Réžia:
Frank DarabontScenár:
Frank DarabontKamera:
David TattersallHudba:
Thomas NewmanHrajú:
Tom Hanks, David Morse, Bonnie Hunt, Michael Clarke Duncan, James Cromwell, Michael Jeter, Graham Greene, Doug Hutchison, Sam Rockwell, Barry Pepper (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
V roku 1935 pracoval Paul Edgecomb ako vrchný dozorca v celách smrti jednej lousianskej väznici, kam priviedli nového odsúdenca, obrovského černocha Johna Coffeyho. Aj keď pôsobil mierumilovným dojmom, bol odsúdený za vraždu dvoch malých dievčat. Omnoho viac starostí ako väzni odsúdení na smrť, spôsobuje v tom čase Paulovi ťažký zápal močového mechúra. Jediná priaznivá správa je, že sadistický, všetkými nenávidený dozorca Percy plánuje podať žiadosť o preloženie, ale iba vtedy, keď bude môcť viesť nasledujúcu popravu. V tom čase je privezený ďalší väzeň, nebezpečný Bill Wharton, ktorý hneď po svojom príchode napadne strážnika. Jedného dňa chce s bolesťou zmietaným Paulom hovoriť Coffey. Keď sa dozorca priblíži, chytí ho rukou v rozkroku. Po tom, ako šokovaného Paula pustí, černoch vydýchne z úst čierny oblak. Súčasne si uvedomí, že jeho bolestivý zápal zmizol. Ďalší zázrak predvedie neskôr, keď Percy s potešením zabije ochočenú myš, ktorú choval jeden z trestancov. Svojou nadprirodzenou mocou ju pred prekvapenými strážami oživí. Pri poprave Percy zámerne nenamočí hubku, ktorá sa prikladá na odsúdencovu hlavu. Popravovaný muž sa namiesto rýchlej smrti uškvarí v strašných bolestiach. Paul ho donúti napísať žiadosť o preloženie. Keď je potom svedkom bolesti svojho priateľa, riaditeľa väznice, starajúceho sa o umierajúcu manželku s neliečiteľným mozgovým nádorom, presvedčí kolegov, aby mu pomohli dostať k trpiacej žene Johna Coffeyho, ktorý by jej možno dokázal pomôcť. Černoch ženu skutočne uzdraví. Ale vo väznici nečakane napadne Percyho a vdýchne do neho čierny oblak. Omámený dozorca vzápätí zastrelí Billa Whartona, ktorý sa ho pokúsil napadnúť. John rozpovie Paulovi pravdu. Vrahom dvoch malých dievčatiek nebol on. Zúfalý Paul to už dávno tušil. Hľadá spôsob, ako zabrániť poprave nevinného... (TV Markíza)
(viac)Videá (1)
Recenzie (1 924)
"Říkají, že jsi svéprávnej. Víš, co to znamená? Povozíš se na blesku." Mám slabost pro zbabělé protekční pochcánky, takže mě strážný Percy Wetmore dost bavil. Hned bych mu nasadil svěrací kazajku a šoupnul ho do izolace. Ostatní strážní byli jen takový kompars, který se tvářil vznešeně, přihlížel zázrakům a chránil myš. Ovšem zázračný steroidový analfabet John Coffey byl úžasný. Chci ho mít doma v krabičce od sirek, až mi bude nejhůř. Ale stejně mě nakonec nejvíc bavily provokace vězně Billa Whartona, který té přípravě na popravy dodával alespoň trochu života. Jinak však musím smutně konstatovat, že i když je Zelená míle skvělý film, tak prostě nezvládám, když mě někdo chce tři hodiny v kuse dojímat. ()
Film se dost verne drzi knizky, ale ackoliv byla knizka skvela, tak film je jeste lepsi. Darabont se opet zameril na vezeni, i kdyz uz jen na to pro cekatele na popravu a opet natocil velmi silny a poutavy drama. K tomu tu je navic neco toho tajemna, skvelej Hanks, dokonale silenej Rockwell a citlivej Duncan. Navic ma film i zajimavej pribeh a dokaze zaujmout a nektery sceny jsou i krapet drsnejsi. Jedno z nejlepsich dramat. ()
9 / 10 Zelená míľa je unikátna v tom, aké široké spektrum emócií vo vás dokáže vyvolať - budete sa smiať, budete plakať, budete sa báť, bude vám smutno a po chrbte vám neraz prebehnú nepríjemné zimomriavky. To všetko v krásnom, stoosemdesiatosem minút dlhom darčekovom balení až po okraj naplnenom excelentnými hereckými výkonmi, vynikajúcou hudbou a bezchybnou réžiou. Jedna z najlepších knižných adaptácií vôbec. ()
Opravdu precizní, vybroušené dílo, na kterém nenacházím chybu. Zajímavé je, jak věrně se Darabont drží Kingovy knihy, a vyvrací tak fámy o tom, že věrnost předloze bývá na škodu. Ve zdejších komentářích bylo napsáno mnoho, takže já mám jenom jednu poznámku. Všichni, kterým se zdá tento film silný a působivý, vězte, že kniha je o třídu působivější. To není výtka filmu, ale doporučení knihy... ()
Tom Hanks zdomácněl v povědomí asi nejen české veřejnosti jako dokonalý ztělesnitel neschematických mužských postav, které se jen nanejvýš nesnadno smiřují s okolní skutečností. Důvody k tomu jsou rozmanité. Jejich společným jmenovatelem bývá mravní étos, snaha žít v souladu se svým svědomím i nejbližším okolím, nevzdorovat větrným mlýnům, ale také neuhýbat před ovlivnitelným a přemožitelným zlem. Prostředí amerických třicátých let ve filmu časově dešifruje vlastně film s mladým Astairem, jinak jakoby bylo statické, nezařaditelné. Záběrem, který až okatě postrádá křečovitou akčnost, i způsobem rozvíjení příběhu MÍLE připomíná ruskou kinematografii (VÁLKA A MÍR). Méně už vlastním obsahem, který ve vypjatých scénách nabývá až duchařského ovzduší INDIANA JONESE nebo ještě problematičtějších MUMIÍ. To však v důkladné kresbě bloku smrti, "poslední míle", hraje nakonec podřadnou úlohu, protože vlastní důraz je položen na vztahovou vazbu mezi Paulem Edgecombem a Johnem Coffeyem, robustním obrem, navíc černé pleti, což v é době byl i na Severu stále tak trochu problém, byť již s notně obroušeným ostřím. Etičnost a slušnost v prostředí, spojovaném s výkonem trestu smrti, mohou dnes působit odtažitě a děsivě. V režijním výkladu - a řekl bych, že i ve vlastním námětu - jde od počátku o příběh o základních hodnotách lidství, humanismu i jejich až černobíle podaného opaku; o příběh vzájemných přechodů mezi bílou a černou, mezi slušností, hrubostí a zločinností, ale také slušností, dobrotou srdce, obětavostí; vlastně příběh o tom, zda je možné hledat i nalézat jasně vymezitelné meze jejich vzájemného působení. Lze-li v této situaci mluvit o závěru, pak nemůžeme minout konstataci, mluvící o tom, že čestnost založená na konvenci, byť musí být respektována, ulpívá na povrchu právě proto, že s farizejskou konvencí splývá do jednoho obtížně rozhraničitelného celku. Víc než myšlenka nás přitom u MÍLE poutá velkolepý veletok děje a myšlenky, na níž je založen. ZELENÁ MÍLE prokazuje hloubku, vroucnost i transcedenční potenciál myšlenkového světa americké střední vrstvy. Není to málo; v každém případě je to podstatně víc, než bychom od filmu s tímto záběrem čekali nebo čekat mohli. ()
Galéria (85)
Zaujímavosti (100)
- Na otázku, zda věří v tajemné uzdravovací schopnosti, Tom Hanks (Paul Edgecomb) odpověděl: "Víra v šamany do mého světa nepatří, ale věřím, že existují tajemné věci mezi nebem a zemí. Můj otec umíral na strašlivé ledvinové potíže a ujal se ho jeden čínský léčitel. Naordinoval mu horké zábaly a dal mu nějakou čajovou směs - a otec se zotavil a žil ještě další tři roky. Viděl jsem to, jsem ale příliš pragmatický, než abych tomu skutečně propadl." (NIRO)
- Rodney Barnes, záskok pro Michaela Clarka Duncana (John Coffey), se vplížil na natáčení a schoval se do auta, kterým přivezli Coffeyho do vězení. Tím překvapil režiséra Franka Darabonta a požádal ho o práci. Darabont byl ohromený Barnesovým úsilím, a tak jeho nabídku přijal. Barnes chtěl na filmu pracovat proto, aby mohl potkat svého oblíbeného spisovatele Stephena Kinga. (IvcaSammet)
- Eduard Delacroix (Michael Jeter) číta v cele časopis Weird Tales z novembra 1937, avšak dej filmu sa odohráva v roku 1935. (Raccoon.city)
Reklama