Strážca zákona

V podstatě můžu napsat totéž, co se objevilo v komentáři k thrilleru Zemřít znovu. Technická stránka je brilantní, Marchal patří ve Francii k režijní špičce nejen ve svém žánru. Těžko lze cokoliv vyčítat hereckým výkonům, Daniel Auteuil je podle mě momentálně největší herecké eso francouzské kinematografie a dokáže svého vyhořelého zatrpklého policajta ztvárnit naprosto přesvědčivě. Hudba, střih, kamera - to všechno je skvěle sladěné a naplňuje režijní záměr. S obsahem už ale potíž mám, byť scénář je logicky vystavěný, celé je to ale tak nějak přeexponované. Všechny konflikty jsou dovedené do krajnosti a vytváří nejen pesimistický, ale přímo nihilistický obraz dnešní Francie a její spravedlnosti. Navíc hlavní hrdina je nejen nedokonalý, ale může sloužit jako ukázkový příklad zmaru člověka, který svou sebedestrukci dokázal vypilovat k dokonalosti, a jen stěží si tak dokáže získat divácké sympatie. Film např. pracuje s myšlenkou, že 25 let kriminálu je zjevně nedostatečným trestem pro muže, který spáchal dvojnásobnou vraždu. Je to vlastně nepřímá výzva k polemice o trestu smrti. Popravdě řečeno, nevěřím na zázračné změny charakteru a výchovné prostředí věznice, ale muž na pokraji sedmdesátky je po 25letém věznění už příliš vyčerpaný a těžko bude plánovat a provádět další zločiny. Po emocionální stránce jsem se zkrátka s MR73 nedokázal ztotožnit. Celkový dojem: 65 %. (21.09.2010)

Čekal jsem parádní kriminálku, ale jelikož je problém od jakékoliv francouzské kriminálky něco čekat, nakonec jsem čekal vlastně cokoliv. MR 73 tak už ze začátku vypadal dost zvláštně. Hrozně se stříhalo, příběh lítal z jedné strany k druhé a k tomu se absolutně zarostlej Daniel Auteuil upíjel jak stará děfka před potratem s tím, že to příběhu dá opravdu hodně, když si pro nás připraví jednoho, naprosto neschopnýho anti-hrdinu, kterej se utápí ve sračkách a přitom je správcem zákona ve francouzských službách. Tak se také stalo, že jsem hrozně těžce vnímal celý průběh filmu a výsledná čtvrthodinka ve mně vybouchla jak atomovka v Hirošimě. Ta závěrečná scéna totiž byla tou nejsilnější scénou, co jsem za poslední dobu viděl. Škoda jen, že k tak obrovské překombinovanosti jsem nevěděl, jak velký důsledek na všechny ostatní herce ve filmu měla. (13.01.2011)

Dlouho jsem si odkládal tento Marchalův filmík. Od různých zdrojů jsem slyšel samou chválu, takže očekávání jsem měl nepřekvapivě dost vysoko. A teď mohu s čistým svědomím bohužel oznámit, že režisér oplývá ve své sbírce povedenějšími kousky. Herecky to je extratřída, o tom žádná. Daniel Auteuil se vyznamenal již ve Válce policajtů a zde opět předvedl svou one-man-show. Problémem ale je ukrutně pomalé tempo, kdy se za celou stopáž skoro nic nestane. Čekal jsem napínavé nahánění hlavního vraha, ale na to jaksi vůbec nedošlo. Jasně, vizuál patří do nejužší špičky. Dlouho jsem neviděl detektivku, která by na mě v každém záběru křičela takovým nedozírným pesimismem. I hudba potěší. Ale to tempo filmu odpustid nemohu, fakt ne. Konec se malinko utrhl ze řetězu (tam jsem pocítil starého dobrého Marchala), ale nestačilo to. Za mě 6,5/10 (07.05.2023)

!!! ---- SPOILER ---- !!! Áno, áno, skvelá francúzska krimi so všetkým, čo k tomu patrí. Olivier Marchal znova zabodoval. Hlavnú pridanú hodnotu tu ale predstavuje rozporuplnosť postavy Louisa Schneidera a jeho diskutabilné rozhodnutia. Nebudeme hodnotiť mieru sebaľútosti a neschopnosť vyrovnať sa s vlastnou vinou. Jeho peklo, ruky preč. Avšak marenie vyšetrovania a finálnu surovú vraždu skorumpovaného kolegu, nejde nazvať inak, než prachsprostým vyliatim si vlastných frustrácií a osobnej zášte. Nič iné v tom nebolo a vo mne nezostali ani len zvyšky sympatií či empatie. Lenže práve preto, je MR73 taký dobrý film! (27.08.2011)

Francúzsko sa vyžíva v naťahovaní. Obed by mal trvať aspoň dve hodiny, víno by sa malo piť až po neviem koľkých rokoch, atď. No a to sa odráža aj v ich filmoch. Nevedia to urobiť v primeranej minutáži, musia to natiahnuť na tie dve hodiny. Čo už. Takto na filmový svet prišla len jedna z mnohých krimi. (24.01.2011)