Strážca zákona

Na základě neobyčejně propracovaného, komplexního a vrstevnatého scénáře vznikla abnormálně pochmurná a depresivní kriminálka (s ryze francouzským feelingem), která zdaleka není jen o dopadení zvrhlého sériového vraha, jak by se možná mohlo zpočátku zdát. Po Válce policajtů další skvostný temně osudový policajtský epos od Oliviera Marchala. Zřejmě si budu muset nakoukat i jeho další díla, ten člověk mě (zatím) hodně baví... 80 % (26.11.2017)

Policista zahalen v cigaretovém dýmu, nedávné trauma zavlažované destiláty a Manurhin MR 73 číhající v garáži na svou šanci všechno v protikladu zázraku zrození vyřešit. Ponuré filtry, z kterých vyčnívají jen oranžové skla na Auteuilových brýlích, déšť mezi paprsky slunce, atmosféra zmaru a smířlivá předvídatelnost. Francouzi umí a Američané, pokud samozřejmě chtějí, se mohou učit. Rob Roy píše něco o sraní mramoru a možná má pravdu. Ten se totiž velmi špatně splachuje z mísy, co každému roste z krku. O moc hůř, než hovno.. (19.09.2010)

MR 73 má styl a ... víc jsem nenašel, i když jsem opravdu svědomitě hledal. Opilecký detektiv totiž naprosto postrádal jakýkoli náznak cynismu, policejní vyšetřování mi nápadně připomínalo parodii a v podstatě všechny postavy mi svým jednáním připadaly jako po lobotomii. Nechci rozebírat všechny nesmysly, ale z viděného jsem získal přesvědčení, že kdybych někomu uřezal všechny končetiny a pak bych ho pětkrát střelil do hlavy, tak by to inspektor Kovalski bez problémů za minutku uzavřel jako sebevraždu a to důvěryhodnosti tohoto snímku rozhodně nepřidalo. (17.02.2014)

Temný zatraceně temný film. Hned v úvodním proslovu se od Daniela Auteuila dozvídáme že bůh je zkurvysyn a že ho jednou zabije. Musím uznat že mě film zpočátku moc nechytil, přece jen nějaké ty flashbacky do minulosti hlavních postav mě trošku mátly. Film začne ovšem ve druhé polovině perfektně sedět a vše do sebe zapadne jak má. Hlavní dějové linie jsou dvě, na konci je režisér nechá zajímavě spojit. Myšlenek k zamyšlení nabízí MR 73 více než dost a je na každém divákovi, která jej osloví nejvíce. Já se ztotožnil s vizí že vše se může změnit, ale bestie zůstává bestií. Vyzvihovat použití hudby v klíčových okamžicích mi příjde jako naprosto zbytečné. Dnes prostě hudba dělá film z 90%. (23.06.2009)

Zasloužené 4* uděluji francouzským tvůrcům, resp. tomuto thrilleru podle skutečné události. Snímek se nese v ponuré a depresivní atmosféře, vzdáleně připomíná klasiky žánru jako např. Se7en. Sluchu občas příjemně zalahodí hudba Bruna Coulaise. Mě osobně snímek začal nejvíc bavit až na konci. Poslední půlhodinka byla opravdu brilantní. (24.04.2013)