Ant-Man

Zdá se, že inženýr Křeček prodal Berkův vynález Američanům! Ten hajzl! Ale na našeho Zedrala to nemá, ví to celá obora. Přesto to byla fajn podívaná a navlékli to pěkně. Jeden by ani nepomyslel, že je to kradený. Vypadá to jako pěkné originální zpracování boje malého hrdiny proti velkému zlému světu. Takže jak s dalším dílem? Vyčoudí mraveneček mravkolevy z IS? Dá si Douglas třikrát denně prášek cukru na bolavé hlasivky? A kdo bude stát u postýlky? (17.11.2015)

Společně s Neuvěřitelným Hulkem nejslabší marvelovka! Z Ant-Mana se sice vyklubala stále schůdná rodinná podívaná (takže zůstáváme v neškodném blockbusterovém průměru), v porovnání s druhým Kapitánem nebo Strážci Galaxie je to ale dost bída. Peyton Reed vzal Wrightův očividně přehrocený scénář, utlumil komediální ztřeštěnost, přidal klišovité drama a celé to splácal do generické přehlídky popcornových klišé. Herci tak nemají co předvést, akce je zatraceně málo (přičemž není nikterak úchvatná) a vy jen dvě hodiny sedíte a přemýšlíte o tom, co všechno se asi rozcupovalo po Wrightově odchodu. Ano, Rudd je pořád sympaťák a setkání se zbytkem Avengerů zřejmě ustojí. Tady se ale potácí v zoufale nevýrazném originu, kterému chybí jiskra a spád. I v potitulkové scéně je víc filmařského umu než v celém předcházejícím celovečeráku. O budoucnost Marvelu se tedy nebojím, tady se nicméně sešlo snad všechno, co na něm jeho odpůrci kritizují. (5/10) (16.07.2015)

U posledních dvou Marvelovek jsem zíval nudou, o to víc mě těší, že jsem svojí nevymáchané puse mohl zase jednou dopřát i tělocvik horizontální. Sice to chvíli trvalo, než se všichni domluvili co se teda bude dít, ale pak to byla hodně výživná jízda plná neotřelých nápadů, kterých já si cením víc jak barviček; konečně to snad Marvel pochopil. Kdyby byla každá blbost takhle zábavná, nasmál bych denně dvakrát tolik času. A kdyby Evangeline Lilly netrpěla úchylkou na malé věci, mohl z nás být krásný pár. P.S: Simčo, utekl ti klokan. (16.07.2015)

Ant-Man jako paralela. K čemu? Marvel vs. Tarantino, Rudd vs Downey Jr. Jak to souvisí? Tarantino je velkou část své režijní dráhy známý tím, že si do svých filmů vybírá oblíbené herce, kteří vrchol své kariéry zažili před několika desetiletími, většina z nich figurovala v různých béčkových projektech 70., 80. a 90. let. Marvel je o level výš - vytáhl si ne zrovna herce za zenitem, ale určitě ty, kteří byli talentovaní, leč ne úplně docenění. Kdo by si z fleku vzpomněl na filmy Downeyho Jr. před prvním Iron Manem (já bych dal tak tři). Jistě talentovaný, ale problémový herec vyrostl v superhvězdu až po roce 2008 a dnes s výdělky kolem 80 milionů dolarů ročně patří mezi nejvýdělečnější persony Hollywoodu. S menším rozdílem Paul Rudd, kterého většina zná z tuctových romanťáren nebo filmů, které prvně zmíněné tematizují či parodují. V porovnání s Ant-Manem (jakkoli odlišným od ostatních marvelovek) se nejvíce vybaví filmy Judda Apatowa, konkrétně Čtyricítka na krku, kde si Paul Rudd, respektive jeho postava Pete stěžuje na zvětšující se pupek a plynatost. Teď tu máme Rudda sice o 5-6 let staršího, nicméně v totálně jiné kondici. Ano, musel podstoupit těžký trénink, ale člověk si řekne, že to najednou jde, když za to dostane mnohamilionovou gáži. To, co před 8 lety znamenal Iron Man pro Downeyho Jr., teď znamená Ant-Man pro Rudda s jediným rozdílem, že Rudd tam má pomlčku. (12.12.2015)

Materiál nejméně uniformní marvelovky, kde na vás původní tvůrce pokukuje z každé druhé scény, v rukou rutinéra plnícího studiové zadání, které evidentně znamenalo šlápnout na plyn v rodinných hodnotách a zatáhnout ručku v miniaturním blbnutí (běh papundeklovým modelem a finále s vláčkem doslova řvou o minuty navíc). Hlavní hrdinové, čistí jak lilie (ty šrámy z minulosti jsou spíš kosmetické, bez nutnosti je více pitvat) jsou docela nuda, hláškující sidekick Michael Peña vládne. 3 a ½. (08.11.2015)