Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Marseillský policista dostal příležitost napravit to, co zkazil. Má ochránit ženu před vrahem, který zabil její rodiče.  Thriller podle skutečné události je zahalen do temného roucha kruté beznaděje a bezpráví. Kriminální policista Louis Schneider alkoholem řeší těžkou havárii své ženy. V opilosti unese autobus, je zatčen a je mu odebráno vyšetřování čtyř brutálních vražd bohatých žen. Zbaven policejní hodnosti, nezbývá mu nic jiného, než vzniklé problémy řešit po svém… (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (269)

Malarkey 

všetky recenzie používateľa

Čekal jsem parádní kriminálku, ale jelikož je problém od jakékoliv francouzské kriminálky něco čekat, nakonec jsem čekal vlastně cokoliv. MR 73 tak už ze začátku vypadal dost zvláštně. Hrozně se stříhalo, příběh lítal z jedné strany k druhé a k tomu se absolutně zarostlej Daniel Auteuil upíjel jak stará děfka před potratem s tím, že to příběhu dá opravdu hodně, když si pro nás připraví jednoho, naprosto neschopnýho anti-hrdinu, kterej se utápí ve sračkách a přitom je správcem zákona ve francouzských službách. Tak se také stalo, že jsem hrozně těžce vnímal celý průběh filmu a výsledná čtvrthodinka ve mně vybouchla jak atomovka v Hirošimě. Ta závěrečná scéna totiž byla tou nejsilnější scénou, co jsem za poslední dobu viděl. Škoda jen, že k tak obrovské překombinovanosti jsem nevěděl, jak velký důsledek na všechny ostatní herce ve filmu měla. ()

Shadwell 

všetky recenzie používateľa

Prvotřídní, takřka nadžánrová kriminálka spojující v sobě delikátním způsobem kultivovanost s nesmlouvavostí. Rozum a chtíč. ____ Několik poznámek: (i) MR 73 charakterizují záběry, kde je potřeba zvýraznit postavy, tudíž jsou pořešený přes dlouhoohniskový objektivy s rozostřenou hloubkou pozadí, zatímco v momentě, kdy je potřeba hrdiny umístit do okolí a inscenovat mizanscénu, pracuje se přirozeně s objektivem krátkoohniskovým. Oboje stavy doprovází přechody transfokační a zoomerské. Kupříkladu aby nebyla vidět zohavená žena v zadním plánu, zaostří se pouze detektiv v popředí, to samé některé dialogy, kdy hovořící postava zůstává ostrá, zatímco naslouchající rozostřená. Paradox je ovšem ten, že rozostřené scény vnímáme mnohem silněji, než kdyby bylo vše v rámu obrazu ostré, neboť si domýšlíme, zajímá nás, co před námi kamera „schovává“, a proto takové záběry působí na diváka intenzivněji. (ii) Pozoruhodné je, kterak důmyslně film prohazuje rub světla a tmy. Veškeré zlo se zde odehrává za světla (nemocná žena, ohledávání mrtvol, chytání zločinců), zatímco s odchodem slunce ustává i děj. Přitom právě tma nás připravuje podvědomě na zlo, zatímco zlo za světla, třeba lynč v Africe za bílého dne, nejsme schopni akceptovat, protože nás na to gotická, fincherovská a barkerovská potemnělá díla nepřipravila. Spojíme-li to s již zmíněnou kultivovaností, nebude daleko od pravdy, když prohlásíme MR 73 za osvícenceký produkt razící si to z klasického temného noiru přes neo-noirovskou Čínskou čtvrť a Blade Runnera až do prosvětlenější éry neo-neo-noiru. (iii) Ze všeho nejvíce apeluje film na nezbytnost morálního profilu. Není podstatné, že loser honí losera, převedeno do slovníku komiksového writera Gartha Ennise, mrdák mrdaného, podstatná je etika. Detektivovi vlastní. Vrahovi a zkorumpovaným fízlům cizí. Každé takové vydělení obce ilustruje případné jednání lidí v době krize a obrací resentiment směrem k budoucnosti. (iv) Přesto nad osvíceneckým tendováním z bodu dva a etickým z bodu tři ční ještě jedna zásadnější motivace, která popohání hlavní postavu detektiva – a to vyhnání z Edenu. Člověk se stal věčným tulákem, když ztratil ráj – jednotu s přírodou (Odysseus, Oidipus, Abraham, Faust); musí stále dál a dál, musí bez ustání hledat poznání neznámého tím, že vyplňuje mezeru svého vědění odpovědmi. Vrozené úsilí o pokrok (pátrání po vrahovi) neexistuje, tím méně přirozený mravní řád. Obojímu předchází rozpor v detektivově existenci, který ho nutí kráčet vpřed po započaté cestě. (v) Úloha ženy ve filmu je neméně pozoruhodná. Ženy zde spouští veškeré dění a mužské konání – jejich smrtí započne vyšetřování, sedí ve vedoucích pozicích a rozhodují, jsou nemocné nebo zklamané a vyžadují ochranářskou ruku. Žena zde má význam akce, muž reakce. Chápu to jako dokonalou genderovou symetrii, jako způsob, jak chytře (někdo by mohl poznamenat vychcaně) umisťovat ženy do mužských žánrů. (vi) Novorozeně na konci je symbol – třebaže film tematizuje změnu, lidé se nemění. Ať už reagují na destruktivní impulsy tak, že zakáží čin samotný a impuls nechají existovat (detektiv), nebo při represi impuls kompletně odstraní z vědomí a ten se objevuje v lidském jednání skrytě (padouši), jediná změna přichází s novým. Nikdy s fénixovským vykoupením, jež pouze prohlubuje zkaženost světa. () (menej) (viac)

