Skins

Jasný důkaz toho, že i člověk který čte J.P.-Sartra může být kokot, že zlatá mládež nemá kromě trávy a vodky nic společného, že souložit učitelku psychologie se nevyplácí, že i dneska se dá natočit rozumný teen-seriál. Po druhém shlédnutí obou sérií zvyšuji na čtyři, protože se mi líbí, jak seriál pracuje s emocemi a rozumně, ne zbytečně a nenásilně dávkuje( za doprovodu skvěle vybraných songů) kritické situace. (11.08.2009)

Obměňovat po určité době obsazení není vůbec špatná myšlenka a jistě by se díky ní dalo natočit mnoho sérií bez výraznějšího kvalitativního úpadku – s čímž tvůrci zřejmě počítali. S čím už ovšem pravděpodobně nepočítali, je fakt, že když si člověk na postavy za dvě sezóny zvykne, těžko se mu s nimi pak loučí. Takže to nakonec až tak dobrý nápad vlastně není. Ale to rozhodně není jediný důvod, proč šly Skins po dvou sériích do kopru. Scenáristé totiž s výhledem na větší dramatičnost začali postavy druhé (třetí a čtvrtá série) a třetí (pátá a šestá série) generace přepisovat ze dne na den, z epizody na epizodu. No a to seriálu láme vaz, protože nejenže jsou „hrdinové“ zmíněných generací povětšinou hrozně nesympatičtí, ale oni se i chovají absolutně nesmyslně. To také zapříčinilo, že zatímco první dvě série jsem zhltnul během týdne a rád si je kdykoli zopakuju, se zbylými čtyřmi jsem se trápil dobré čtyři měsíce a už je nikdy nechci vidět. Trochu závidím těm, kteří byli (ať už z vlastní vůle nebo souhrou šťastných náhod) všemu od druhé série výš ušetřeni a těm, kteří se na Skins teprve chystají podívat, rázně doporučuju udělat to samé. Nejoblíbenější postava: Chris (plus celá první generace). Nejneoblíbenější postava: Effy (plus prakticky celá druhá a třetí generace). // Znovu jsem se podíval na první dvě série a musím hvězdičku v hodnocení přidat, tohle je prostě dokonalost za plný počet a ani čtyři následující debilní sezóny na tom nic nezmění. Jenom škoda, že kdy vznikly. (04.06.2012)

Představte si hromadu těch nejhorších a nejdrsnějších problémů a zážitků ze života teenagerů. Potom se podívejte na Skins a (pravděpodobně) zjistíte, že vaše představy byly jen zlomkem toho, co se děje hrdinům tohoto seriálu. Naprostá deprese a emocionální ždímačka. Velkou zásluhu na atmosféře má povedený soundtrack (který vyšel i na CD). Hudba zde totiž hraje velmi často a tak je zážitek ze sledování ještě sugestivnější. Ale abych z toho zase nedělal nejdepresivnější počin na světě: Skins mají i své příjemnější, vtipnější a milejší stránky - je to zkrátka jako na houpačce. Hodnocení sérií: První série byla nejlepší, a jednoznačně bych jí ohodnotil plným počtem. Druhá série byla velice povedeným pokračováním té první. Občas byl nějaký díl slabší, ale jako celek super. No a pak přišla série třetí. Obával jsem se, protože všichni na ni nadávají. Začátek třetí série mi přišel zvláštní. Žádná hlavní postava z dřívějších dílů tu není (jen Effy zůstala). Pár vedlejších postav tu však zbylo (učitelé, Pandora, rodiče...) Po čase jsem si začal zvykat na postavy a některé si docela oblíbil. Jen Cooka z hloubi duše nesnáším. Po pár dílech jsem se docela vžil do nového konceptu a nakonec jsem i této kritizované sérii propadl tak, jako těm předchozím. Uznávám, že třetí série je slabší a už to není to co bývalo, ale seriál tím zabitý rozhodně není. Třetí série je prostě jiná, počítal jsem s tím, smířil jsem se s tím a začal jsem si to užívat. Teď už se těším na 4. sérii. 4. série: Čtvrtá série se pro mě stala tou nejkatastrofálnější částí Skins. Koncept seriálu se změnil, každý díl se zabýval téměř striktně jen jednou postavou, takže propojení všech postav bylo takové nezajímavé a skoro úplně vynechané. Samotná náplň dílů byla povětšinou zcela nudná nebo přehnaná – zkrátka už vařili z vody – a co hůř, zápletky téměř vůbec nenutili ke sledování dalšího dílu. 5. série: Nová generace, nový seriál - horší seriál. Zkrátka, po několika dílech jsem sledování 5. série Skins prostě vzdal. Čeho je moc, toho je příliš. Skins svoje kouzlo ztratili už o jednu a půl série dřív. 6. série: Přesto, že jsem nedokoukal 5. sérii jsem s několikaročním odstupem zkouknul sérii šestou. Takže nakonec jsem i 6. sérii dokoukal, ale ptákovina to je neskutečná. Všechny situace jsou vyhrocené do tak extrémních výšin, že to není ani možné. Když se má něco stát, stane se to nejhorší. A to chování postav taky nějak nedává smysl, všichni jsou to magoři. 7.série REDUX: speciální závěr seriálu s návratem ke starým postavám - brzy na našich obrazovkách... Série 1: 5*, série 2: 5*, série 3: 3*, série 4: 2*, série 5: 2* (už jsem nedokázal dokoukat), série 6: 3*. Oblíbená hláška č.1:(lehký spoiler) Sid: "New York? Why would I want to go to New York?" Tony: "She’s thin, she’s blond, she says WOW a lot." (18.07.2009)

