Nebezpečně výbušná trhavina

Když něco napíše Anders Thomas Jensen, tak je to prostě pecka. V současném dánském filmu se točí úzká skupinka lidí (včetně dvou hlavních protagonistů "Bomby"), kteří ale stále přichází s něčím novým a to je paráda. Všichni sice víme, že lidé od filmu jsou egomaniaci a realitní agenti, že jsou pošuci, kteří to nemají v hlavě v pořádku, ale v Sprængfarlig bombe se tomu můžeme znovu a znovu smát. "Fucking fuck. Našli nás." "Fuck. Musíme uniknout francouzským oknem na jižně orientovanou verandu." (05.03.2010)

Hotovo. Jsem rozstřelený ještě teď. Prvních zhruba 20-25min než přijde natáčení posledního dílu trilogie,jsem nechápal. Je to neotřelé,originální, Kaas a Thomsen totálně boží. Vedle takové komedie se americké a podobné zhovadilosti nemůžou ani postavit, nepamatuju si,kdy naposledy jsem se tak bavil. Zvedlo mi to náladu,jak už dlouho nic. Ke konci už jsem měl strach,že trošku přeladí na vážnější notu,ale návštěva v ZOO to zase zabila! 5 jak z praku!!!:) (09.01.2012)

Satirická komedie, nebo "fucking fuck! film"? :) Ze začátku rozhodně slibný, parodizace artovek funguje skvěle. Lístky by si za první den stopro koupilo kýžených sedm tisíc lidí, leč postupem času výrazně ztrácí, a jak to vidím já, na poslední čtvrtinu by to bylo oněch filmových dvaadvacet. Převažujícím pocitem po skončení je tak u mě (i přes potěšující obsazení hlavní role Ulrichem Thomsenem) silný rozčarovaní. Zjevně jsem díky současnýmu hodnocení (sedmdesát sedm pro) čekal trochu větší palbu a moje očekávání naplněna nebyla. Což mě mrzí. Fuck(t)! (08.02.2010)

Není to sice tak dobré jako Adamova jablka, která se pro mne stala normou na posuzování čených komedií, ale i tak je to jedna z nejlepších dánských komedií, které jsem viděla. Takový dánský Trhák pana Bowfingera. Nejsem si jista, zda se dá označit za parodii Larse von Triera, spíš si dělá srandu z intelektuálských filmů obecně. (11.07.2013)

Tak nějak nevím, co si o tomhle myslet. Podle popisu jsem čekala prdlou komedii a ona to byla jakási kritika nepoužitelnosti artovejch filmů a zároveň s tím snad i kritika mainstreamu nebo asi (a tak to spíš bude) kritika obojího. Ale i když jsem čekala, že se budu víc smát (ale smála jsem se, viz. pád smrtky, režisérovy záchvaty, pokus o snědení "onion ringu", návštěva ZOO atd.), film mě bavil. I když teda musím říct, že jsem kolikrát trochu nechápala chování postav, v tomhle bych uvítala menší chaos. Jinak ale dobré, inteligentní, vtipné (ovšem né "řachavým" způsobem). Plus sehraná dvojka Lie Kaas trpící typickým syndromem umělce a Thomsen s naprosto šíleným kníro-vousem. 78% (27.10.2011)