Skins

1. SÉRIE (100 %) Nejlepší jsou na tomhle seriálu postavy a už chápu, proč jimi byl RTD "obsessed" . Všichni mají spoustu chyb, jsou to pokrytci, "slepí" k tomu, co se děje kolem nich. Úžasné je, jak je to celé nepředvídatelné. Načnou jednu linku, která zdánlivě nemůže mít jiný konec, než z ní na začátku vyplývá, ale nakonec stejně skončí úplně jinak. Z postav jsou nejlepší Chris, Maxxie a Cassie, ale i ostatní jsou super. Ty charaktery jsou opravdu přivedené k dokonalosti. A to především Tony. To je takovej hnusnej manipulativní hajzl, všechno mu jde, je ve všem dobrej, zpívá, je chytrý a má úspěch u ženských, ale využívá to k ne příliš dobrým věcem. A přesto tu postavu musíme mít "rádi", vzhledem k tomu, jak je napsaná (a zahraná). Je tu Maxxie, nenápadný kluk, který je gay a nemá to moc lehké, protože jeho nej kámoš je muslim. No a jednoho dne si ten muslim řekne, že prostě je muslim a tudíž je pro něj homosexualita špatná, takže je tu další problém, jelikož se nemůže rozhodnout mezi vírou a přátelstvím. Je tu Sid, obyčejný kluk, povaleč, úplný opak "skvělého a úspěšného Tonyho". Jako nerd se moc nechová, ale je tak všemi označován. Celou dobu fantazíruje o holce, kterou nemá šanci dostat, ale nevidí, že o něj stojí jiná holka, kterou ovšem on vůbec "nevidí". Všichni jsou tu strašně "tupí" - nechovají se prvoplánově, jako filmové/seriálové postavy, ale jako lidi. Často svým rozhodnutím všechny překvapí a ještě častěji naštvou. Abych pravdu řekla, tohle je jeden z nejrealistějších seriálů z hlediska charakteru a chování postav, který jsem kdy viděla. Člověk má opravdu pocit, že sleduje skutečné životy skutečných lidí. Nejsou tu šťastné konce, ale ani "tragické". Jsou tu tragické osudy, ale ne TAK tragické, jako v trapných nekonečných seriálech. To se prostě nedá popsat, jak je to realistické. Sice příběhy nebo scény, které se tu odehrávají, jsou v duchu britského humoru občas trošku absurdní (hlavně první díl), tak mají jen doplňovat a podporovat ty úžasné postavy. ▐▐ 2. SÉRIE (85 %) Abych to řekla takhle - ze začátku to bylo hodně zajímavé, ale pak se věci začaly tak nějak kazit. Všechno šlo do kopru a všem postavám se nějakým způsobem podělal život. Vznikla tam taky taková trochu trapná situace, ze které naštěstí docela dobře vybruslili. Pak se ale stala jedna věc, druhá věc, třetí věc... vlastně čtyři věci, které... prostě... tak nějak jsem doufala, že se v tomto seriálu neobjeví (není to zklamání ze scénáristů nebo tak, spíš jsou to věci, které doufáte, že se neobjeví ani ve vašem životě, abych to tak řekla). Stále to bylo kvalitně napsáno, ale ty postavy už nejsou tak reálné, jako v 1. sérii (stejně tak příběhy) a místo nějakých pár měsíců, které od konce 1. série do začátku 2. série uběhlo, se zdá, že postavy jsou o nějakých 5 let starší. Poslední dva díly už jsou prostě v řiti, tak to řeknu. Ano, je to stále kvalitní seriál, to opravdu jo, ale pokračování je asi dobré jen pro lidi, kteří mají rádi sebemrskačství. Je to prostě příliš depresivní, smutné a tak nějak... člověku to prostě až láme srdce. . . Takže rada pro všechny - skončete u 1. série. To úplně stačí. Má to začátek, konec a je to hezké i když se tam taky pár věcí podělá. 1. série je mladá a svěží, takové "jaro", ta druhá je hrozně drsná a tvrdá, jako "zima". Je mi teď pěkně mizerně... (08.02.2012) (menej) (viac)

Tenhle seriál pro mě trpí stejným problémem jako Doctor Who - když si člověk zvykne a oblíbí si jednu (re)generaci, tak je následně vyměněna za (re)generaci další. Britové jsou na tohle nějací úchylní. První generace(1. a 2. řada): První řada naprosto dokonalá. Tragédie, tíživost a beznadějnost životů hlavních postav je postavena do konstrastu s humorem chvílemi až neskutečně šíleným, ujetým, úchylným a absurdním. Každá epizoda vypráví minipříběh s vlastní pointou točící se okolo jedné z hlavních postav, který pak zapadá do celkově promyšleného konceptu celé první série a vrcholí posledními dvěma epizodami. U druhé řady jsem měl z počátku pocit, že seriál měl původně končit řadou první a že už je to jen přidávání kaše. Po pár dílech se ale i druhá řada řádsky rozjela a jediné, co mě trochu mrzelo, bylo, že už z ní člověk nemá takový zvláštní pocit jako z té první. Bylo přidáno na dramatu a příběhu na úkor té beznadějnosti a absurdního humoru, které byly tak typické pro řadu první. Nicméně přišlo několik momentů, u kterých by si psychicky slabší jedinec asi i pobrečel a závěr a loučení se starou partou už bylo opravdu hodně silné a seriál tak mohl opět klidně skončit. Druhá generace(3. a 4. řada): Třetí řada byla podstatně slabší než předešlé a přišlo mi, že se koncepčně trochu změnil styl vyprávění. Nové postavy ovšem dobré - mladý Adama, Cook správný skoro chuligán, lehce autistický JJ. Ale ačkoli byla třetí řada slabší, její vyvrcholení v posledních třech dílech se povedlo. Čtvrtá řada začala vcelku drasticky a depresivně, přičemž se v tomhle duchu nesla prakticky celá, za což jsem byl rád, protože se to opět přiblížilo atmosféře první generace a to i opětovným zvýšením počtu humorných situací. Jednotlivé díly se opět více zaměřily na osobní život, problémy a dilemata jednotlivých postav a všechno opět vyvrcholilo v posledních dvou dílech (závěr sedmičky a Naomiino vyznání v osmičce mě vážně rozesraly). A teď si zase zvykat na novou partu, grrrr. Třetí generace(5. a 6. řada): Inu, co si budeme namlouvat. Poslední generace je jednoznačně nejslabší - ať už humorem, postavami nebo příběhem. Dvě třetiny postav jsou už od začátku značně nesympatické a chovají se jak dementi a řeší kraviny, kdežto postavy jako metloš Rich (jehož metalácky založená epizoda v páté řadě zakončená písní Fear of the dark od Maidenů byla spolu s jeho epizodou v řadě šesté tím nejlepším, co třetí generace nabídla), který je ze třetí generace asi nejlepší, či vidlák Alo, dostali (hlavně v řadě 6.) trestuhodně málo prostoru. 7. řada: Osobně nechápu, proč do závěrečné řady vybrali Effy, Cassie a Cooka. Cooka chápu, je to jedna z nejlepších postav a poslední dvojdíl věnovaný jemu bylo maso. Dvojdíl s Effy byl taky hodně silný a v podstatě jediné, co mi na něm vadilo, byla právě Effy, protože jí jsem nikdy rád moc neměl. Respektive měl, ale jen v první generaci, když nemluvila. Prostřední dvojdíl týkající se Cassie byl úplná nuda, kdy alespoň něčeho zajímavého bylo dosaženo na konci tím, že ze sympatické postavy fotografa nakonec udělají naprostého dementa. (28.02.2014) (menej) (viac)