Reklama

Enšpígl 

všetky recenzie používateľa

S psychologií policejních postav umí Olivier pracovat jako nikdo jinej o tom žádná. S čím mám trošku problém je způsob vypravění, přišlo mě jako by tu nebyla dostatečná schopnost vyhrábnout tu dřeň, tu osobní Danovu psychárnu, ze který se by se mě tajil tajil dech od 0:00:01 až do 2:00:00. Dějová linka s navracejícím se vrahem podle mýho byla zpytečná a film odváděla od psycho krimi k napínavějšímu, ale také tuctovějšímu thrilleru a divákova pozornost se tak musela začít dělit a tedy i tupit mezi Danovu postavu a postavu přežívší dcery a to výrazně ubíralo na temnotě, kterou v sobě měla Danova postava a díky které šla z filmu zvláštní rezignovaně depresivní atsmoféra. Z mýho pohledu to chtělo jiný scénaristický zpracování a ovál by nás dech dávno zašlých časů straých francouzských filmů především ze 70.let. Takto připoměl starý dobrý časy pouze vynikající závěr. Nebylo to špatný, ale někdo chtěl až příliš podstatných věcí najednou a ono umět umíchat kvalitní lečo chce víc než jen dobré přísady. ()

Le_Chuck 

všetky recenzie používateľa

Noirové detektívky veľmi nevyhľadávam, ale po tomto kalibri si na Oliviera Marchala asi posvietim. V rámci žánru suveréne krimi, depresiou válcujúce na všetkých frontoch (prostredie, počasie, filtre, príbeh, postavy, atmosféra). Frantíci nepotrebujú šokovať a aj realtívne jednoduchá, pomalá story dokáže s divákom hrať vyrovnanú hru na neistotu. Stačí šikovný režisér, ktorý vie ako vykladať karty. 80% ()

B!shop 

všetky recenzie používateľa

No, rozhodne skvele natocena kriminalka. Ostatne od Marchala bych ani nic jinyho necekal. Ve filmu se odehravaj vlastne dve linie, obe jsou fajn, ale precejen linie o chytani vraha je zajimavejsi, proto trochu zamrzi, ze je ukoncena tak trochu odflakle. Druha linie nabude na zajimavosti az nakou pulhodinku pred koncem filmu, pricemz zaver je fakt paradni a konecne se dostane ke slovu v nazvu zminena pistole MR 73. No a navic je tu perfektni Auteuil, kterej sice vypada jak starej ozralej vandrak a je to v podstate zase typ poldy, co se mu v minulosti neco stalo, jenze tady je fakt jeho zoufalstvi dotahnuto na maximum a on sam hraje fantasticky, ze si proste nemuzu stezovat. O to vic zamrzi, ze misty nema moc co hrat, protoze celej dej je podanej docela pomalym tempem, je tu celkem nouze o naky silny sceny a nic moc se tu nedeje. Cimz nechci rict, ze by film nudil, to ani nahodou, je to zajimava kriminalka, ale proste bych si to dokazal predstavit i zajimavejsi, ale tvurci asi meli trochu spoutany ruce kuli pravdivy predloze filmu. ()

Galéria (29)

Zaujímavosti (5)

  • Hlavní hrdina filmu jezdí v automobilu Volvo 121 (1967), soudní policie v automobilech Chrysler 300C a velitelka Marie Angéli v kupé Chrysler Crossfire. Zásahová policie na začátku filmu přijíždí v Hummerech H3. (Saur.us)
  • Když v čase 59:20 přijde Justyne Maxancova (Olivia Bonamy) na policejní stanici, že hledá Louise Schneidera (Daniel Auteuil), je poslána dále do kanceláře 215 a jeden policista jde s ní. Následně se ale řeší zpráva pro Kowalskiho s fotografem a u Schneidera doma. Nakonec se Justyne s Louisem setká na schodech v hotelu (čas 01:05:20). (marcel5)
  • Okrem prístavného mesta Marseille sa natáčalo aj na viacerých miestach severofrancúzskeho regiónu Île-de-France. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama