Barbaři

Film jsem viděl poprvé před více než 30ti lety na německé TV. Nerozuměl jsem ani prd (německy jsem nikdy neuměl), ale vůbec ničemu to nevadilo (jako děj, kde?). Byly tam dva borci co vypadali větší než Arnold (no nejsou a nikdy nebyli), a protože jsem poznal stejné brnění stráží jako měli stráže v o dva roky mladší Rudé Sonje (jak ty “rohaté lebky”, tak “zubaté úsměvy”), dlouhou dobu jsem filmy bral jako “ze stejného universa” :). Prostě nostalgie udělala svoje a já film viděl asi tucetkrát. Takže prostě pro mě nemůže být pod průměrem. A rozhodně nemůže být horší než zmíněná Sonja… to nejde… i přes ty tragické mechanické/gumové příšery :D. (13.12.2022)

Barbar CONAN krát dvě a co se týče demence ještě minimálně na druhou. Asi jedna z vůbec největších fantasy sraček:) Dva bratři-dvojčata vyrostou v barbary, to znamená v neohrožený a úplně vymletý nabušence. Fakt dvojka k popukání. V boji za dobrou věc se utkají třeba s vlkodlačím tragédem, nebo hrozivým dračím zmrdem. V menších rolích potkáte George 'Antropophaga' Eastmana a Michaela 'chicken fuckera' Berrymana - ten je tady přímo kouzelnej. Co víc k tomu filmu říct - prostě úplná demence, ale naštěstí (2x podtrženo) taky dobrá sranda. (08.04.2010)

5/10 Ja to teda trochu prepálim, lebo za posledný týždeň som videl skoro všetky talianske sword and sorcery a The Barbarians je vizuálne inde. Ostatne nečudo, veď stál možno desať krát viac ako priemerný apeninský flák. Masky, kulisy (najmä tie modrasté bažiny a jaskyňa) a make-up sú také dobré, že je strašná škoda, aký kolosálny dríst je ten príbeh a najmä jeho prevedenie do rádoby komédie s dvoma hulákajúcimi retardmi v hlavných rolách. Čaro talianskych fantasy je práve v tej natvrdlej serióznosti a ako komediálna sebaparódia to absolútne nefunguje. (20.05.2020)

Ztřeštěná kopírka "Barbara Conana", kde místo jednoho kulturisty v hlavní roli, jsou zde hned dva, navíc dvojčata, a dokonce ještě dřevěnější a humpoláčtější než Arnold. Místo nietzcheovského étosu zde máme jalovou rozjařenost, místo epického příběhu o zrození legendy dostaneme báchorku o jaunerácké mystice a opulentní krvavé bitvy nahradily specer-hillovské peckovačky. Naštěstí "Barbaři", stejně jako všechny cannoňácké italské koprodukce, ale ostatně i větší část osmdesátkových italských brakovek oplývají nespočtem WTF momentů, vyšinutých peripetií a grotskně monstrózních prvků (od strašlivých mechanických efektů po opulentní výpravu - viz trůn hlavního záporáka). Výsledkem je báječný camp od Ruggera Deodata, který přesně zapadá do barono-prášilovské linie italské žánrové kinematografie, založené na přístupu, že žánrové mantinely, logika a soudnost jsou pro nudaře. (29.03.2015)

Lepší film o živote Barbarov som snáď ani nevidel. Film som si počas života pozrel viac krát a vždy som ho pozeral jedným dychom. Ono je to vlastne taká akčná rozprávka o divokých ľuďoch. Ale s indiánmi by som to neporovnával. Nedá sa . Toto sú proste krvy lačný Barbari. Film je možno tak trochu jednoduchšie natočený ale to je zámer pretože režisér chcel zrejme osloviť skupinu ľudí s bojovým duchom. Treba to brať tak , že každý sme iný a každému sa páči iný žáner. Kde jeden udelí filmu 5 hviezd niekto udelí jednu hviezdu. Ja za vyobrazenie tej doby dávam filmu 5 hviezd. A s Conanom Barbarom to vôbec neporovnávajte je to niečo ako keby ste porovnávali Winnetoua s filmom POSLEDNÝ MOHYKÁN. Na ktorú stranu sa prikloniť alebo ešte posuniem laťku APOCALYPTO. (06.02.2021)