Melancholie. Ztísněnost. Neblahý pocit. Tyto emoce mě ovládly téměř při každém dílu tohoto skvostného britského seriálu. Zapomeňte na Beverly Hills, O.C. nebo Melrose place. Skins je jedinečný díky tomu, že se divákovi nepodbízí přehlídkou krásných, bohatých, úspěšných studentů žijících v luxusních vilách a ubíjejících nudu intrikařením nebo promiskuitním chováním. Všechny postavy jsou uvěřitelné a potýkají se s problémy, jež jsou běžnému divákovi blízké. Řeší se tu samozřejmě milostné vztahy, ale rovněž vyrovnání se s vlastní sexualitou, láska, zklamání, bezútěšné rodinné zázemí, problémy ve škole, hledání sebe samotného. Velké plus představuje naprosto ojedinělý přístup producentů, každá generace postav má prostor pouze na dvě série, následuje kompletní výměna osazenstva, což je v dnešní době, kdy producenti hodně kladou důraz na oblíbenost postav u diváků, zcela jedinečné. Spousta lidí hodnotí pozitivně pouze první generaci, tudíž první dvě série, já jsem opačného názoru. Mně se líbily všechny tři generace, každá z nich měla něco do sebe, byť parta kolem Tonyho, Sida nebo Michelle byla asi opravdu nezapomenutelná. Mě osobně nejvíc asi zaujaly postavy z druhé generace, konkrétně Cook a Effie. Cook je postava, kterou musí divák buď milovat nebo nenávidět, případně obojí, ale rozhodně mu nezůstane lhostejná. Effie má v sobě spoustu půvabu, šarmu, ale současně bolesti a smutku. V třetí generaci jsem si oblíbil Ala, jelikož ten do tohoto spíše smutného seriálu vnesl i špetku humoru. Není mi jasné, co tvůrci seriálu zamýšlejí dále, neboť sedmá série byla pojata zcela odlišně návratem Effie, Cooka a Cassie a líčí jejich další osudy již ve světě dospělých. Pokud tím tvůrci chtěli seriál uzavřít, chápu, proč zvolili zrovna Effie a Cooka, nerozumím volbě Cassie. Osobně bych si přál, aby měl seriál ještě dvě další série a vrátily se další postavy, i ze třetí generace. (17.03.2014)

I quite like it. Vtipný mi přijde, že herci vypadaj pořád jako 14 děti, přesto spolu bydlej, cestujou, vydělávaj si sami, žijou bez rodiny... Scénář ale bezvadný, spousta zvratů, který dokonce dávaj smysl, vtípky, drogy, rozumný debaty téměř - někdy i filosofickej crap zodpovědně nezodpovědnejch... Na to, že je hlavních charakterů tolik, divák zvládá sledovat osudy všech. A sympatie pro určitý role se mění jak na houpačce, well done. (If they dont like it, fuck'em) / 1. série - střeštěná, ulítlá, prochlastaná, prohulená, prosouložená, prostě šílenství / 2. série - lehce dospělejší / 3. série - Trochu mě zaskočily téměř kompletně nové tváře, až mě to málem donutilo přestat koukat, ale tak po 4 dílech jsem si Skins zase začla užívat. / 4. série - Jak už je asi zvykem Skins, 2. část příběhů party je o něco serioznější a vážnější a zase někdo umře :-// Don't like. Perfektní postava - Panda. / 5. a 6. série mě asi chytla za srdíčko nejvíc, tihle labilové mě hodně bavili, perfektní mi přišla příšerná Franky a farm boy Alo, plus samozřejmě nechyběla další smrt. A já jsem teď smutná, páč nemám na co koukat. (08.04.2012)