Zelená míľa

Silný příběh o dobru a zlu v nás, který zajisté rozšíří počet odpůrců trestu smrti a v něm zářící mé oblíbené hvězdy nižší svítivosti Barry Pepper a Sam Rockwell. Kdykoliv teď uslyším Fredovo Cheek to Cheek, vybaví se mi magický obr za mřížemi, který je věčně unavenej jako pes. Darabont je bezesporu držitelem titulu: "Mistr vězeňských dramat dle předlohy Stephena Kinga“. (29.08.2008)

9 / 10 Zelená míľa je unikátna v tom, aké široké spektrum emócií vo vás dokáže vyvolať - budete sa smiať, budete plakať, budete sa báť, bude vám smutno a po chrbte vám neraz prebehnú nepríjemné zimomriavky. To všetko v krásnom, stoosemdesiatosem minút dlhom darčekovom balení až po okraj naplnenom excelentnými hereckými výkonmi, vynikajúcou hudbou a bezchybnou réžiou. Jedna z najlepších knižných adaptácií vôbec. (22.11.2005)

Stephen King může být tentokrát spokojen, další jeho kniha se dočkala špičkového filmového zpracování. Tomu vévodí postavy Michaela Clarka Duncana a Toma Hankse, kteří rozehrávají tříhodinový příběh o božím zázraku a Zelené Míli, kterou každý z nás kráčí...a aby toho nebylo málo, Thomas Newman ještě ke vší té kráse zkomponoval působivou hudbu. Nádhera... (22.03.2003)

Michael Mann má "Time is luck", Tom Hanks má "Zasluž si to". V rozmezí dvou let hrál ve dvou filmech podobně fenomenálních, kde časoprostor byl jen druhé housle. Hlavní roli hrál správně prožitý život. Zatímco však ve Vojínovi Ryanovi byl v roli zachránce, v Zelené Míli je tím zachráněným. Darabont umí MISTRNĚ pracovat s emocemi, kdy to dělá jednoduchým uchopitelným způsobem (hudba/střih/vedení herců), avšak přesto to není prvoplánovité a patetické s kobercovým útokem na diváka. Film plný drobností, i velkých gest, ze kterého si každý vezme to co on sám má nejraději. (04.06.2014)

Řeknu to na plnou hubu. Z žádnýho filmu se mi nechtělo zvracet a brečet dohromady (když opomenu Děsnej doják, tam měl ale brekot úplně jinej význam). Když posadili jednoho z vězňů na elektrický křeslo a ta svině dozorcká mu nedala na hlavu mokrou houbu, udělalo se hodně špatně. M.C. Duncana mi ale bylo nehorázně líto. V tu chvíli jsem byl rád, že sem v místnosti sám. Takhle klít a křičet scestně na televizi: Vždyť on to neuděla!!" se mi už dlouho nestalo. (29.12.2006)