Strážca zákona

No, čekal jsem pořádnou kriminálku alá Colombo a dostal se mi lehký valčík podobný právě zdejšímu hudebnímu doprovodu. Zbytečně rozsáhlý psychologický rozbor policisty utápějícího se v alkoholu a poměrně nelogické jednání postav jenom degradují tento snímek do průměrné šedi detektivních story...nebo do šedého průměru? Jo, to zní líp... :-) 55% (16.11.2009)

Hnusné prostředí, hnusné zločiny. Korupce, brutalita, fašistické praktiky. Mrtví lidé, zraněná zvířata. Situace je špatná a bude ještě horší. Světlé vyhlídky žádné. A ve všem tom marastu se plácá napůl střízlivý Auteuil, přepnutý tentokrát do režimu „pozdní Lanďák“. V týrání svých hrdinů jsou francouzští režiséři světovými mistry, jak krom torture porn hororů ukazují i extrémně ponuré detektivky typu Strážce zákona. Marchala nezajímá jen tělo a možnosti jeho deformace, ale i duše, díky čemu je vykonstruovaná beznaděj alespoň „teoreticky“ podložená existenciální filozofií. Konstantami jsou jenom zrození a smrt. Obojí na nás režisér bez milosti vyvrhne ve finále, jenž svou patetickou veletragičností (bude se jmenovat Louis) zavírá do malé temné komory veškeré realistické kvality snímku (zpočátku ještě přítomné). Na pozérskou vážnost posledních minut jsem reagoval smíchem, což ovšem neznamená, že by mi načrtnutí lidského bytí jako věčné topení se ve sračkách, jichž stále přibývá, bylo docela nesympatické... 70% Zajímavé komentáře: Radek99, gudaulin, da-a (07.11.2013)

S psychologií policejních postav umí Olivier pracovat jako nikdo jinej o tom žádná. S čím mám trošku problém je způsob vypravění, přišlo mě jako by tu nebyla dostatečná schopnost vyhrábnout tu dřeň, tu osobní Danovu psychárnu, ze který se by se mě tajil tajil dech od 0:00:01 až do 2:00:00. Dějová linka s navracejícím se vrahem podle mýho byla zpytečná a film odváděla od psycho krimi k napínavějšímu, ale také tuctovějšímu thrilleru a divákova pozornost se tak musela začít dělit a tedy i tupit mezi Danovu postavu a postavu přežívší dcery a to výrazně ubíralo na temnotě, kterou v sobě měla Danova postava a díky které šla z filmu zvláštní rezignovaně depresivní atsmoféra. Z mýho pohledu to chtělo jiný scénaristický zpracování a ovál by nás dech dávno zašlých časů straých francouzských filmů především ze 70.let. Takto připoměl starý dobrý časy pouze vynikající závěr. Nebylo to špatný, ale někdo chtěl až příliš podstatných věcí najednou a ono umět umíchat kvalitní lečo chce víc než jen dobré přísady. (25.02.2012)

9.1.2011 ~ Temné ponuré depresivní noirové kriminální francouzské drama, která by si zasloužilo plátna kin mnohem více než některé hollywoodské sračky napěchované známými xichty, ale postrádající příběh a atmosféru. Marseilleský policista s posraným životem zjišťující, kolik vrstev sraček má jeho osobní dno. ~ Louis Schneider byl výborným policistou pracujícím v oddělení, kde se dennodenně setkával s hnusem, beznadějí a svinstvem tohohle světa. Jeho svět se rozložil ve chvíli, kdy byl na místě, kde být neměl a při nehodě v tu stejnou chvíli někde jinde umírali při autonehodě jeho malá dcerka s ženou. Žena přežila, ale upoutaná na lůžko a bez možnosti komunikovat jen přežívala. Louis nedokáže svoji vinu unést a tak utápí sebe a svůj život v litrech alkoholu, obklopen doma fotografiemi těch nejzrůdnějších nejnepochopitelnějších vražd, na kterých s kolegou dělá. Alkohol a jeho vlastní vnitřní rozklad mu ale házejí klacky pod nohy tak důkladně, že je suspendován, odvolán od případu a i ten zbytek blízkých nad ním láme hůl. Od rozdělaného případu se ale neodchází, ať už je to v souladu s regulemi nebo ne. A do toho ještě přichází žádat o pomoc mladá žena, jež se sestrou zažila brutální pomalé mučení a vraždění svých rodičů, které Louis kdysi vyšetřoval. A tahle bestie má dostat svobodu. Zmar a spoušť bez špetky šance byť jen na paprsek slunce. ~ Další perfektní ukázka filmu, od kterého bych nic nečekal a tolik překvapil. Až mě udivuje, že to u nás vyšlo jenom na DVD a do kin nenakouklo ani klíčovou dírkou. Temná noirová atmosféra, dlouhé a až bezbarvé záběry a scény, déšť a akce natolik střídmá, že když už se objeví, sedne a ani na chvilku nevypadá hloupě. Je syrová do morku kosti. Až na jednu obrovskou drobnost se tu nikdo nedočká ani ždibíčku štěstí. Tohle je pohled zlomeného člověka, který je na dně. Ale jen zdánlivě, vždycky může být ještě další dno. A další, a další... Nikdo ale nedokáže klesat věčně. ~ O všem, co se stalo v minulosti, se divák dozvídá z útržkovitých roztěkaných střípků flashbacků, hudba nepodbízí, nenavnazuje, podtrhává, herci si svoje úlohy vystřihly na výbornou. A tak nebýt pár drobounkých nedomyšleností, které by buďto mohly být vynechány a nebo mi jednoduše nedocvakly, bylo by to u mě bezchybné. I s tím jde o výborné kriminální drama, kde je krimi spíše jen závojem a osobní drama nosnou kostrou. A prvotní tvrzení tvůrců, že jde o příběh založený na skutečných událostech, raději nechávám stranou. Tomu moc věřit nemůžu a vlastně radši ani nechci. ~ Bůh je zkurvysyn. Jednoho dne ho zabiju. ~ 4,5* (27.04.2013)

Vypadalo to na opravdu dobrý krimi s hodně temnou atmosférou, jenže kromě případu vraha a násilníka, se tam začne do toho zamotávat ještě jeden starej příběh o nějaký vraždě, co se stala X let zpátky a pachatel se má na podmínku dostat ven z vězení. A celej film se tak rozpadá a přeskakuje sem a tam. Hlavně ten vrah z prvního případu je trochu kostrbatě odhalen a dopaden někdy 30 minut před koncem filmu, takže ten zbytek už se jenom vaří z vody. Mělo to našlápnuto rozhodně na lepší hodnocení. Takhle dávám průměrný 3 hvězdy. (03.05.2022)