Zelená míľa

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Nádherná mystery z vězeňského prostředí cel smrti v perfektní režii a podle vynikajícího scénáře Franka Darabonta. Herecký koncert nejen vzájemně si krásně přihrávajících hvězd Hankse a Morseho v rolích dozorců a "dobrých chlapů", ale především obrovitého Duncana v roli Božího zázraku Johna Coffey ("jako kafe, ale psaný jinak") a odporného a zlého bachaře Percyho v podání Douga Hutchisona. Krásný příběh o dobrých a zlých lidech bez ohledu na společenské postavení, o vině a o trestu, o nemoci a naději na vyléčení, o zodpovědnosti, o přátelství a lásce. Trailer: http://www.csfd.cz/film/2292-zelena-mile/videa/ (24.01.2009)

„Ako ten nápoj. Len sa to inak píše.“ Na začiatku stál nadpriemerný román Stephena Kinga, v USA najskôr vydávaný na pokračovanie (vlastne aj v ČR, až v r. 2011 došlo k vydaniu v jednom románe). Pojednával o zelenej míli, po ktorej musí raz prejsť každý z nás. Ale niektorí skôr a za podstatne brutálnejších podmienok, než iní z nás, ktorí umrú "len" v spánku (sladká smrť) alebo po desiatich rokoch trápenia sa v domove dôchodcov, kde im musia meniť plienky. O filmovú adaptáciu sa pokúsil Frank Darabont, tým pádom dvakrát vstupujúci do tej istej rieky (znova kingovka, znova retro, znova väzenské prostredie, znova veľký doják, dokonca je prítomný opäť raz motív neprávom odsúdeného väzňa, pričom v bloku sa dokonca zjaví skutočný vrah) a hoci mu to v čase premiéry filmu v kinách bolo trochu vyčítané (vraj prílišná stávka na istotu... čo je svojím spôsobom pravda... ale no a čo), tak v konečnom efekte ide o výborný film. Bodaj by viac filmárov na celom svete dvakrát vstupovalo do tej istej rieky. Monumentálny, 190-minútový (pravdupovediac, asi som úchyl, ale v pohode by som bral aj 240 minút, už je to v podstate jedno), nervy i srdce trhajúci epos s megakvalitným kastingom (Tom Hanks bol vtedy absolútnou stávkou na istotu a Michael Clark Duncan fantastický, ale rozhodne poteší aj 15 skvelých hercov vo vedľajších úlohách: Pepper, Stanton, Cromwell, Morse, Hutchinson, Clarkson, Hunt, mrazivý Sinise...). Snímka sa nikam neponáhľa a príjemne sa vlečie (v dobrom). Hoci má zopár subjektívnych záporov (jemne prehnaná dĺžka, finále je obrovským citovým vydieraním zúboženého diváka, v podstate až týraním), rozhodne Darabont dvakrát vstúpil do rovnakej rieky - a neutopil sa! Rozpočet 6O miliónov (vyzerá skôr na 150), celosvetová tržba nádherných 286. (01.11.2004)

Jak se říká, kdo umí - umí. Frank Darabont toho moc nenatočil, ale v jeho filmografii se skví hned dvě perly nejvyššího kalibtru. A Zelená míle je jednou z nich. Stejně jako ta druhá perla (Vykoupení z věznice Shawshank) i tahle vznikla na základě knižní předlohy Stephena Kinga, známého spíše jako tvůrce hororů (mj. Záření, To). Herecké výkony v Zelené míli je celkem zbytečné rozsáhle popisovat, ale nedá mi to. Tom Hanks je jako vždy kladný, spravedlivý a lidský. David Morse je na své možnosti nezvykle výrazný. Michael Clarke Duncan je obrovitý a málomluvný. Michael Jeter je kouzelným způsobem vyšinutý milovník myší. Sam Rockwell je působivě psychopatický provokatér. A tak bych mohl pokračovat dále. Ale nemá to smysl, nejlepší obrázek si každý udělá, když se na tenhle skvělý film podívá. (13.08.2002)

Tom Hanks zdomácněl v povědomí asi nejen české veřejnosti jako dokonalý ztělesnitel neschematických mužských postav, které se jen nanejvýš nesnadno smiřují s okolní skutečností. Důvody k tomu jsou rozmanité. Jejich společným jmenovatelem bývá mravní étos, snaha žít v souladu se svým svědomím i nejbližším okolím, nevzdorovat větrným mlýnům, ale také neuhýbat před ovlivnitelným a přemožitelným zlem. Prostředí amerických třicátých let ve filmu časově dešifruje vlastně film s mladým Astairem, jinak jakoby bylo statické, nezařaditelné. Záběrem, který až okatě postrádá křečovitou akčnost, i způsobem rozvíjení příběhu MÍLE připomíná ruskou kinematografii (VÁLKA A MÍR). Méně už vlastním obsahem, který ve vypjatých scénách nabývá až duchařského ovzduší INDIANA JONESE nebo ještě problematičtějších MUMIÍ. To však v důkladné kresbě bloku smrti, "poslední míle", hraje nakonec podřadnou úlohu, protože vlastní důraz je položen na vztahovou vazbu mezi Paulem Edgecombem a Johnem Coffeyem, robustním obrem, navíc černé pleti, což v é době byl i na Severu stále tak trochu problém, byť již s notně obroušeným ostřím. Etičnost a slušnost v prostředí, spojovaném s výkonem trestu smrti, mohou dnes působit odtažitě a děsivě. V režijním výkladu - a řekl bych, že i ve vlastním námětu - jde od počátku o příběh o základních hodnotách lidství, humanismu i jejich až černobíle podaného opaku; o příběh vzájemných přechodů mezi bílou a černou, mezi slušností, hrubostí a zločinností, ale také slušností, dobrotou srdce, obětavostí; vlastně příběh o tom, zda je možné hledat i nalézat jasně vymezitelné meze jejich vzájemného působení. Lze-li v této situaci mluvit o závěru, pak nemůžeme minout konstataci, mluvící o tom, že čestnost založená na konvenci, byť musí být respektována, ulpívá na povrchu právě proto, že s farizejskou konvencí splývá do jednoho obtížně rozhraničitelného celku. Víc než myšlenka nás přitom u MÍLE poutá velkolepý veletok děje a myšlenky, na níž je založen. ZELENÁ MÍLE prokazuje hloubku, vroucnost i transcedenční potenciál myšlenkového světa americké střední vrstvy. Není to málo; v každém případě je to podstatně víc, než bychom od filmu s tímto záběrem čekali nebo čekat mohli. (15.05.2009)

"Každý z nás musí umrieť, nie je výnimky, ja viem, ale občas, ach Bože, Zelená míľa je tak dlhá...". Päť rokov potom, čo režisér Frank Darabont natočil mimoriadne podarenú adaptáciu poviedky Stephena Kinga "Vykúpenie z väznice Shawshank" sa vrhol na sfilmovanie jeho románu "Zelená míľa". Dojímavý, mysteriózny príbeh, ktorý sa opäť odohráva vo väzení. Tento krát však nie v Shawshanku , ale v Cold Mountain. Tam, na bloku E, čakajú odsúdení zločinci, vrahovia, až sa naposledy prejdú uličkou, ktorej sa hovorí "Zelená míľa", ku elektrickému kreslu. Ocitol sa tam aj záhadný, obrovský černoch John Coffey. Toto je jeho príbeh, tak ako ho napísal Stephen King a tak ako ho previedol do filmovej podoby Frank Darabont. Čiže výborná literárna predloha a profesionálne, citlivé filmové spracovanie.***** (15.04.2011)