejlepší dokumentární počin roku. Základním znakem Watkinsonova polodokumentárního, autentického stylu se staly záběry napodobující formu černobílých týdeníků. Hra na válku je ukázkovým příkladem autorových schopností vytvořit komplexní, působivé dílo, jež se nijak nevyhýbá konfrontaci. Sám Watkins říká: „V tomto filmu jsem se zajímal o rozpor mezi skutečností a pseudorealitou, kterou vytvářejí média. Ptám se: Kde je pravda? V tvrzeních figurek, které se odvolávají na oficiálně podporované názory, nebo v uměle inscenovaných a fiktivních scénách, jež ilustrují následky jejich projevů a činů, jež tvoří druhou rovinu mého filmu? Právě kvůli možnosti srovnání jsem propojil natočený filmový materiál s ukázkami skutečných rozhovorů. Když jsem přemýšlel o vhodné formě, bylo mým cílem využít co nejlépe film, aby pomohl odhalit a prolomit mlčení médií o problémech nukleárního zbrojení." (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (41)
Vynikající dokument o následcích a skutečném stavu země napadené jadernými zbraněmi. SPOILER ! Počáteční teror státu vůči obyvatelstvu (násilné přesídlování na venkov pod hrozbou zastřelení, násilné ubytovávání městských obyvatel u venkovských po desítkách na jeden dům - bez ohledu na to, co budou jíst atd.). Ceny potravin i dalšího zboží astronomicky rostou. Následuje samotný jaderný výbuch. Těla mrtvých se spalují většinou bez identifikace. Zranění se rozdělují do kategorií, z nichž ta nejnižší je ponechaná na pospas, umírá bez utišujících prostředků a má štěstí, pokud ji někdo zbaví bolestí zastřelením. Za nějakou dobu, kdy dojdou potraviny, voda, léky i disciplína se obyvatelstvo obrání proti armádě, policii, opatří si zbraně a začne se chovat nejprimitivnějším způsobem. V té době si už nejsou jisti životem ani ti, co jaderný útok přežili v relativním zdraví. Až polovina obyvatelstva země umírá do několika měsíců na následky ozáření a další nemoci. Doporučuji všem, kdo berou válku na lehkou váhu. ()
Keďže som videl najprv Threads poskytol mi The War Game iba niekoľko zaujímavých momentov. Tých dvadsať rokov, ktoré delia oba filmy je citeľných. V dobe vrcholiacej studenej vojny a nukleárnych pokusov poskytoval tento film akú-takú predstavu, aké by to bolo keby ... Ibaže tá predstava bola limitovaná dostupnými poznatkami, vyčlenenými prostriedkami a tiež ohľadom na divákov, ktorí by plnú pravdu neuniesli. The War Game (1965), Threads (1984). Ktovie aká by bola aktualizovaná verzia zo súčasnosti. Počas tých 34 rokov, ktoré od nakrútenia Threads uplynuli sa nezaháľalo ani na jednej strane. ()
Nedokážu si vůbec představit, jaký kalibr musel být tento fiktivní dokument v době svého vzniku. Svět si teprve pozvolna zaceloval rány z posledný války, zejména ekonomické dopady se tvrdě projevovaly v následných letech a jejich dekádách. Jenže už od padesátých let se objevila hrozba nové války - atomové. Nový nepřítel byl neskutečně silný a začala přetlačovaná západního světa s Ruskem - kdo má víc atomovek. The War Game je fiktivním dokumentem, který je poplatný své době. Nacházíme v něm soubor rad i instrukcí a nařízení jak se chovat při evakuaci, případně jak se chovat pokud zrovna nejsme v epicentru dopadu jaderné pumy. Celkem věrně znázorňuje co způsobuje radiace, žár i tlakové vlny doprovázející výbuch. Na základě zkušeností přeživších obyvatel z bombardovaných měst v Německu (konkrétně Hamburku, Drážďan, Brém atd...) je celkem věrně popsán efekt ,,ohnivé bouře'' ke kterému došlo při zapálení bombardovaných měst. A Britové, jejichž RAF tyto bouře působila o tom něco sakra vědí... Suma sumárum, jedná se velmi syrový dokument, který i přes svoji archaičnost působí děsivě... Vše je totiž ukázaváno na civilním obyvatelstvu Kentu. Mne nejvíce píchlo u srdce, když se rozezněly sirény v Kentu a lidé se běželi schovat do domů... Jenže, studená válka je pryč a atomový věk také. Sice se atomovkama čas od času chrastí, ale každý ví, že armády mají v arzenálech mnohem ničivější a sofistikovanější zbraně. K čemu by bylo nepříteli území, na které chce vstoupit, nebo které chce zničit, nechat spálit a na dlouhá léta nechat radioaktivním? Dnes jsou bohužel zbraně, které jdou mnohem dál. Umí jen zabíjet vše živé a neničit atd... ----- ! I tak ale je toto na 4 hvězdy. Vůbec se nedivím , že tento znepokojivý fiktivní černobílý dokument povolili vysílat až v éře Gorbačova a nikoliv Chruščova... * * * * ()
Děsivá fikce a ve své době zcela opodstatněné varování před následky jaderného střetu obou mocenských bloků. Film v mnohém připomene válečné fantasy drama It Happened Here ze stejného roku, v jeho případě se však jedná o reminiscenci na druhou světovou válku a fikci invaze německých vojsk do Británie. Watkins se více věnuje samotným obětem, jadernému dopadu. Asi nejděsivější je výpověď lékaře rozdělujícího oběti do tří skupin podle postižení... ()
Tady si opravdu netroufám hodnotit, ale na tomto dokumentu je skvělá jedna věc. Bez něj by totiž nejspíš nevznikly Threads (Vlákna) v takový podobě, jak je známe. Je to opravdu poznat skoro z každýho záběru, že tvůrci Threads tady čerpali inspiraci a samozřejmě po těch téměř 20-ti letech dokázali vytvořit ještě lepší a zajímavější dílo. Jinak já jsem to objevil někde na youtube, takže jestli se chcete podívat, tak to tam určitě najdete taky. Co víc k tomu dodat? Snad akorát, že můžeme bejt rádi, že je to sci-fi a né drama podle skutečných událostí. ()
Galéria (5)
Fotka © British Broadcasting Corporation (BBC)
Zaujímavosti (5)
- Film získal Oscara za nejlepší dokument i přesto, že není dokumentem, tímto se stal jediným fiktivním snímkem, který získal toto ocenění. (Vlado666)
Reklama